V Berlíně je sedmipodlažní stavba ze dřeva. Díky novým normám by takové budovy mohly být i u nás. "V tom standardním přístupu umožňuje v čistě dřevěné variantě realizovat vícepodlažní dřevostavby s výškou šesti až sedmi podlaží," říká Robert Jára, ředitel Univerzitního centra energeticky efektivních budov Českého vysokého učení technického v Praze (UCEEB ČVUT). Musí mít maximálně 18 metrů – od přízemí do posledního patra. Stavba může měřit i 22,5 metru. Část ale musí být z nehořlavého materiálu, třeba ze železobetonu. Může jít o administrativní budovy, školy i rezidenční bydlení.
"Jsme pozadu. Díky legislativě a těm 12 metrům jsme se hodně zpozdili, nebyla tady tomu věnována pozornost," tvrdí Tomáš Krejčí, ředitel projekčního oddělení UBM Development Czechia. Podle odborníků se díky využívaní dřeva ve stavbách snižuje uhlíková stopa.
"My architekti, a teď mohu mluvit za všechny kolegy, chceme stavět udržitelně a tady je cesta," prohlašuje předseda České komory architektů Jan Kasl.
"Ty dřevostavby mají jednu velkou výhodu. A to je rychlost jejich výstavby. Tím, že potom ten dům stavíte co patro, to týden," říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
V americkém Wisconsinu mají dřevostavbu o výšce zhruba 87 metrů. Ke konci příštího roku by ve Vídni měl vyrůst 113 metrový dřevěný věžák. U nás by větší využití českého dřeva mohlo mít pozitivní dopad i na veřejné rozpočty.
Dávno už neplatí, že dřevostavba musí vypadat jako venkovská roubenka nebo chata v zahrádkářské kolonii. Na první pohled rozdíl od zděné stavby ani nepoznáte. A s hořlavostí, pevností nebo odolností to také není jako kdysi. Správně ošetřené dřevo dokáže odolat škůdcům a částečně i ohni.
Požární signalizace, automatické detekční systémy nebo prefabrikované dřevěné panely. To vše lze dnes použít, aby se minimalizovala hrozba požáru dřevostaveb. Už dnes je po vyšších dřevostavbách poptávka.
"Dřevostavby obecně zaznamenávají meziročně poměrně silný nárůst. Po domech 4kk až 5kk, zpravidla do podkroví," uvádí David Šiller, obchodní ředitel společnosti Wood System.
"Ty technologie se stále vyvíjí, dřevo se i vyztužuje jako beton, takže mám železodřevo, jako je železobeton. Můžeme vyztužovat dřevo různými uhlíkovými vlákny," vysvětluje Petr Kuklík, vedoucí výzkumného oddělení Materiály a konstrukce budov ČVUT.
"Dřevo má stejné hlukově izolační nebo lepší hlukově izolační i tepelně izolační vlastnosti jako klasická výstavba," objasňuje navíc Lukáš Maděra, ředitel prodeje a zákaznické péče firmy Skanska Residential.
Suché dřevo v moderních stavbách neláká ani škůdce. Rizikem je vlhkost, ale i s tou si už dnes stavaři umí poradit. "Celá ta dřevostavba v podstatě v sobě má zabudované tisíce vlhkostních čidel," doplňuje Maděra.
V kuchyních, koupelnách, na rizikových místech, to je monitorováno," dodává Krejčí. Výhodou dřevostaveb také je, že se staví výrazně rychleji.
V pražských Radlicích započala stavba zřejmě největší dřevostavby v Česku. Hotova má být do dvou let.
"Má 77 bytových jednotek a celá jeho nadzemní část, všechna čtyři podlaží jsou stavěná ze dřeva," říká Maděra.
"U těch bytových domů ty dřevostavby se postaví o čtvrtinu času až třetinu času rychleji," vypichuje navíc Kuklík. Podle odborníků také vydrží dřevostavba to, co jiné.
"Určitě není pravda, že dřevostavba vydrží 15 let a pak ji budeme muset kompletně rekonstruovat," objasňuje Šiller. Neplatí ovšem to, že by byt v domě ze dřeva byl levnější než cihlový. Byty v největší české dřevostavbě budou stát zhruba tolik, co ve věžáku z betonu.