Tým výzkumníků z ČVUT v Praze spolupracuje s kolegy z americké Univerzity Johnse Hopkinse, Univerzity obrany, Armády ČR, NATO Allied Command Transformation Innovation Hub a Def Sec Innovation Hub na systému, který má pomáhat při ošetřování raněných vojáků v bojových situacích nebo při řešení krizových situací, ve kterých armáda pomáhá složkám Integrovaného záchranného systému. Aktuálně probíhají testy prvního prototypu, který bude dále rozšiřován a nasazen v terénních testech ve spolupráci s Armádou ČR.
Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT (FBMI) se podílí na unikátním vědeckém projektu Hydronaut, jehož cílem je sestrojit hlubinnou výzkumnou laboratoř a výcvikovou stanici založenou na kombinaci principu ponorky a kesonu, která umožní dlouhodobé pobyty pod vodní hladinou a simulaci kosmických misí pro tříčlennou posádku. Jde zejména o prototypní zařízení pro získávání informací k vývoji a stavbě dalších specializovaných zařízení. Tvůrcem laboratoře je Matyáš Šanda a do projektu jsou zapojeni odborníci z týmu biomechaniky a asistivních technologií katedry zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva FBMI.
Asociace výzkumných univerzit ČR vyjadřuje zásadní nesouhlas s rozhodnutím vlády o snížení rozpočtové kapitoly na vědu a výzkum, kterou předložilo Ministerstvo financí ČR. Ve vládou odsouhlaseném rozhodnutí je místo Radou vlády pro výzkum, vývoj a inovace avizovaného prorůstového vývoje navrženo nominální snížení rozpočtu z původní částky 39,3 mld. Kč na 36,1 mld. Kč. Tj. jedná se pokles o zhruba čtyři procenta, aniž by byla zohledněna reálná inflace dále prohlubující tento propad.
České vysoké učení technické v Praze opět výrazně zlepšilo své postavení v prestižním mezinárodním hodnocení QS World University Rankings. V nejnovějším vydání žebříčku se umístilo na 403. místě, což je významný posun o 29 míst oproti loňskému hodnocení.
Šedesát tisíc eur – tedy půl druhého milionu korun – na vývoj aplikací a služeb založených na umělé inteligenci. Tuto poměrně významnou částku nabízí netradičně evropští vědci start-upům a malým a středním firmám. Svoje projekty mohou inovační firmy předkládat do konce června. Vybráno bude celkem šestnáct společností, které pak budou mít šest měsíců na vývoj svých produktů. Na detaily jsme se zeptali experta na počítačové vidění, Josefa Šivice z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze (CIIRC ČVUT), který se podílel na formulaci této grantové výzvy a zároveň usedne do komise, která vybere nejúspěšnější adepty.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga předal 4. června 2021 v Karolinu jmenovací dekrety novým profesorkám a profesorům, které jmenoval prezident 8. května. Mezi nově jmenovanými jsou dva profesoři z ČVUT. Profesorem v oboru Geodézie a kartografie se stal prof. Ing. Jiří Cajthaml, Ph.D., z Fakulty stavební, a profesorem v oboru Konstrukční a procesní inženýrství se stal prof. Ing. Tomáš Dlouhý, CSc., z Fakulty strojní.
O klasických píšťalových varhanách v Betlémské kapli přemýšlí České vysoké učení technické v Praze již od devadesátých let minulého století. V té době se nenašly potřebné finanční zdroje k jejich výrobě. V roce 2014 přišel Spolek absolventů a přátel ČVUT s návrhem uspořádat veřejnou sbírku a tím podpořit realizaci tohoto „snu“, což se do konce letošního roku podaří. Varhany se již v kapli staví, a to v dílně českého varhanáře Vladimíra Šlajcha.
Zaměstnanci a studenti ČVUT se zapojili pod firemním profilem „ČVUT v Praze“ do letošní celostátní výzvy, která se konala od 1. do 31. května a která motivovala k cestování na kole, koloběžce, pěšky či poklusem. Týmy o velikosti dvou až pěti zaměstnanců a studentů po celý měsíc nahrávaly do systému kilometry, které najezdily, uběhly nebo nachodily pěšky.
Prof. MUDr. Jozef Rosina, Ph.D., MBA, děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, byl na pravidelném zasedání Vědecké rady Univerzity Karlovy dne 27. května 2021 oceněn stříbrnou medailí za významné celoživotní dílo v oboru lékařské biofyziky a lékařské informatiky a dlouholetou vědeckou a pedagogickou činnost na Univerzitě Karlově.
Skupina pokročilých materiálů, která působí v rámci katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, uvádí do provozu novou špičkově vybavenou laboratoř, které dominuje přístroj k přípravě tenkých povlaků metodou vysokovýkonového pulzního magnetronového naprašování. Tým profesora Tomáše Polcara zde bude hledat ideální materiály k úpravě strojírenských dílů. „Svatým grálem“ je najít povlak, díky němuž se mechanické součástky v různých aplikacích stanou prakticky neopotřebitelnými.

Pages