ESMC už do Drážďan začala nabírat inženýry s odborností na polovodiče, výrobní procesy, obsluhu vysoce sofistikovaných litografických a dalších strojů, paměťové čipy a logické obvody, na tranzistory a podobně. K dispozici bude mít tréninkové centrum a zajímá se také o absolventy vysokých škol.
Firma chce napřímo zaměstnat kolem dvou tisíc high-tech profesionálů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na ceremoniálu k zahájení výstavby, kterého se e15 účastnila, uvedla, že akce nepřímo vytvoří další desítky tisíc míst. TSMC potvrdila, že na jedno přímé pracovní místo připadne několik nepřímých. Kromě dodavatelů chemikálií, elektronových mikroskopů (firmy z Brna) a podobně se bude muset v Sasku budovat infrastruktura a tak dále. Drážďany jsou největším evropským výrobním čipovým hubem, takzvané faby tam mají firmy jako Infineon, Bosch, X-Fab či Globalfoundries, navíc dochází k jejich rozšiřování. Absolventi univerzit jako TU Dresden tedy mají velké možnosti uplatnění. I bez TSMC je lidí nedostatek.
„Tyto firmy hledají obzvláště na špičkové technické a manažerské pozice vhodné kandidáty nejen z místních zdrojů, ale z celé Evropy a potenciálně z celého světa. Dovedou jim nabídnout nejen zajímavé platové ohodnocení, ale také relokační balíčky, možnost vzdálené práce a další bonusy. Skuteční experti v konkrétních oborech (operační systémy, embedded, návrh čipů) si tedy skutečně mohou vybírat nejvýhodnější nabídku z výhodných,“ popsal pro e15 Martin Děcký, absolvent pražského Matfyzu, který pracuje pro drážďanskou firmu Kernkonzept jako vývojář operačních systémů. Drážďany dále lákají třeba na nižší životní náklady, než jaké jsou v Mnichově nebo v Berlíně. Pro experty z Česka je lokalita velmi zajímavá. Z Prahy se do Drážďan dá dostat lépe než do Brna. Často lze pracovat větší část týdne na dálku, takže lze kombinovat německý plat s českými životními náklady.
Firmy v Česku mají obavy
I proto má tuzemský polovodičový ekosystém z nástupu TSMC obavy, což zástupci firem jako Onsemi, STMicroelectronics a dalších zmiňují hlavně mimo záznam. „Tyto obavy jsou určitě validní. Proto je důležité, abychom pokračovali v rozšiřování našich polovodičových aktivit a talenty udrželi,“ řekl e15 Vojtěch Petráček, rektor ČVUT. Stát například chystá pobídku pro firmu Onsemi připravující rožnovskou expanzi výroby za dvě miliardy dolarů. Vysoké školy rozjíždějí nové vzdělávací aktivity, Česko získalo evropské čipové centrum, schválena byla národní polovodičová strategie, už několik desítek firem se sdružilo v Českém národním polovodičovém klastru prosazujícím zájmy v Česku i v Evropě a tak dále. Příchod Tchaj-wanu do Evropy kromě obav z přetahování lidí ale vytváří i příležitosti. Tchajwanská vláda už v Česku financuje tři polovodičová centra zaměřená na výzkum čipů a dodavatelské řetězce. Do Saska už nějakou dobu jezdí čelní čeští političtí představitelé, tamní továrny Bosch a Globalfoundries navštívili třeba předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová a prezident Petr Pavel. „Sasko je v rámci Německa naším pátým největším obchodním partnerem a Česko je pro Sasko druhým největším dovozním partnerem na světě. I s ohledem na návštěvu továrny na čipy Globalfoundries jsme spolu mluvili o spolupráci v této oblasti, která může naše ekonomické vazby posílit ještě víc,“ prohlásil tehdy prezident.
Špatná reputace
Drážďan Drážďany se zároveň musejí poprat se svým renomé. „V porovnání s kosmopolitnějšími německými městy, jako jsou Mnichov nebo Berlín, mají trochu špatnou reputaci, ne úplně zaslouženou. Někteří uchazeči, především ze vzdálenějších zemí, kteří neznají důvěrně místní reálie, mívají jisté obavy ze života ve městě, které je dlouhodobě známé jako bašta AfD a krajně pravicové scény obecně, nebo jim může vadit jistá provinčnost, která se třeba projevuje horší dopravní dostupností i ve srovnání s nedalekým Lipskem, občasnými potížemi domluvit se běžně na ulici v angličtině a podobně,“ doplnil Děcký. Právě AfD nebo protipřistěhovalecké nálady byly tématem i slavnostního zahájení stavby továrny TSMC. Jako problém je zmínil například saský premiér Michael Kretschmer a mimo záznam na problematiku upozorňovali šéfové subdodavatelských firem jako BASF, Carl Zeiss, Linde, ASML a dalších.