Český obranný průmysl je nyní nejrychleji se rozvíjejícím segmentem našeho hospodářství. Co ho ale brzdí v dalším posilování? Jaká ho čeká budoucnost, jak na situaci reagují banky a co změní moderní technologie? O těchto otázkách se hovořilo na únorové konferenci OBRANA A BEZPEČNOST, kterou pořádal deník e15, časopis Reflex a Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR.
Období, které dnes zažíváme, by se dalo nazvat „přechodem na silnější obranu“. Provází je snaha dál zvyšovat rozpočet na armádu i posílení obranného průmyslu. Premiér Petr Fiala, česká vláda, Evropská unie, členské státy NATO i odborníci na bezpečnost hovoří o zvýšení výdajů na tyto účely až na tři procenta HDP do roku 2030. Tento krok ovšem musí následovat daleko větší politická vůle k zajištění bezpečnosti a úsilí o rozsáhlejší výrobní kapacity, což nepůjde bez dostatečných finančních zdrojů. „Musíme si uvědomit, že zaručení bezpečnosti je veřejným statkem, který slouží všem občanům. Není to pouze věcí politiky a armády. Právě proto je nutné posilovat náš obranný průmysl a mít pro něj dostatek peněz na investice. Nemůžeme čekat, že některé věci za nás jako v minulosti udělá někdo jiný, konkrétně Spojené státy,“ prohlásil na začátku konference Jakub Landovský, výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe, který byl v minulosti i náměstkem ministra obrany a do loňského roku českým velvyslancem při NATO. „Pokud chceme mluvit o tom, že NATO zajišťuje naši bezpečnost, tak ve známém článku 5 je závazek společně se bránit, pokud byl některý člen napaden. Já bych ale připomněl článek 3, který pojednává o tom, že každý má také rozvíjet své obranné schopnosti, aby přispěl k obraně vlastního národa, a tedy i ke společné obraně. Je tam použito slovo svépomoc, na to Evropa dlouho zapomínala. Včetně České republiky. Vždyť my jsme léta neplnili své závazky. Z toho vznikl obrovský dluh,“ připomíná Jakub Landovský. V minulých dnech a týdnech Evropská unie a také Velká Británie připravily několik mohutných programů, které mají pomoci zbrojní výrobě. Hledají pro ně financování, které má být vícezdrojové: jednak fondy EU a Evropská centrální banka, které však musí změnit svoji restriktivní politiku, ale také peníze z národních států i ze soukromého sektoru. „Čekají nás dva velké úkoly. Jednak lépe připravit naše území na jakoukoli situaci, která by mohla ohrozit bezpečnost Česka. U toho upozorňuji, že my nejsme frontovou zemí případného konfliktu, například s Ruskem. Přesto musíme investovat do infrastruktury, týká se to energetické bezpečnosti, logistiky i možnosti větších přesunů spojenců přes Českou republiku. A samozřejmě větší mohutnosti obranného průmyslu. Druhou věcí je, že česká armáda nemá sloužit jenom k obraně našeho území. To už bude pozdě, když budeme hájit Ostravskou pánev před nepřítelem. Armáda je především příspěvkem ke kolektivní obraně NATO, který musí odpovídat naší velikosti,“ upozorňuje Jakub Landovský. Někdejší český velvyslanec při NATO také zdůrazňuje, že pod vlivem požadavků nové americké administrativy se musí zásadně změnit evropský přístup: „Poměr toho, co bude dávat Evropa a Amerika v rámci NATO na společnou obranu, by se měl vyrovnávat. Dnes dávají více USA. Evropa proto musí víc investovat do zbraní, obranného průmyslu, a tím také podpoří svůj pracovní trh, akceleruje ekonomiku a povzbudí inovace a výzkum. Dohromady by to mělo posílit evropskou autonomii v bezpečnosti.“ Podle Landovského však Evropa dnes nemá schopnost vyvíjet ty nejsofistikovanější obranné systémy, je na tom špatně s cenou elektrické energie a není na tom dobře ani s přístupem k některým surovinám a materiálům. „Otázkou je i přístup bank k úvěrování zbrojovek. To všechno se musí vyřešit,“ konstatuje Jakub Landovský. A ještě je třeba připomenout jednu věc, na kterou se někdy zapomíná, a sice že potřeba posílení obranného průmyslu a dodávky zbraní na Ukrajinu nepoleví ještě několik let. A to nezmění ani jakákoli dohoda, jež by nastolila na Ukrajině vytoužené příměří. Naopak, ukrajinskou armádu bude potřeba dál zásobovat, aby se ona sama stala pro Moskvu odstrašujícím prvkem.
KDO TO CELÉ ZAPLATÍ?
Jedním z bolavých problémů obranného průmyslu, který je dnes nejrychleji rostoucím odvětvím českého hospodářství, bývalo odmítání a váhání bank a dalších finančních institucí při poskytování půjček na zbrojní výrobu. I v tomto případě se situace mění k lepšímu, ale pořád ještě není uspokojivá. Změnu postoje je ale v posledních týdnech vidět i na úrovni Evropské unie. Plán Evropské komise ReArm Europe, zveřejněný 5. března, si klade za cíl vyvolat investice do obrany ve výši až 800 miliard eur během čtyř let díky volnějším rozpočtovým pravidlům. Z peněz Evropské unie bude uvolněno 150 miliard eur ve formě půjček, plán závisí také na zvýšení vojenských výdajů národních vlád a „mobilizaci soukromého kapitálu“. Jako vždy v Evropě jsou tu však některá ale. Například bez vyjasnění přijatelnosti a potřeby investic do obrany v rámci udržitelného financování EU je nepravděpodobné, že by soukromý sektor tato očekávání naplnil. Protože se jedná o výrobu zbraní, tedy silně regulovaný sektor, svoji roli v tom hraje i stát. Což se projevilo také v dodávkách zbraní pro bojující Ukrajinu, a nejen těch z České republiky, ale i z dalších evropských zemí. „Od zahájení války na Ukrajině došlo k obrovskému posunu,“ pochvaluje si Daniel Krumpolc, předseda představenstva a ředitel státní České exportní banky. Jakou roli budou nakonec hrát celoevropské projekty, se teprve uvidí, protože evropská zbrojní výroba je mimořádně roztříštěná a u každého zbraňového systému existuje až příliš mnoho platforem. To výrobu zdražuje a problém je to i pro výcvik a servis, pokud už dojde k reálnému bojovému nasazení. Amerika má sice mohutnější výzbroj, používá ale daleko méně typů zbraňových systémů než Evropa. Kristýna Helm, viceprezidentka Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR, na konferenci upozornila, že situace ve financování stále není uspokojivá i proto, že se do ní promítají rezidua z minulosti, kdy banky odmítaly poskytovat zbrojovkám peníze. A nebyl to problém jen v Česku, ale v celé Evropské unii. Jan Juchelka, prezident České bankovní asociace a generální ředitel Komerční banky, k tomu na konferenci Obrana a bezpečnost řekl, že jeho banka změnila přístup ke zbrojařům už před lety a má ve svém portfoliu desítky projektů v obranném průmyslu. Finanční sektor ale pořád označuje některé zbraně jako kontroverzní. Jedná se o protipěchotní miny, kazetovou munici a submunici, chemické a biologické zbraně, bílý fosfor, oslepující laserové zbraně a ochuzený uran. Paradoxní ovšem je, že jaderné zbraně, kterými občas vyhrožuje Rusko, navzdory jejich potenciálu pro hromadné ničení obvykle nejsou součástí takových seznamů. Zkušenosti z praxe ukazují, že se zajištěním dostatečného financováním nemají zásadní problémy velké konglomeráty, ale spíše malé a střední zbrojovky. Stává se také, že úspěšná firma investuje do dalšího rozvoje především z vlastních peněz. „Naše firma má aktuálně výhodu v tom, že dokáže sama financovat svůj rozvoj. Za poslední dva roky jsme kapacity ztrojnásobili,“ říká ředitel Zeveta Ammunition, Tomáš Hrádek. A podnik má zajištěny i další vysoké investice. Na druhou stranu takových příkladů není mnoho.
DIALOG STÁTU A PRŮMYSLU
Kromě zajištění efektivní vojenské výroby by mělo Česko mít i daleko lepší a stabilnější dlouhodobou politickou strategii ohledně bezpečnosti. Neměla by se měnit s každou novou vládou. To ovlivní i výsledky voleb do Poslanecké sněmovny v září letošního roku. Je potřebné vyčlenit dostatečné zdroje, které zajistí stabilitu plánování obranného průmyslu. Nejisté a nedostatečné rozpočtové závazky, jaké jsme viděli v minulosti, jsou sebezničující, protože brání dlouhodobým investicím do kapacit. Aby měla obranná strategie, její financování a plánování smysl, měla by být rovněž více komplexní, tedy skutečně evropská. Investice do obranného průmyslu se přitom pozitivně projeví i na kondici celé české ekonomiky. „Tři procenta HDP na obranu ano, klidně i víc, protože investice do obranného průmyslu se vrátí třikrát čtyřikrát,“ tvrdí David Hác, předseda správní rady společnosti STV Group. Ta vyrábí munici, která je tolik potřebná na Ukrajině a také pro doplnění vyčerpaných zásob. Jen za první rok války na Ukrajině STV Group investovala miliardu korun a vytvořila 600 nových pracovních míst. Teď má připraveny investice za dalších pět miliard, jež přinesou až tisíc pracovních míst. Někteří odborníci upozorňují, že by bylo dobré přesunout části evropské zbrojní výroby přímo na Ukrajinu. Mohlo by to zlevnit výrobu a jednodušší by pak byla i logistika. Některé české podniky, například Česká zbrojovka, už mají nebo budují na Ukrajině své závody, podobně postupují i firmy z Německa, Velké Británie či Skandinávie. Brigádní generál Petr Milčický, ředitel sekce rozvoje sil Ministerstva obrany ČR na Generálním štábu Armády ČR, upozornil, že tři procenta HDP na obranu je armáda schopna a připravena smysluplně investovat a využít, ruce jí však někdy svazuje byrokracie – řešení některých zakázek trvá neúměrně dlouho. „Armáda bude tak silná, jak bude silný celý bezpečnostní systém České republiky,“ dodal generál Milčický. Radka Konderlová, vrchní ředitelka sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany ČR, k tomu na konferenci Obrana a bezpečnost dodala, že bychom „měli více využívat i Evropského obranného fondu“ a že tři procenta HDP na obranu jsou dobrým stimulem pro český průmysl i celou ekonomiku.
TECHNOLOGIE A BUDOUCNOST
Konderlová ale zároveň upozornila, že je potřeba zvýšit investice do vědy a výzkumu. Ty jsou jak u nás, tak v celé Evropě oproti USA a Číně nedostatečné. „Musíme ještě hodně přidat, vždyť ani z dnešních českých dvou procent na obranu nejde na inovace, vědu a výzkum tolik, co by mělo. Je to velmi vážná věc,“ prohlásil Bohuslav Přikryl, viceprezident pro výzkum, vývoj a inovace CSG Aerospace. Bývalý rektor Univerzity obrany a brigádní generál v záloze varoval, že do výzkumu a inovací jde v Česku málo peněz, přitom užití moderních technologií, včetně umělé inteligence, je pro dnešní válčení i obranný průmysl naprosto zásadní. „Naši akademici a studenti se už zapojili do některých perspektivních projektů, které posílí schopnosti naší obrany, spolupracujeme i přímo s českou armádou. Technologie se ale vyvíjejí tak rychle, že jakoukoli podobnou spolupráci je potřebné dál zrychlovat a zpružnit,“ prohlásil na konferenci Vojtěch Petráček, rektor Českého vysokého učení technického v Praze. A oznámil, že brzy bude představen i jeden pozoruhodný výsledek spolupráce akademické sféry při zajištění obrany. Má se jednat o kvantový počítač. Velký důraz na inovace, vědu, výzkum a využití moderních technologií je velké téma obranného průmyslu a jeho posílení. Jak ukázaly války na Ukrajině i Blízkém východě, rozvoj v tomto oboru je naprosto zásadní, protože se mění způsob válčení. Zejména to bylo vidět v případě využití bezpilotních prostředků, dronů. Zkušenosti z minulosti přitom potvrzují, že orientace zadávání zakázek na inovace se v budoucnosti projeví také při civilním využití a poslouží nakonec celé společnosti. Musí jít ale o kombinaci takzvaných klasických zbraní a nejmodernější výzbroje. U všech se projevuje obrovský vliv inovací, který je někdy tak rychlý, že dodávky zbraní, které trvají obvykle i několik let, už nestíhají vývoj. Evropa by velmi potřebovala modernizaci v letecké a dopravní kapacitě, raketové technice, bezpilotních letounech a komunikačních a zpravodajských systémech. Nutné je podstatné zvýšení výroby dronů. Změnu v tomto směru přinášejí také investoři. „Do nejmodernějších technologií musí kromě státních peněz a financí z bank jít i rizikový kapitál, protože některé věci je potřeba udělat rychle, vlastně hned, a někdy se u toho musí i riskovat,“ řekl Přemysl Rubeš, partner investičního fondu Presto Tech Horizons, založeného holdingem CSG a orientujícího se na start-upy zaměřené na obranné a bezpečnostní technologie.
CO DÁL?
Situace na Ukrajině a názory nové americké administrativy ukázaly, že EU musí najít dostupnou cestu k přezbrojení. Hledají se všemožné způsoby, které pomohou usnadnit potřebu zemí Evropské unie vyvážit budoucí rostoucí výdaje na obranu s dalšími naléhavými výdajovými prioritami. Jak ukázala konference Obrana a bezpečnost, platí to měrou vrchovatou i pro Česko. Doba, kdy byl obranný průmysl a zbrojařské firmy na okraji zájmu, je pryč. V zájmu vlastní bezpečnosti je nutné v tomto sektoru ekonomiky ještě více pokročit vpřed a posílit jej.
BÍLÁ KNIHA O BUDOUCNOSTI EVROPSKÉ OBRANY VOLÁ PO RYCHLÉ AKCI V EU
Evropská unie má nový plán, jak zahájit masivní projekt na vybudování svého obranného průmyslu, jehož cílem je odradit Rusko a podpořit Ukrajinu, zatímco se USA stahují z kontinentu. Jmenuje se Bílá kniha o budoucnosti evropské obrany. Mezi zásadní prvky patří upřednostňování výroby zbraní v rámci bloku a „stejně smýšlejících společností ze třetích zemí“, podpora společných nákupů zbraní, snazší financování obranných projektů, zaměření na klíčové oblasti, kde má blok nedostatek kapacit, a omezování byrokracie při investicích do obrany. Dokument načrtává sedm klíčových oblastí pro prioritní investice: protivzdušná a protiraketová obrana; dělostřelecké systémy; střelivo a střely; drony a protidronové systémy; vojenská mobilita; AI; kvantová, kybernetická a elektronická válka; a strategické prostředky, bojové schopnosti a ochrana kritické infrastruktury.