Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (FJFI) ČVUT sčítá první úspory, kterých dosáhla díky EPC projektu od společnosti ENESA z holdingu ČEZ ESCO. Jedna z nejstarších technických univerzit v Evropě díky modernizaci dvou pražských a jedné děčínské budovy ročně ušetří téměř 4 miliony korun. Spotřeba energií se v objektech celkem sníží o 1 200 MWh ročně, tedy o více než čtvrtinu. Ve spojení s předchozími EPC projekty přitom celá ČVUT každý rok šetří na energiích přes 25 milionů korun.

Quantum Innovation Center (QIC) je jediným českým uzlem v IBM Quantum Network, celosvětové síti o více než 275 organizacích. Pod vedením Českého vysokého učení technického (ČVUT) propojuje osm českých akademických a vědeckých institucí a otevírá jim přímý přístup k nejvýkonnějším kvantovým systémům IBM. Cílem je budovat znalosti v kvantových technologiích, prokazovat jejich praktický přínos a posilovat odolnost státu vůči vnějším hrozbám. Za první rok fungování se z něj stal funkční ekosystém s desítkami běžících výzkumných projektů, stovkami proškolených lidí a reálně využívaným kvantovým hardwarem.

Jak proměnit reálný problém v inovativní řešení? Mezinárodní studentská soutěž Collider propojuje studující napříč obory, univerzitami a evropskými zeměmi. Rozvíjí podnikavost, inovativní myšlení a schopnost řešit skutečné výzvy – a ukazuje, jak může vypadat budoucnost evropského vzdělávání.

Fakulta elektrotechnická ČVUT získala hned dva mezinárodní výzkumné projekty v prestižní evropské iniciativě QuantERA podporující rozvoj kvantových technologií. Projekty ICON a EXCEL-QKD se zaměří na nové generace kvantových komunikačních systémů a zabezpečených sítí připravených na nástup kvantových počítačů. FEL ČVUT tak získala polovinu všech českých projektů financovaných v oblasti aplikovaného kvantového výzkumu v letošní výzvě.

Jak využít nejjemnější část betonového odpadu, pro kterou dnes recyklace jen obtížně hledá uplatnění a která často končí na skládkách? Vědci Fakulty stavební ČVUT v Praze a Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha v rámci výzkumného projektu prokázali, že tento betonový prach lze pomocí bakteriálně řízených procesů spojit do soudržného materiálu – a to bez použití cementu. Výzkum přitom přinesl nečekané zjištění: účinnější než původně testované ureolytické bakterie byly bakterie využívající jiný mechanismus biomineralizace, při kterém nevzniká jako vedlejší produkt amoniak. Projekt ohodnotila Grantová agentura ČR jako vynikající a na dosažené výsledky nyní navazuje další základní výzkum.