V Evropě nic podobného zatím neexistuje. Ale ani v Česku ho zatím policie nemůže použít, chybí podstatná věc – zakonná povinnost mít tuto funkci v moderních autech.Věda ve službách bezpečnosti Systém Eloryks vznikl na základě požadavku Policie ČR, která hledala alternativu k destruktivním metodám jako je PIT manévr, zastavovací pásy, nebo dokonce použití zbraně. Hlavní cíl? Bezpečné, cílené a právně čisté zastavení nebezpečného vozidla při mimořádné situaci. Ve Francii kupříkladu vyvinuli technologii nedestruktivního zastavení vozidla pomocí „elektrošoku“, který jedoucímu autu „umrtvil“ elektrovýzbroj, potíž byla v tom, když seděl za volantem řidič s kardiostimulátorem... Projekt odstartoval v roce 2021 jako spolupráce Fakulty dopravní ČVUT a Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně. Hlavním zadavatelem bylo Ministerstvo vnitra a garantem využití policejní prezidium. „Jsme rádi, že jsme našli funkční technické řešení. Nyní nás čeká řada dalších kroků – především legislativních,“ říká David Fulka, náměstek policejního prezidenta.
Tichá pošta
Základem systému je komunikace V2X (Vehicle-to-Everything) – moderní způsob, jak vozidla komunikují s okolím, např. jinými auty, semafory nebo dopravními značkami, může ovšem komunikovat i s telefonem ve vaší kapse. Eloryks využívá standardizované komunikační protokoly ITS-G5, které už některé automobily (dnes kupříkladu všechny vyrobené Volkswageny pro Evropu) umí přijímat. Ovládací signál vyšle policista z tabletu. Ten se šifrovaně odešle vozidlu, které na něj zareaguje – aktivuje elektronicky ovládanou parkovací brzdu. Ještě před rokem na to šli u staršího demonstračního auta výzkumníci jinak, vypnuli přívod paliva. „Vybavili jsme starší auta jednotkou V2X s anténou v pásmu 5,9 GHz (blízká mobilní síti 5G – pozn. iDNES.cz). Ta přijímá zprávu přes síť a komunikuje přímo s vozem přes sběrnici CAN,“ vysvětluje Zdeněk Lokaj z ČVUT. Zastavení je plynulé a bezpečné – odlišné od prudkého brzdění. Systém je navržen modulárně, takže funguje jak na moderních vozidlech (např. VW Golf od 2019, ID od 2020), tak na starších modelech s přidanou jednotkou, která je volně v prodeji; stojí v řádu tisícikorun. Je přitom plně kompatibilní s evropskými standardy. V2X komunikace připomíná „bluetooth“ mezi vozidly – auta si několikrát za sekundu vyměňují anonymizovaná data mezi sebou, ale též s infrastrukturou. Díky tomu dokáže systém přesně identifikovat konkrétní ujíždějící vůz i bez znalosti SPZ – třeba podle rozdílu rychlostí, směru nebo vzdálenosti od policejního auta. Policie také může rozeslat varování ostatním vozům v okolí, že probíhá zásah – čímž zvyšuje bezpečnost i běžných řidičů. „Až 60 % nehod by se dalo eliminovat včasnými informacemi,“ říká Lokaj. Už nyní některá vozidla IZS díky V2X aktivují zelenou na semaforech, když jedou na zásah. Novinkou, kterou do technologie implementovali vývojáři za poslední rok, je možnost zastavit auto na dálku z dispečinku. Protože k technologii V2X přísluší také infrastruktura kolem silnic a dálnic, umí příkaz k zastavení vyslat také ona. Takže jen stačí, aby se centrála připojila na konkrétní bod a s jeho pomocí auto zastavila, už tedy není třeba ani policejního auta, které ujíždějící vozidlo pronásleduje. Vzdálenost, na kterou systém funguje, závisí na terénu, je to od desítek metrů v členitém terénu po stovky metrů; vývojáři udávají až půl kilometru.
Právní rébus: auto smí poslouchat jen člověka
Technologie je připravena, ale narazila na zásadní problém. Změna, která by přidala do zákona jako „řidiče“ také systém umělé inteligence či policii, se teprve připravuje. „Aby auto zastavilo na policejní signál, musí se upravit evropská legislativa – konkrétně standardizovat zprávu pro zastavení, zajistit šifrování a digitální podpis policisty. A automobilky ji musí do systému zařadit,“ vysvětluje Lokaj. Expert zdůrazňuje, že použití Eloryksu má být ojedinělé, až poslední možností. Přirovnává to k použití zbraně. Policista bude muset dobře zvážit, zda systém v dané situaci použije, ve hře je také varianta, že k jeho použití si bude muset vyžádat souhlas nadřízeného. Na druhou stranu Lokaj připomíná, že systém je nedestruktivní. Stejně jako se na pokyn virtuálního tlačítka tabletu auto zastaví, opět se pouhým stiskem odblokuje a auto zas může jet. Podle právníků z Masarykovy univerzity je však stávající systém už dnes v souladu se zákonem o Policii ČR – tedy legální. Chybí ale závazná povinnost výrobců, aby tuto funkci do aut zabudovali. Jde totiž o to, že automobilky nechtějí slyšet o tom, že by nechali do softwaru svých vozů vstupovat někoho zvenčí. Technologie V2X umí přenášet standardizované zprávy, které jsou přesně definované evropskými předpisy, kupříkladu „blíží se vozidlo integrovaného záchranného systému“. Existuje několik druhů takových zpráv, povětšinou jsou informativního charakteru. Unikátní český projekt ovšem potřebuje, aby se do tohoto „katalogu zpráv“ dostala nová ve smyslu „zastav auto“, na níž by pak auto muselo reagovat zpomalením. Tvůrci Eloryksu vysvětlují, že je vlastně jedno, jak by konkrétní automobilka řešila zpomalení či zastavení auta, kromě brzdění elektronickou brzdou nebo uzavřením přívodu paliva by to podle Martina Šrotýře z ČVUT, jednoho z tvůrců systému šlo kupříkladu využitím technologií, které už dnešní auta znají, v podobě systému, který v případě zjištěné indispozice řidiče auto zpomalí a navede ke kraji vozovky.
Potíž je v tom, že se do implementace této funkce automobilky samy nepohrnou, pokud ovšem bude nezbytnou součástí technologie V2X, měla by jí pak auta automaticky. Koncem roku 2022 bylo v Evropě milion aut, která uměla komunikovat touto tichou poštou, dnes jich podle vývojářů Eloryksu bude násobně víc. Jim by šlo tuto funkci (schopnost reakce na policejní příkaz k zastavení) dohrát jako aktualizaci softwaru. Pro demonstraci systému museli systém předváděcího BMW vývojáři „hacknout“ – reverzním inženýringem se dostali do řídícího softwaru a auto naučili poslechnout příkaz Eloryksu a aktivovat nouzové brzdění.Bezpečnost a kybernetika Celý projekt byl navržen s ohledem na kybernetickou bezpečnost – data jsou šifrovaná, zprávy podepisované a systém pracuje zcela anonymně, aby chránil osobní údaje. „Kdyby zpráva nebyla správně podepsaná, auto ji prostě ignoruje. Je to ochrana proti zneužití,“ doplňuje Lokaj, který připodobňuje zabezpečení k šifrování používaném bankami. Systém má přímý dopad i na budoucnost autonomní mobility – v autonomních vozech bude dálkové zastavení povinné, protože v krizové situaci nebude možné jinak zasáhnout. I zde tak Eloryks přináší řešení v předstihu.Evropa se zajímá Český projekt je ve světě považován za technologický unikát. Vývojáři se chlubí, že ostatní hlavně dumají nad legislativou, oni ovšem jako jediní vyvinuli funkční technologii. O systém se aktivně zajímají Němci, Francouzi, Belgičané i Poláci, projekt byl prezentován policii i automobilkám Audi a BMW. Přitom Česko technologii nepatentovalo, projekt vznikl čistě ve veřejném výzkumu. Vývoj stál několik desítek milionů, tvůrci zdůrazňují, že využívá standardní, již vyvinutý hardware, jejich je nápad na nové využití známé technologie a software; jednoduchá aplikace, s jejíž pomocí může policista Eloryks ovládat, běží na jednoduchém tabletu se systémem Android. V rámci evropské iniciativy C-Roads je k roku 2023 pokryto přes 20 tisíc kilometrů dopravní infrastruktury technologií ITS-G5. V Česku jsou zatím V2X jednotky na 252 kilometrech dálnic, do konce roku přibude dalších 650 km. Nejvíce jich najdeme v Brně, Ostravě, Plzni, Hradci Králové a Mladé Boleslavi.Zónová ochrana Projekt Eloryks je v poslední fázi vývoje (projekt probíhá od začátku roku 2021 do konce letoška), funkční prototyp existuje, testuje se a čeká na legislativní a institucionální posun. Vývojáři si ale systém dále ladí a přemýšlejí, jak ho rozšířit o další funkce. Zastavovanému autu umí rozsvítit směrovky a odemknout ho, případně v něm naopak lumpa zamknout v autě, aby neutekl. Ovšem mnohem zajímavější je nápad Martina Šrotýře na jakousi zónovou ochranu (např. náměstí, pěších zón nebo koncertních prostor), kdy by infrastruktura vysílačů V2X vytvořila virtuální hranici, při jejímž překročení by se auto zastavilo případně by se mu omezila rychlost. „Už teď ukazujeme, že to jde a funguje. Teď je řada na legislativě, aby to proměnil v realitu,“ uzavírá Zdeněk Lokaj z ČVUT.