Tři kola vyplněné pěnou
Nejen zdolávat překážky může robot díky unikátní konstrukci se třemi masivními koly, které mají široké pneumatiky – stejně jako terénní jízdní kola – vysvětluje proděkan pro rozvoj Tomáš Svoboda: „Tři kola zajišťují bezpečnou stabilitu, robot tak nemá tendeci se překotit dopředu, dozadu, když vyjíždí strmý terén nebo schody, je lehčí než čtyřkolová konstrukce.“ Když sjíždí ze schodů, zdá se, že má ty pneumatiky hodně měkké. „Jsou vyplněné latexovou pěnou, která poskytuje tlumení konstrukci,“ vysvětluje Bedřich Himmel. Schody, které robot přejel, mají zhruba 20 centimetrů. Jak vysokou překážku by byl schopen zdolat? „Máme vyzkoušeno, že bez problému zdolá zídku, překážku o výšce 50 centimetrů, což je nad průměrem kola, a stoupání zvládá 47 stupňů,“ popisuje Himmel.
Vyprostit se a pokračovat dál
Kromě toho umí robot jezdit i vzhůru nohama, na dvou kolech jako segway zvládne i pád ze dvou metrů, a pokud se převrátí na bok, dokáže se sám roztočit a vrátit zpátky. „Chtěli jsme ukázat, že když robot špatně najede nebo spadne, neznamená to konec mise – je schopen se z toho vyprostit a pokračovat dál,“ vysvětluje vědec. Tělo robota ukrývá elektromotory, baterie a uvnitř jsou také počítače. I když má Bedřich Himmel teď v ruce dálkový ovladač, v terénu je robot schopen pohybovat se sám. „Tady například vidíme, jak robot jede autonomně do prudkého kopce a snaží se jet tak, aby se vyhnul prostorám, které považuje za hůře sjízdné,“ vysvětluje Tomáš Svoboda. Sledujeme společně video, které natočili při náročném testování robota v Rakouských Alpách: „V outdorové robotice je potřeba testovat co největší šíři složitostí, které mohou nastat, proto jsme tam jeli,“ dodává.
Náklad 100 kilogramů
Autonomní navigace je založená na pasivních senzorech – především kamerách: „Ten robot porovnává vždy stav, ve kterém je, v pozici, co vidí ty kamery, a pomocí algoritmu uvnitř, který naprogramujeme, se snaží vymyslet, jak by se k tomu bodu dalo dojet. Například jestli se má objet překážka, jestli se může jet rovně, rychle nebo pomalu.“ Robot uveze také náklad až 100 kilogramů. Vědci s ním teď chtějí prorazit na trhu. Sloužit by mohl při průzkumech, záchranných nebo obranných operacích. „Snažíme se diskutovat i s českou armádou, jaké nejlepší využití robotu by si představila, ale debatujeme i s civilními zájemci, všude tam, kde je potřeba provádět kontrolní nebo měřící činnost, v oblastech které jsou vzdáleny od obvyklých pracovních míst lidí,“ přibližuje Tomáš Svoboda. K dispozici je zatím jeden prototyp, druhý už je ale ve výrobě.