Stalo se

Fakulta strojní ČVUT v Praze nabízí studium zaměřené na moderní technologie, automatizaci, informatiku i tradiční strojírenství s jistotou uplatnění na trhu práce. Zároveň připravuje budoucí pedagogy odborných předmětů, kteří mohou své znalosti předávat dalším generacím. Nyní přichází s mimořádnou příležitostí přihlásit se ke studiu v dodatečném kole přijímacího řízení.

Z univerzitních lavic až k vlastnímu AI startupu. Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze (FIT ČVUT) uzavřela memorandum o spolupráci se startupem Whisper, který založili její absolventi Vojtěch Paukner a Martin Kučera. Firmu dnes tvoří výhradně studenti a absolventi fakulty a vyvíjí AI nástroje pro automatizaci operativy v e-commerce.

Budoucnost evropského průmyslu nebude formována pouze tím, zda Evropa dokáže držet krok s vývojem umělé inteligence. O její konkurenceschopnosti rozhodne především to, jak úspěšně dokážeme přenést AI z digitálního světa do světa fyzického – do robotů, výrobních linek, logistických systémů i dalších technologií každodenního života. Právě této výzvě byla věnována mezinárodní akce RICAIP Days 2026, kterou v Praze uspořádal Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC ČVUT). Setkání spojilo přední evropské odborníky z výzkumu, průmyslu i veřejné sféry a současně rekapitulovalo téměř sedmiletou etapu projektu RICAIP, který vybudoval unikátní česko-německou infrastrukturu pro výzkum, testování a zavádění průmyslové umělé inteligence do praxe.

Rozvoj vzdělávání, posilování vědy a výzkumu, projektové řízení, internacionalizace i spolupráce s praxí. To byla klíčová témata jednání zaměřeného na prohlubování partnerství se Slovenskou technickou univerzitou. Bratislavskou delegaci vedl rektor prof. Maxmilián Strémy, kterého na ČVUT osobně přivítal rektor prof. Michal Pěchouček se svým týmem.

Svět technologií se mění rychleji než kdy dřív. Kvantové výpočty slibují revoluci ve zpracování dat, umělá inteligence zásadně proměňuje způsob práce i podnikání a digitální dovednosti se stávají klíčovou součástí vzdělávání. Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze (FIT ČVUT) proto otevírá mimořádný termín pro podání přihlášek do magisterských studijních programů Kvantová informatika a Učitelství informatiky pro střední školy – a to od 1. června do 14. srpna 2026. Zájemci tak získávají šanci vstoupit do oblastí, které budou formovat podobu technologické i vzdělávací budoucnosti.

Avizovaná změna ve financování EU fondů od roku 2028 bude představovat velkou výzvu pro celou ČR, pro akademickou oblast pak především ve struktuře a podstatě Horizon Europe projektů. Právě tento způsob financování je jednou z klíčových cest pro finanční podporu vědy a výzkumu, resp. propojování vědecké sféry s praxí.

Slavnostní akt ve Velké aule Karolina přinesl jmenování 93 nových profesorů a profesorek, kteří převzali své profesorské dekrety z rukou prezidenta Petra Pavla za účasti ministra školství Roberta Plagy.

V rámci mezinárodního symposia Smart Cities Symposium Prague 2026, které proběhlo ve 28. a 29. května 2026 podepsala pořádající Fakulta dopravní spolu s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT memorandum o spolupráci se společností Prague Boats, jehož hlavním cílem je vytvoření konceptu udržitelné říční dopravy v Praze.

Špičkový výzkum z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) se může spolehnout na nový druh finanční podpory. Na začátku června spouští vedení univerzity program financovaný ze soukromých peněz a podporující spolupráci vědkyň a vědců z různých fakult a institutů. ČVUT Interdisciplinary Near Future Challenge (ČVUT INFC) je naplněním jednoho z klíčových záměrů současného rektora, prof. Michala Pěchoučka, a sice posílit mezioborové projekty a také ve větší míře zapojit do podpory akademického bádání privátní dárce.

Jak to vypadalo krátce potom, co vznikl vesmír? Na tuhle otázku hledá odpověď doktorand Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Tomáš Poledníček. V říjnu díky Fulbrightovu stipendiu odjede na výzkumný pobyt na University of Houston. Ve své disertaci se věnuje hydrodynamickému modelování srážek těžkých iontů. Zjednodušeně řečeno zkoumá extrémní stavy hmoty, které tu právě panovaly bezprostředně po velkém třesku a dnes je vědci dokážou na okamžik vytvořit v urychlovačích částic.