Lukáš Kintr, ředitel, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
Pokud totiž chceme držet vysoký standard bezpečnosti, je nesmysl pouštět do infrastruktury dodavatele, kterému nevěříme, který pochází třeba z prostředí, které Českou republiku označuje za nepřátelskou zemi.
Michal Kubal, moderátor ČT
Evropa a Spojené státy prověřují i bezpečnost čínských solárních panelů. Dánové v nich našli elektronická zařízení, která můžou představovat bezpečnostní riziko. Už dřív hackeři podobná zařízení využili k odstřihnutí solárních elektráren od sítě.
Vladimír Piskala, redaktor ČT
Zajišťují až 11 % veškeré elektřiny v Evropské unii. Společně s větrnými elektrárnami jsou solární panely hlavní alternativa k fosilním zdrojům. Teď se ale ukazuje, že můžou být i bezpečnostním rizikem. Součástka, která může odesílat data přes internet, se totiž v komplikované struktuře snadno ztratí.
Pavel Hrzina, ČVUT v Praze, Solární asociace
Hledejte jehlu v kupce sena a hledejte jeden takovýhle malý černý čip, který tam je. Navíc to zařízení je tak malé, že ho v podstatě dokážu integrovat třeba do velkého fotovoltaického střídače nebo do nějakého bateriového úložiště.
Vladimír Piskala, redaktor ČT
A právě to je problém. Střídač totiž převádí stejnosměrný proud z panelů na střídavý proud v síti. Je to místo, kde může vzniknout výkyv v dodávkách elektřiny, domy a byty chrání pojistky. Při výkyvu pojistka vypne proud a uchrání dům třeba před požárem. A podobný systém jističů a pojistek chrání i větší distribuční a přenosové sítě. Útok by tak mohl vypadat jako koordinovaný rychlý pokles dodávek elektřiny z velkého množství solárních panelů najednou. Výkyv může být tak velký, že spustí řetězovou reakci a bez proudu se můžou ocitnout celé regiony nebo státy.
Pavel Hrzina, ČVUT v Praze, Solární asociace
Ta síť zakolísá a buďto zakolísání přežije, když je dobrá, nebo nepřežije. Mohlo se stát něco podobného ve Španělsku, nebo nemohlo, zatím nevíme, ale bude to podobný mechanismus, bylo tam zakolísání a ta síť ho nezvládla zreagovat.
Erika Langerová, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT
Máme několik známých případů. V roce 2019 to byl útok v Americe na velkou komerční elektrárnu, tam to bylo přes zranitelnost na firewallu, pak jsme viděli dva menší útoky, jeden byl v roce 2023 v Japonsku a loni v Litvě.
Vladimír Piskala, redaktor ČT
Za poslední dva případy mohli hackeři z Číny a z Ruska. I proto nechtějí dánští analytici prozrazovat žádné detaily.
Erika Langerová, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT
Strašně snadno se to potom dá sestřelit. To je jedna možnost, přes zranitelnost té infrastruktury výrobce.
Vladimír Piskala, redaktor ČT
Evropská unie už pracuje na jednotném zabezpečení. K tomu je ale potřeba nejdřív změnit legislativu. Dohromady to tak může trvat i několik let. Vladimír Piskala, Česká televize.