Martin Lulák, redaktor ČT
Start Veněry 8. Jen dva dny po ní odstartovalo k Venuši její dvojče, které se mělo jmenovat Veněra 9. Na povrch Venuše se ale nedostalo. Při navedení na přeletovou dráhu se totiž kvůli závadě asi o 80 sekund předčasně vypnul raketový motor.
Michal Václavík, laboratoř kosmického prostředí ÚLT FS ČVUT
A to nebylo dostatečné, takže vlastně ta sonda zůstala uvězněna na oběžné dráze okolo Země, na eliptické dráze dráze s výškou nějakých 210 km v tom nejbližším bodě a 9800 km v tom bodě nejvzdálenějším.
Martin Lulák, redaktor ČT
Od sondy se později odpojil i půltunový titanový přistávací modul s tepelným štítem. Ten byl postavený tak, aby přežil průlet atmosférou Venuše i následné přistání.
Vasil Romanov, hlavní konstruktér Veněry 8, NPO Lavočkina
Ze zkušenosti z letu sondy Veněra 7 byla zdokonalena konstrukce padáku. Aby se zajistil bezpečnější sestup přistávacího modulu, snížila jeho hmotnost a zvýšila spolehlivost.
Martin Lulák, redaktor ČT
Padák už nejspíš fungovat nebude, ale odborníci očekávají, že přistávací modul přežije průlet mnohem řidší pozemskou atmosférou, do které navíc vstoupí i nižší rychlostí. Místo 12 je necelých 8 km/s.
Michal Václavík, laboratoř kosmického prostředí ÚLT FS ČVUT
Bude to mít téměř těch 500 kilo. A pokud to přežije celé, tak pokud by to spadlo na něco, tak ty škody můžou být relativně velké.
Martin Lulák, redaktor ČT
Kvůli sklonu oběžné dráhy vůči rovníku může modul dopadnout kamkoliv na povrch Země mezi 52. stupněm severní a jižní šířky, s největší pravděpodobností do oceánu. A nebude to poprvé, co se část této sondy zřítí na Zemi. Už pár dní po startu její kusy, titanové palivové nádrže dopadli na Nový Zéland. Nikomu neublížily, jen zapálily část úrody. Sověti tehdy popřeli, že by šlo o jejich techniku. Martin Lulák, Česká televize.