Ondřej Pražák, redaktor
Další podrobnosti přidáme se Zdeňkem Müllerem z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického. Co tedy vyšetřovatelé zjistili od té události z 28. dubna? Co se ve Španělsku a v Portugalsku stalo?
Zdeněk Müller, FEL
Ty výsledky zatím jsou stále ještě předběžné, nicméně podle dosavadních zjištění za blackoutem, za tím velkým výpadkem, bylo přepětí, které nejprve nastalo v rozvodnách v jižní části země a potom se tou soustavou dále šířilo. To vypadá, že byl úplně ten prvopočátek výpadku. Následně to přepětí způsobilo, že jednotlivé elektrárny se začaly od té soustavy odpojovat. Což pokud se napětí v sítích dostane mimo povolené meze, tak je to, řekněme, běžný stav pro bezpečnost jak té soustavy, tak pro bezpečnost elektráren. To znamená, zabraly běžné ochranné mechanismy. A samozřejmě potom to způsobuje kaskádový efekt, který už jsme viděli. To znamená, od toho okamžiku, kdy se odpojila první elektrárna, během nějakých 7-8 sekund, byl v podstatě celý poloostrov potmě.
Ondřej Pražák, redaktor
Co může být příčinou toho prvotního bodu, tedy toho přepětí, které jste zmiňoval? Jak může vzniknout?
Zdeněk Müller, FEL
To přepětí tak, jak to uvádí v tuto chvíli předběžná zpráva o vyšetřování tohoto incidentu, mělo být způsobeno neschopností soustavy to napětí řídit. Běžně je soustava vybavena celou řadou zdrojů, které jsou připravené a jsou zodpovědné za to, že v soustavě je možné řídit napětí. Jsou to typicky velké systémové elektrárny. Podle všeho toho, co víme, ten v daný okamžik bylo těchto zdrojů ve španělské soustavě poměrně málo. Španělský provozovatel přenosové soustavy si toho zjevně byl vědom, takže se pokusil ještě před tou nehodou některé ty zdroje spustit, nicméně spuštění těchto velkých zdrojů není záležitost minut, je to záležitost spíše hodin. Takže měl příslib startu prvních zdrojů kolem druhé hodiny, ale to už víme, že ve dvě hodiny už ta síť byla potmě, takže by to bylo pozdě.
Ondřej Pražák, redaktor
Je to spíše ojedinělé, že k něčemu v takovém rozsahu dochází? Protože to, co se stalo ve Španělsku a v Portugalsku, to úplně nepamatujeme, že by se událo.
Zdeněk Müller, FEL
V Evropě to nepamatujeme, na jiných kontinentech, například v Americe, konkrétně ve Spojených státech k takovým nehodám už v minulosti došlo. Nicméně jak sám říkáte, je to věc ojedinělá. Nicméně musíme si z toho vzít nějaké ponaučení ve chvíli, kdy budeme opravdu přesně znát ten důsledek a snažit se těmto nehodám předcházet.
Ondřej Pražák, redaktor
Ten kaskádový efekt, který jste zmiňoval, dá se nějak zastavit nebo zkrátka je nutné počkat, až ta kaskáda doběhne na svůj konec?
Zdeněk Müller, FEL
Podle mého názoru je nejdůležitější prevence. To znamená, aby se ten kaskádový efekt, nebo jak my říkáme dominový efekt, aby se vůbec nerozběhl. Protože například v tom Španělsku běžel tak rychlým způsobem, že i kdyby se dispečeři chtěli pokusit do čehokoliv zasáhnout, tak v podstatě během těch desítek sekund neměli šanci. Takže ve chvíli, kdy se ten kaskádový efekt rozběhne, tak v podstatě už není moc možností ho zastavit.
Ondřej Pražák, redaktor
Také jsme slyšeli, že za tím výpadkem nejspíš nebyl kybernetický útok. Přesto jaká jsou ta nejzranitelnější místa v celém energetickém systému?
Zdeněk Müller, FEL
To je poměrně složitá otázka. Vždycky má smysl útočit na velké cíle v tomto případě. To znamená, nemá smysl zaútočit na jednu malou rozvodnu v pětitisícovém městě, ale určitě dobrým cílem útoku může být buďto provozovatel přenosové soustavy, kdy například proniknete do řídícího systému a budete nějakým způsobem ty linky odpojovat nebo naopak nastavíte nějaké nesmyslné parametry, aby ten systém se přetížil nebo by vzniklo třeba to přepětí. Stejně tak provozovatelé distribučních soustav by mohli být dobrým cílem útoku. Takže v podstatě provozovatelé sítí a samozřejmě nějaká velká systémová elektrárna. Ale všichni tito provozovatelé vědí, že jsou cílem a snaží se nějakým způsobem tomu předcházet.
Ondřej Pražák, redaktor
Jak se tomu předchází v Česku? Jaká jsou opatření právě v Česku, aby k ničemu, co jste zmiňoval, nedošlo?
Zdeněk Müller, FEL
Tak v České republice máme poměrně dobrou zdrojovou přiměřenost. To znamená v tomto případě ČEPS při přípravě provozu dbá na to, aby ta soustava byla dostatečně stabilní. Máme celou řadu ochranných mechanismů, které v případě, že by ta nehoda přicházela z okolních zemí, tak máme možnosti se od těchto zemí odpojit. Čili to jsou, řekněme, jedny z klíčových opatření. V minulosti k tomu došlo. I Česká republika se stala několikrát v historii elektrickým ostrovem. Právě aby nějaká velká porucha, ať už to byla porucha v Itálii nebo v Německu, aby se nedostala až k nám. Čili s tím už i reálné zkušenosti máme. A samozřejmě existuje celá řada opatření i v distribučních sítích. Například odlehčování, to znamená, když by došlo k prudkému poklesu výkonu v naší soustavě, tak je celá řada automatických procesů, které by tu soustavu měly vrátit do toho rovnovážného a stabilního stavu.
Ondřej Pražák, redaktor
Říká a uklidňuje Zdeněk Muller z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Díky za rozhovor a klidný zbytek dne.