Datum zveřejnění: 
15. 6. 2025
Hračka připevněná nad dětskou postýlkou, místo lidských očí ji však sledují dvě kamery. Robot má vždy jednu končetinu připevněnou ke kolotoči a pomocí kamer se snaží zjistit, která z nich ho ovládá. Vědci navazují na experiment americké psycholožky Carolyn Rovee-Collierové, která tak testovala v sedmdesátých až devadesátých letech stovky dětí.

Zdá se, že se dostává do bodu, kdy hýbe nohou jen proto, aby mobil fungoval. Toto dítě ovládá tuto vizuální podívanou, aby se stalo to, co chce, co ho baví.

Matěj Hoffmann, katedra kybernetiky, FEL ČVUT

Zajímavé je, že novorozenec nedokáže rozlišit, která ta končetina je připojená, a hýbe všemi. Až šestiměsíční dítě, to je vlastně takový milník, dokáže odlišit, která končetina to je a tou hýbe víc.

Sergiu T. Popescu, vývojový psycholog, FEL ČVUT

Máme nějaké představy o tom, jak funguje dětský mozek, jak se děti učí, ale je těžké to vědět přesně. Takže si to musíme zjednodušit, abychom to mohli studovat. iCub je pro mě nástroj ke studiu toho, jak se miminka učí. Protože u této nápodoby dítěte můžeme ovládat všechno. Můžeme ovládat, jak se pohybuje, co vidí, co slyší, ale také můžeme vidět do jeho mozku.

Matěj Hoffmann, katedra kybernetiky, FEL ČVUT

My teď studujeme algoritmy v mozku, co musí být splněno, aby jsme dokázali pochopit, jak a čím prochází mozek novorozence a čím prochází mozek šestiměsíčního dítěte.

Adriana Mandíková, redaktorka

Díky propojení robotiky, umělé inteligence a psychologie se tak vědcům podařilo vytvořit model, který ukazuje, že se dá učit i bez odměn. Jen díky zvědavosti a překvapení. A právě to jim pomáhá pochopit, jak funguje učení u dětí i u robotů.

Adriana Mandíková, Česká televize.

Zdroj: 
ČT24