Profesor Holub odhalil, že některé komunikační technologie přenášejí ženské hlasy hůře než mužské. Výsledky vedly k technickým doporučením pro Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI) a mají zásadní význam na vývoj bezpečných a inkluzivních komunikačních systémů. Výběr jeho projektu v rámci NATO potvrzuje důležitost této problematiky v oblasti obrany a bezpečnosti. Při měření kvality přenosu hlasu v telekomunikačních sítích je jedno z možných hledisek hodnocení tzv. poslechové úsilí. Je-li zvýšené způsobuje předčasnou únavu posluchače a vyšší riziko chyb, je-li při komunikaci prováděna další činnost: týká se to zejména řidičů, pilotů, dispečerů letového provozu a dalších profesí. „Náš výzkum během posledních let prokázal, že i moderní širokopásmové hlasové kodéry vykazují zvýšené poslechové úsilí pro ženské hlasy ve srovnání s hlasy mužskými. Cílem projektu NATO je ověřit závislost poslechového úsilí na genderu mluvčího v případě vojenských zabezpečených nízkobitových hlasových kanálů. Ověření proběhne na základě statistického vyhodnocení řady poslechových testů na dvou světových jazycích, používaných oficiálně pro velení v rámci aliance NATO, pro rodilé i nerodilé mluvčí/posluchače, s využitím simulovaných přenosových podmínek (šum/ruch okolí, přenosové trasy a jejich vady a podobně),“ vysvětlil prof. Jan Holub, jehož výzkum se snaží ovlivnit budoucí návrhy tak, aby mužské a ženské hlasy nové kodéry přenášely stejně kvalitně a nikoho neznevýhodňovaly. Díky podpoře bude možné dále rozvíjet inovativní řešení v oblasti komunikačních technologií s reálným dopadem na bezpečnostní aplikace v rámci NATO.
Poslech přenášeného ženského hlasu vyžaduje zvýšené poslechové úsilí — zatím
Datum zveřejnění:
15. 4. 2025
V rámci prvního ročníku programu NATO Chief Scientist Grants byl projekt Jana Holuba z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT) vybrán z celkem 231 přihlášených žádostí mezi devět nejlepších. Jeho výzkum se zaměřuje na genderové aspekty bezpečné hlasové komunikace s nízkou přenosovou rychlostí. Projekt uspěl v rámci iniciativy NATO STO (Science & Technology Organization), jejímž cílem je podpora excelence ve vědeckém a technologickém výzkumu.
Zdroj:
Technický týdeník