doc. Mgr. Michal Broz, Katedra fyziky z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT
Dobrý den.
Tomáš Pancíř, moderátor
Můžete zkusit nám, laikům, pokud možno srozumitelně vysvětlit, jak se dá z olova udělat zlato?
doc. Mgr. Michal Broz, Katedra fyziky z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT
V CERNu se na urychovači LHC urychlují, sráží elektromagnetickým polem nejenom protony, ale taky jádra olova. Tyto jádra jsou elektricky nabitá a nesou si s sebou silné elektromagnetické pole, které se dá vnímat jako proud fotonů. A když tyhle urychlené ionty olova prolétnou blízko kolem sebe, bez toho, aby se fyzicky srazily, můžou tak spolu interagovat pomocí elektromagnetického pole a může tu nastat celá plejáda fotojaderných reakcí. A jednou z nich je fotoelektromagnetické disociace, kdy tedy foton vzbudí jádro, to se rozkmitá a následně emituje několik nukleonů, protonů nebo neutronů. A když nastane tedy případ z emisí z třech protonů, tak se jádro promění z jádra olova na jádro zlata. Samozřejmě můžou vznikat další jádra, rtuť. No, a na ty urychlovače tímhle způsobem vznikne asi 90 000 jader za vteřinu, co tedy je opravdu malé množství z makoskopického hlediska. A z pohledu urychlovače je to nějaký .. jev, kdy tyto nově vzniklá jádra mají jiný poměr náboje a hmotnosti než jádra olova. No, a pak se v urychlovači pohybují po nestabilní orbitě, po několika stovkách metrů vlastně vyletí z trubice urychlovače a do něčeho narazí, co může způsobit různé problémy v případě, že to jev nevezme správně v úvahu. A to byl jeden z cílů tohoto měření, na kterém jsme se taky podíleli.
Tomáš Pancíř, moderátor
Šlo by tímhle způsobem vyrobit zlato i z jiných látek?
doc. Mgr. Michal Broz, Katedra fyziky z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT
Samozřejmě urychlovat se dají různé ionty. Když jsme například urychlovali rtuť nebo cokoliv, co má vyšší protonové číslo než zlato, tak tímhle způsobem ... pak z toho vyrobíme zlato. To znamená, čím je ten prvek blíž, tím je to lepší, ale i jednodušší.
Tomáš Pancíř, moderátor
Už jsem říkal, že to bylo opravdu na miniaturní zlomek sekundy. Předpokládám, že déle takto vyrobené zlato vydržet prostě nemůže?
doc. Mgr. Michal Broz, Katedra fyziky z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT
Ono to zlato je normální, akorát ta jeho výdrž je v tom, že je urychleno, neletí ani rychlostí světla, na tom urychlovači .... /nesrozumitelné/ orbitě. To znamená, že vyletí z trubice a do něčeho narazí a tím pádem zmizí.
Tomáš Pancíř, moderátor
Dá se spočítat, kolik stojí tímto způsobem vyrobit zlato z olova?
doc. Mgr. Michal Broz, Katedra fyziky z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT
Provoz urychlovače a těch čtyř experimentů které tam běží, stojí přes milion EUR denně. Tedy velká část toho tedy jsou ceny za elektrickou energii, urychlovač za provozu zkonzumuje tak třetinu energie města Ženeva. Česká republika z toho i platí asi 1 %, zbytek se rozpočítá mezi členské státy CERNu.
Tomáš Pancíř, moderátor
Rozumím tomu. Je tenhle tenhle experiment, o kterém mluvíme, jenom, řekněme, zajímavou hříčkou anebo má hlubší vědecký význam?
doc. Mgr. Michal Broz, Katedra fyziky z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT
Tyhle fotojaderné reakce jsou takovým hezkým nástrojem, kterým se dá zkoumat struktura jádra nebo pak typ nukleonů, protonů v jádře. Možná to poskytne nějaký vhled do toho, jak to jádro vypadá ,jaké síly tam působí, jak se ty síly chovají, tomu se přesně věnujeme.Těch způsobů, tedy fotajaderných interakcí, je mnoho.
Tomáš Pancíř, moderátor
Já jsem dnes četl, že ten pokus může také pomoci lépe porozumět extrémním podmínkám, které panovaly v raném vesmíru. Co se v tomhle směru můžeme dozvědět?
doc. Mgr. Michal Broz, Katedra fyziky z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT
To je přesně to, čím my zkoumáme strukturu hmoty. V raném vesmíru ta struktura hmoty byla kvůli vysoké teplotě a malém rozměru vesmíru, vesmír existoval v nějakém systému, kterému se říká tago a plazmaty, varky a glukony /nesrozumitelné/, krajní částice byly volné, v normální hmotě jsou vázané. V tom srážkovém experimentu, když se tedy ty jádra srazí opravdu, tak se na malý okamžik vytvoří tady ta.....
Tomáš Pancíř, moderátor
Rozumím a musím vás přerušit, protože se blíží další zprávy. Michal Broz z ČVUT. Díky za rozhovor, na slyšenou.
doc. Mgr. Michal Broz, Katedra fyziky z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT
Na slyšenou.