Stalo se

Ve dnech 1. až 4. srpna se na polygonu u Autodromu Most konal závod studentských formulí Formula Student Czech Republic. V něm získal celkové prvenství monopost týmu eForce FEE Prague Formula Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Historicky se jedná o vůbec první vítězství vozu s elektrickým pohonem v této soutěži. Špičková studentská formule týmu CTU CarTech Fakulty strojní ČVUT se spalovacím vozem označením FS.10 si dojela pro celkové třetí místo ve své kategorii. Na týmy se v sobotu 5. srpna přijel podívat a studenty v soutěži podpořit rektor ČVUT doc. Vojtěch Petráček a děkan Fakulty strojní ČVUT prof. Michael Valášek.

Ve druhé polovině července proběhl ve vzdělávacím centru pro kybernetickou bezpečnost Fakulty elektrotechnické ČVUT jeden ze tří tréninkových kempů Středoškolské soutěže ČR v kybernetické bezpečnosti, které připravují české studenty pro evropské finále. To organizuje Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a uskuteční se v Londýně ve dnech 15. až 17. října.

Dne 26. července proběhla na Císařském ostrově v Praze ukázka zařízení na detekci a eliminaci nelegálně se pohybujícího dronu pomocí nového systému Eagle.one. Zařízení vzniklo jako výsledek smluvního výzkumu Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, zadaného společností 601 s.r.o. Ta se zaměřuje na distribuci špičkového systému DeDrone v České republice a jeho instalaci pro ochranu kritické infrastruktury (elektrárny, vládní sídla, průmyslové komplexy, stadiony, koncerty, ale i firemní sídla a soukromé rezidence) proti možnému útoku dronem, nebo proti použití dronu při špionáži a paparazzi.

Rektor Českého vysokého učení technického v Praze doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc., a prezident výzkumné instituce Korea Institute of Machinery and Materials (KIMM) Dr. Chunhong Park podepsali Memorandum o porozumění. Uzavření Memoranda inicioval KIMM jako projev zájmu o prohloubení spolupráce na úrovni celého ČVUT na základě úspěšného řešení dosavadních projektů spolupráce, především Fakulty strojní. Tu na podpisu memoranda zastupoval děkan prof. Ing. Michael Valášek, DrSc., dále vedoucí Ústavu výrobních strojů a zařízení (RCMT) Ing. Petr Kolář, Ph.D., a Ing. Matěj Sulitka, Ph.D., vedoucí pro projekty spolupráce.

Dne 9. července pořádala Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze ve spolupráci se Společností pro radiobiologii a krizové plánování České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně pod záštitou předsedkyně výboru pro zdravotnictví Sněmovny Parlamentu České republiky prof. MUDr. Věry Adámkové, CSc., celostátní konferenci věnovanou Připravenosti zdravotnických zařízení na mimořádné události. Během konference zazněly přednášky odborníků katedry zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva Fakulty biomedicínského inženýrství, fakultních nemocnic, Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany v. v. i., Ministerstva zdravotnictví České republiky, Policejní akademie České republiky a Asociace záchranných služeb České republiky.

Český egyptologický ústav Univerzity Karlovy pod vedením prof. Miroslava Bárty dlouhodobě rozvíjí výzkum o dynamice vývoje komplexních společností, jehož základem je studium anatomie vnitřní dynamiky staroegyptské civilizace. Mezi zásadní aktivity na tomto poli patří od roku 2006 vytváření a intenzivní plnění databáze úředníků pohřbených v Abúsíru a na přilehlých pohřebištích v Sakkáře a Gíze a dalších vybraných lokalitách pod vedením Dr. Veroniky Dulíkové. Vzhledem k rozsahu databáze bylo nutné najít metody, které si umějí poradit s fragmentárně dochovanými informacemi. V této fázi se vědci Univerzity Karlovy spojili s odborníky z ČVUT, konkrétně s Ing. Radkem Maříkem z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Postupně se egyptologicko-kybernetickému týmu podařilo úspěšně aplikovat několik metod z kybernetiky i umělé inteligence a společně získali podporu u Grantové agentury ČR na projekt „Metody komplexních sítí aplikované na data starověkého Egypta v období Staré říše (2700 – 2180 př. Kr.)“. Hlavním cílem projektu je nový přístup ke zpracování a interpretaci dostupných dat z období stavitelů pyramid a použití poloautomatizovaných metod při jejich zpracování. Realizací projektu byl definován nový vědní obor kyber-egyptologie.

Dne 19. června převzala Mgr. Ing. Jiřina Maříková z rukou rektora ČVUT v Praze doc. Vojtěcha Petráčka jmenování do funkce ředitelky Univerzitní mateřské školy a základní školy ČVUT Lvíčata. Postupně se sešla s rodiči dětí, navštěvujících jak mateřskou školu Lvíčata, tak i s rodiči dětí, které navštěvují základní školu ČVUT. Na schůzce v základní škole stručně představila koncepci řízení školy, kterou bude v příštím školním roce rozvíjet, podpořit ji přišly i dvě nové učitelky základní školy.

Ing. Milan Šulc a prof. Jiří Matas z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se věnují problému rozpoznávání rostlin a hub z fotografií. Se svým systémem založeným na hlubokých neuronových sítích, na kterém spolupracoval také Ing. Lukáš Picek z katedry kybernetiky FAV ZČU, získali nyní první místo již ve třech mezinárodních soutěžích.

Dne 29. června proběhlo slavnostní odhalení zrekonstruovaného hrobu Josefa Božka na Olšanských hřbitovech. Na akci se podílí ČVUT v Praze, spolek Svatobor a Správa pražských hřbitovů. Restauraci hrobu provedl Milan Šturm. Během opravy a restaurování hrobu Josefa Božka došlo k šetrnému odkopání náhrobku a úpravě okolního terénu, demontáži těla náhrobku a rámu včetně zábradlí a krycí desky, zhotovení nových základů, osazení demontovaných částí, celoplošnému očištění kamenných, prvků, zábradlí a krycí desky, obnově zlacení písma a biocidnímu ošetření.

V úseku tramvajové trati mezi zastávkami Nový Hloubětín – Vozovna Hloubětín se od července začíná testovat unikátní protihlukové opatření pro snížení hluku ve městech, tzv. městská protihluková clona. Clona zde byla v délce 50 metrů postavena v rámci opravy trati, která probíhala od letošního března. Unikátní je svojí malou výškou, která je pouze 30 centimetrů nad temenem kolejnice, což z ní činí nejnižší protihlukové opatření svého druhu v Evropě. Zároveň by však clona měla zajistit útlum hluku od projíždějících tramvají v rozmezí od 3 do 5 decibelů. Vyrobena je z recyklovaných materiálů a v případě nehody na trati ji lze rychle rozebrat, což umožní bezproblémový zásah záchranných složek. Clonu vyvinuli odborníci z Fakulty stavební ČVUT v Praze, katedry železničních staveb, ve spolupráci se společností MONTSTAV. Práce spojené s realizací protihlukové clony v Hloubětíně probíhaly za finanční podpory Operačního programu Praha - pól růstu ČR.