Vladimír Kroc, moderátor
Policie vyjíždí až desetkrát týdně kvůli násilí ve škole. Máte stejné poznatky, radikalizují se nezletilí a mladiství?
Barbora Vegrichtová, odbornice na extremismus a radikalizaci, FBMI, ČVUT v Praze
Ano, já se téhle problematice věnuju poměrně dlouho a spolupracuji i s kolegy z bezpečnostních složek, ale samozřejmě i se základními a středními školami, kam jezdím školit a přednášet. A bohužel tenhle ten trend mohu potvrdit, skutečně policie vyjíždí a řeší tyto případy, ať už jsou méně či více závažnějšího charakteru.
Vladimír Kroc, moderátor
A je právě Česko v nějakém ohledu specifické?
Barbora Vegrichtová, odbornice na extremismus a radikalizaci, ČVUT v Praze
Specifické bych ani netvrdila, spíše alarmující a hodně znepokojující je, že tento v podstatě trend má stoupající povahu a často ty již zmiňované sociální komunity mají i mezinárodní rozměr.
Vladimír Kroc, moderátor
Takže potvrzujete, že se dá mluvit o novém trendu, jak ostatně stojí v dokumentu Ministerstva vnitra?
Barbora Vegrichtová, odbornice na extremismus a radikalizaci, ČVUT v Praze
Takhle já bych asi si dovolila říct, že úplně nový trend není. On takový ten prvopočátek vlastně nastal v době covidové pandemie, kdy větší část toho společenského, ale i vzdělávacího procesu přesunula online, a to se primárně dotklo zejména právě těch nezletilých a dospívajících. Takže teď jenom se to zvědomilo více, více se to pochopitelně registruje a takovým jakoby zlomovým okamžikem samozřejmě byl i útok na Filozofické fakultě, který byl takovým nebezpečným precedentem. A můžeme hovořit o tom, že je to do jisté míry i spouštěč možné nápodoby, kopírování nebo inspirování se tímto případem.
Vladimír Kroc, moderátor
A mohla byste uvést nějaký příklad, jakou podobu může mít právě radikalizace těchto věkových skupin, jakou hrozbu představuje v reálu?
Barbora Vegrichtová, odbornice na extremismus a radikalizaci, ČVUT v Praze
Ono jsou to takové dvě velké oblasti, hovoříme o radikalizaci, tak v tomhle případě je to takový okamžik, kdy ten dotyčný jedinec, to dítě nebo ten dospívající, se pod vlivem nějaké extremistické ideologie, světonázoru nebo doktriny začne přiklánět k násilí. V tomto případě může být ovlivňován nějakým vnějším subjektem, právě nějakou vůdčí osobností nebo nějakým charismatickým člověkem v tom online prostředí, kdy je mu postupně zvědomováno, normalizováno a legitimizováno násilí. Pak může být i varianta druhá, kdy se prostě dítě obdivuje jenom tomu extrémnímu násilí, a to může být případ masových vražd i toho, s čím jsme se setkali na té fakultě, které musí mít nějaký ideologický kontext, ale v podstatě je tam jenom prvek toho násilí a to dítě v tom vidí jako určitý prostředek k dosažení nějakého svého cíle nebo jak tam zaznělo i v té zprávě jako prostředek sebevyjádření.
Vladimír Kroc, moderátor
A ten jev tedy není patrný pouze v kyberprostoru, na sociálních sítích, ale přenáší se i do reálného života?
Barbora Vegrichtová, odbornice na extremismus a radikalizaci, ČVUT v Praze
Rozhodně. Já ze své zkušenosti můžu potvrdit, že řada škol se potýká s, můžeme to nazvat problémovými žáky či studenty, kteří už se chovají nějakým způsobem násilně, agresivně. Tyhle případy už jsme tady zaznamenali, můžeme vzpomenout Jihočeský kraj a Rudolfov, kam si přinesl vlastně nezletilý žák zbraň ze své rodiny legálně drženou a podobně. Takže tenhle ten samozřejmě není jenom v tom kyberprostoru, ale je třeba podotknout, že to online prostředí je zdrojem inspirace a bohužel je možné tam nějakým způsobem dohledat i různé návody, manuály nebo instruktáže k tomu, jak takovéto násilí spáchat.
Vladimír Kroc, moderátor
A jakým faktorům především připsat tento trend?
Barbora Vegrichtová, odbornice na extremismus a radikalizaci, ČVUT v Praze
Má to samozřejmě globální povahu. Já nerada generalizuji, vždycky každý ten případ je velmi ojedinělý a ono by to bylo hodně zavádějící se snažit to paušalizovat, ale často zdůrazňuju za tím násilím nebo tou tendencí spáchat to násilí může být nějaký osobní, subjektivní problém toho dítěte, který může pramenit z mnoha faktorů. Může to být problémy v rodině, pochopitelně může tam být nějaké nízké sebevědomí, pocit méněcennosti, vyloučení třeba i ze školního kolektivu, nějaký pocit izolovanosti nebo zkrátka určitá emoce, že v tom životě nejsem schopen se uplatit, nemám dostatečné dovednosti, schopnosti, ten svět mi vlastně nepřeje. A často právě pozorujeme i u těch pachatelů, kteří už dokonají takovéto extrémní násilí i touhu nějakým způsobem se zapsat do historie. A tím motivačním prvkem může být i třeba pomstychtivost.
Vladimír Kroc, moderátor
Co tedy z varování Ministerstva vnitra může vyplývat pro snahy zmírnit delší postup radikalizace dětí a mládeže v Česku?
Barbora Vegrichtová, odbornice na extremismus a radikalizaci, ČVUT v Praze
Ono se už vlastně na tomto fenoménu pracuje a zvědomuje si to nejenom vlastně Ministerstvo vnitra, ty bezpečnostní kompetenti, ale samozřejmě i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, a tohle je věc, která hodně jde do té pedagogické oblasti a samozřejmě i do té sociální práce. Je zapotřebí především zlepšit komunikaci, ať už interakce žák pedagog, ale samozřejmě i více zintenzivnit spolupráci s rodinami, což je taková jako bolest poslední doby a to mi potvrzují i pedagogové, se kterými hovořím. Takže je důležité ty věci vlastně pojmenovávat, nepodceňovat, pokud to dítě trpí nějakým problémem. Ono to může být v některých případech i volání o pomoc. A vlastně jak já často zmiňuju, ať už v literatuře nebo na těch kurzech, je důležité umět včas detekovat, že se něco děje, ať už je to počínající radikalizační proces, nebo že to dítě nějakým způsobem začíná obdivovat násilí.
Vladimír Kroc, moderátor
A existuje v tomto směru možnost nějaké prevence?
Barbora Vegrichtová, odbornice na extremismus a radikalizaci, ČVUT v Praze
Prevence. Rozhodně je důležité vlastně využívat všechny ty instituty, které máme a rozhodně nepodceňovat i roli samotného pedagoga, ať je to třídní učitel, ať je to výchovný poradce, ať je to metodik prevence, pokud samozřejmě má škola k dispozici i psychology a já samozřejmě vím, že ta dostupnost psychologické péče je velmi limitovaná tady v České republice, ale je to důležité komunikovat a vlastně i zvyšovat kompetence těch samotných pedagogů, aby ty jednotlivé případy nebo i ty drobné náznaky tendence k toho násilí uměly včas zachytit a s nimi pracovat. Zjistit, co je za tím, co je tou skutečnou pohnutkou, tím motivem, že to dítě se tomu násilí obdivuje.
Vladimír Kroc, moderátor
Barbora Vegrichtová, absolventka Policejní akademie, členka České kriminologické společnosti. Děkuju vám, na shledanou.