Nastavení cookies
K zajištění co nejlepších služeb využívá naše aplikace cookies. V souladu s nařízením EU jsou implicitně zakázána (s výjimkou cookies nezbytných pro správné fungování aplikace) a jejich povolení vyžaduje Váš aktivní souhlas. Jedním klikem můžete všechny povolit nebo zakázat, případně vybrat a povolit cookies podle kategorie. Svoje rozhodnutí můžete samozřejmě kdykoli změnit.
  • Potřebné
    Technické cookies využívané aplikacemi ČVUT pro uchování jejich nastavení, vlastností a identifikátorů relace. Jsou nezbytné pro správné fungování a jsou vždy aktivní.
  • Analytické
    Slouží pro získávání anonymizovaných statistických údajů, které nám pomáhají vylepšovat naše aplikace. Zpravidla jde o cookies systémů třetích stran, které k těmto účelům využíváme.
  • Marketingové
    Využívané za účelem zobrazení správných nabídek a cílení obsahu podle Vašich preferencí. Zpravidla jde o cookies systémů třetích stran, které nám s analýzou uživatelského chování pomáhají.
  • Ostatní
    Cookies, které aplikace nedokáže zařadit. Naším cílem je, aby tato kategorie zůstala prázdná a všechny cookies byly přiřazeny do některé z kategorií uvedených výše.
Datum zveřejnění: 
3. 4. 2025
Když se dneska řekne Tesla, tak možná někteří z vás mají na mysli spíš automobil kontroverzního amerického podnikatele než jméno slavného elektrotechnického vynálezce a genia Nikoly Tesly. Prof. Marcela Efmertová je historička techniky z Historické laboratoře elektrotechniky, Fakulty elektrotechnické, ČVUT v Praze. Tak vás tady vítám, dobrý den.

Lucie Výborná, moderátorka

Já jsem ráda, že jste přišla. My se určitě nebudeme bavit o elektromobilech, jakkoliv by se to možná Nikolovi Teslovi líbilo, ale já jsem si o Teslovi přečetla všechno možné a zvláštní bylo, jak různorodé ty informace byly. Kolik o něm vlastně historikové vědí?

Marcela Efmertová, profesorka, Historická laboratoř elektrotechniky, ČVUT

To je velmi dobrá otázka, protože se domnívám, že o Nikolu Teslovi kolují mnohé informace, které často nemusí být historicky podložené. A i když existuje o něm množství knížek, množství filmů, informací, tak přesto historikové často v některých oblastech jeho života, ale koneckonců i jeho činnosti, i když ty základní body samozřejmě jsou známé, občas i tápou. A to i z toho důvodu, že tu pozůstalost po jeho úmrtí, což bylo asi 80 kufrů plných poznámek, deníků, zápisů, matematických poznámek a další, si tehdy vzala pod záštitu FBI a potom to předala do Bělehradu, do muzea Nikoly Tesly. A v podstatě tyhle materiály zatím nejsou, aspoň podle mého názoru a znalostí, příliš dostupné.

Lucie Výborná, moderátorka

To znamená, mohla si FBI něco nechat a odevzdat část?

Marcela Efmertová,profesorka, Historická laboratoř elektrotechniky, ČVUT

To je právě otázka, kterou těžko dokážeme nyní říci, protože tady nemáme žádného amerického historika. Třeba se tam někdo konkrétně touhle pozůstalostí zaobíral. Viděla jsem dokonce film, že dva muži zkoumali, co všechno v Bělehradě je. Je o tom dokonce dokumentární film, skoro hodinový, natočený ale víceméně z rozhovorů a z vazeb se člověk nedozví příliš mnoho zajímavých informací.

Lucie Výborná,moderátorka

Nikola Tesla se narodil srbským rodičům na území bývalé Jugoslávie. Po absolvování základních studií, tedy gymnázia, odešel studovat do Prahy. Proč my si ho tak rádi přivlastňujeme, když tady byl kolik, semestr?

Marcela Efmertová,profesorka, Historická laboratoř elektrotechniky, ČVUT

Byl tady v podstatě v letním semestru, můžeme říci, v letech 1880/81 a v tom akademickém roce je třeba ještě upřesnit, kdy a kde se narodil. On se narodil 10. července 1856 srbským rodičům ve Smiljanu, což tehdy byla rakouská monarchie, habsburská monarchie. A dneska Smiljan patří do Chorvatska. Takže ono je těžké, obě dvě národnosti si na Teslu dělají zálusk a přivlastňují si ho. A zároveň, protože Tesla posléze, když se odebral do Ameriky po těch různých peripetiích, ke kterým se za chviličku vrátíme, dostal americké občanství v roce 1891. Čili jsou tady další pretendenti, kteří si můžou dělat nárok na Nikolu Teslu a určitě tak dělají. Ano, Nikola Tesla vystudoval gymnázium v Karlovaci, potom nastoupil na techniku do Grazu do Štýrského Hradce, ale tam došlo k prvním konfliktům s učiteli. Působil tam asi tři roky, 1875–78, a tam došlo k tomu, že učitelé už ukazovali Grammeovo dynamo. To byl stejnosměrný stroj, který vynalezl Zénobe Gramme v roce 1873. A Tesla tam při té demonstraci řekl, že ten stroj by nemusel být na stejnosměrný proud, ale na střídavý proud, že by neměl komutátor, že by byl jednodušší, levnější, nebyl by tak těžký. A ti učitelé, profesor Pöschl spolu se studenty, se mu víceméně vysmáli, ale tam už byl ten začátek, který Tesla potom nesl dál. Takže kvůli těmto rozporům z Grazu musel odejít a jeho tatínek, který byl pravoslavným knězem, popem, kariéru Nikoly Tesly také směřoval k téhle záležitosti. Tesla se tomu vyhnul, protože byl jako náctiletý nemocný cholerou, skoro rok proležel a vůbec se nevědělo, jestli se z té nemoci dostane. A otec mu slíbil, že když se uzdraví, může studovat fyziku a matematiku, že ho nebude nutit k tomu, co on chtěl. Což se také stalo. No a teď v tom předělu mu otec našel, že jsou docela zajímavá studia matematiky a fyziky v Praze, a to na Filozofické fakultě, na tehdejší Karlo-Ferdinandově univerzitě, ta ještě nebyla rozdělena na česko-německou. To přišlo až v roce 1882. Takže on byl těsně před tím rozdělením, ale přesto se tady setkal s velmi významnými muži. Oblíbil si fyzika a matematika Karla Domalípa a také Ernsta Macha. To byl teoretický fyzik, který přišel do Prahy, chtěl působit na technice, to se mu nepodařilo, takže nakonec získal místo na Karlo-Ferdinandově univerzitě a tam se s Teslou potkali. A domnívám se, aspoň z toho, co jsem měla možnost se dočíst z odborné literatury, že Tesla byl v Praze rád, že tady konal procházky, měl i několikero přátel, což vlastně v pozdějším jeho životě nebylo úplně pravidlem.

Lucie Výborná,moderátorka

Prof. Marcela Efmertová je dneska hostem Radiožurnálu. Naším tématem je geniální vynálezce Nikola Tesla. Mluvíme o Nikolu Teslovi, bavili jsme se o tom, že studoval letní semestr tady v Praze. Kde v Praze bydlel?

Marcela Efmertová,profesorka, Historická laboratoř elektrotechniky, ČVUT

V Praze bydlel nedaleko od vás, od rozhlasu, v ulici Ve Smečkách, dokonce známe číslo 13. Odtamtud docházel i do různých kroužků a na své procházky po Praze a nemohl tady dostudovat. On v podstatě nedosáhl vysokoškolského diplomu ani tady, protože mu došly peníze. Jeho otec zemřel a matka na to peníze nesehnala. Tesla, ještě než se dostal do Prahy, praktikoval v různých továrnách v Mariboru, takže nějaké peníze na studium měl, ale ty byly spotřebovány, takže se odebral do Budapešti, zůstal v monarchii, pokračoval tedy do Budapešti a tam se nechal najmout jako inženýr na telegrafní úřad, kde v podstatě opravoval telegrafní přístroje, kontroloval jejich chod. A tam si ho oblíbil šéfinženýr, kterému posléze nabídli v roce 1882, aby nastoupil do Edisonovy pobočky v Paříži a on to nabídl rovnou Teslovi, aby šel s ním a Tesla to přijal. Takže určitou dobu byli společně v Paříži do roku 1884 a potom Tesla pokračoval do Ameriky.

Lucie Výborná, moderátorka

Já jsem si přečetla, že v roce 1883 Tesla sestrojil první motor na střídavý proud, respektive nějaký prototyp. A to už bylo v Paříži?

Marcela Efmertová, profesorka, Historická laboratoř elektrotechniky, ČVUT

To bylo právě v Paříži, tam na to měl dostatečné množství času. A problematika toho zájmu o konstrukci po tomto asynchronního motoru, ta už šla od Grazu, kde se poprvé dostal do střetu s tím svým učitelem. Tu myšlenku nikdy neopustil a držel ji v hlavě. A v Paříži postavil první prototyp toho asynchronního motoru, ale zároveň to znamenalo řešit i záležitost přenosu elektrické energie na větší vzdálenosti vysokým napětím. To také nebyla úplně záležitost neznámá, protože už na elektrotechnické výstavě ve Frankfurtu v roce 1879 to bylo představeno nějakým způsobem a pak vzápětí v roce 1881 byl velký mezinárodní elektrotechnický kongres v Paříži, který stanovil elektrotechnické jednotky a kde se poprvé objevilo nejen ve velké míře osvětlování obloukovkami, tam jsme dosáhli zlaté medaile Křižíkem za úpravu obloukové lampy, ale zároveň stejnou medaili tam dostal Edison za žárovku. Vidíte, jak tato záležitost byla usoustavněná a tohle to Tesla samozřejmě všechno věděl. Takže dokázal do svého motoru tyhle informace dostat a už v té poslední třetině devatenáctého století zájem o elektřinu vzrůstal. Bylo to vidět třeba i na našem území, že vznikaly místní malé elektrárny na stejnosměrný proud, které vyživovaly podniky, u kterých ta elektrárna vznikla. To znamená sklárny, porcelánky, hamry, pily, textilky, to všechno už využívalo nějakým způsobem elektrický proud, ale nebyla to elektrifikace tak, jak ji známe potom z období mezi dvěma světovými válkami. A to Teslu zajímalo nejvíce.

Lucie Výborná, moderátorka

Tesla se dostal do Ameriky a začalo mimořádně zajímavé období, protože byl jedním z pomocníků Thomase Alvy Edisona. Někteří to označují za souboj geniů tuhle etapu. A já si říkám, je to bulvární titulek nebo není?

Marcela Efmertová, profesorka, Historická laboratoř elektrotechniky, ČVUT

Tak do jisté míry to bulvární titulek je, ale každopádně je pravda, že se Tesla v 28 letech dostává do Ameriky a začíná pracovat u Edisona. On si ho zpočátku velice vážil, protože se domníval, že jedině on pochopí ten jeho střídavý motor nebo vůbec využití střídavého proudu a dokonce mu ten motor představoval, což určitě Edisona zaujalo. Ale zároveň ho to také vedlo k určitému přemýšlení nad tím, že mu roste konkurence, protože veškeré podnikání Edisona bylo postaveno na stejnosměrném proudu, měl v tom obrovské peníze, stavěly se právě ty menší stejnosměrné elektrárny a přeměnit to celé by znamenalo obrovské finanční prostředky. Takže nabídl Teslovi, aby ten stroj upravil, předvedl mu ho a jestli to dokáže, tak dostane 50 000 USD, což by byly na dnešní peníze asi 4 miliony USD, čili velká částka. A on to dokázal, představil Edisonovi a Edison mu na to řekl, že pan Tesla patrně nerozumí legraci, že to myslel jako záležitost prostě mezi nimi, ale že mu určitě ty peníze nevyplatí. Takže Tesla od Edisona odešel. A v tu chvíli začínají problémy, protože Tesla si vytvořil svojí podnikatelskou aktivitu, vytvořil si vlastně firmu na obloukové lampy, na jejich uplatnění a výrobu. Pomáhali mu investoři, ale to podnikání moc nešlo, protože Tesla opravdu byl zaměřený spíše na vědeckou oblast, na zkoumání, ale příliš ho nezajímalo, kolik má peněz, kde bydlí, co jí. To nebylo asi prostě na pořadu dne. Protože on vydržel dlouhou dobu v laboratoři pracovat v podstatě bez přestávky, ale ty věci okolo ho nezajímaly .

Lucie Výborná, moderátorka

Podle toho, co o něm víte a víte o něm daleko víc než většina z nás, co to bylo za člověka?

Marcela Efmertová, profesorka, Historická laboratoř elektrotechniky, ČVUT

To se asi těžko říká. Protože když mu skončilo tohle podnikání, investoři od něj odešli a on v tom podnikání nemohl pokračovat, tak se stal na určitou dobu dělníkem, kopáčem, kopal výkopy, aby měl na živobytí. A teprve v téhle fázi se potkal s Westinghousem a Westinghouse pochopil, protože on sám už vyráběl a snažil se produkovat žárovky na střídavý proud, že Tesla má množství vynálezů, které by mohl sám použít pro své podnikání. Tesla naštěstí okolo střídavého proudu v té době patentoval asi 30 patentů, celkově jich měl obrovskou spoustu. To číslo se různě liší podle literatury, pohybuje se to někdy mezi 300 až, dejme tomu, skoro 650 patentů, které za svůj život Tesla vytvořil, a ty se většinou v té první fázi týkaly střídavého proudu. Takže Westinghouse se domníval, že to může použít a také se dohodli dokonce pro Teslu velmi luxusně, protože za ty patenty mu Westinghouse měl platit a za každý asynchronní motor. Také tam byly nějaké tantiémy, které Tesla měl dostat, čili kdyby se to opravdu uplatnilo, tak by byl Tesla velmi bohatý člověk. Ale v té době se Westinghouse dostal do finančních problémů a obrátil se na Teslu, jestli by mu nebyl ochoten za to, že ho Westinghouse zaměstná, nechat volně ty patenty. Což tedy Tesla altruisticky udělal, ale posléze mu to způsobilo obrovské problémy, protože nedostával žádné finanční prostředky. A do toho přišel ten boj, o kterém jste hovořila, to znamená mezi General Electric Edisonem a mezi Westinghousem.

Lucie Výborná, moderátorka

Já jsem pochopila, že v rámci tohoto boje se každý snažil strhnout příznivce na svoji stranu, ať už se jednalo o střídavý, nebo o stejnosměrný proud. A Tesla dokonce předváděl publiku všechny možné pokusy. A protože tu fyziku znal, tak si to mohl dovolit a uváděl tím tehdy relativně nevzdělané lidi v tomhle oboru v úžas. Jak takové pokusy vypadaly?

Marcela Efmertová, profesorka, Historická laboratoř elektrotechniky, ČVUT

No, ono to bylo velmi složité, protože obě strany se snažily ukázat publiku, že ten jejich proud, který zastupují, je ten správný a vhodný a bezpečný k životu. Takže Edison v rámci General Electric dělal to, že představoval třeba usmrcení zvířat střídavým proudem. Dokonce nabídl vládě, že můžou zločince popravovat střídavým proudem. Dokonce se to jmenovalo Westinghousování, čili to byl opravdu velmi tvrdý útok a tím pádem i Tesla se snažil představovat, dělal různá show, měl na botech vysokou gumovou podrážku a nechal po sobě proběhnout elektrický proud. Doufejme, že tomu tak opravdu bylo, protože mnohé materiály to tak popisují. Ale ty obrázky, které jsou známé, kdy Tesla sedí ve své laboratoři a srší okolo něj blesky a jiskří se to, tak to se všichni domnívají, že buď tam musela být Faradayova klec, ve které seděl a nebo že je to spíš záležitost nějaké dvojprodukce obrázku. Že nejdřív vyfotili Teslu a pak teprve se spustila ta vlastní produkce. Takže nebylo to úplně asi tak, jak to ty obrázky přímo naznačují. Ale každopádně to byla záležitost, která ukazovala opravdu ten velký boj. Ten se konal dokonce i u nás na našem území mezi Křižíkem a Teslou, Kolbenem. Protože Kolben přišel od Tesly, Teslu znal a v tehdejší době pobýval v Americe, takže Tesla, Kolben byl nabiti novými, moderními informacemi, které se mu velmi líbily z hlediska užití střídavého proudu v průmyslu a v jeho podnikání, které potom tady v Praze rozvinul. Takže to nebyla jenom záležitost Ameriky, ale tam se to objevilo jako velmi vyhrocená věc. A vítězství zůstalo na straně Westinghouse a Tesly, a to ze dvou zásadních důvodů. V roce 1893 byla velká mezinárodní Světová výstava v Chicagu a tam Westinghouse rozsvítil všechny sály a výstavní pavilony, a to už se dělo střídavým proudem. A druhá myšlenka byly Niagarské vodopády a jejich využití pro střídavý proud. Tam už bylo víceméně jasno, že střídavý proud se do průmyslu a do všeobecného povědomí dostane.

Lucie Výborná, moderátorka

S prof. Marcelou Efmertovou z pražské ČVUT si povídáme o osudu Nikoly Tesly. Zastavily jsme se na Světové výstavě v Chicagu v roce 1893, kde by se dalo mluvit o nějakém definitivním vítězství dvojice Westinghouse, Tesla. Co Nikola Tesla a Colorado Springs?

Marcela Efmertová, profesorka, Historická laboratoř elektrotechniky, ČVUT

To je další velmi zajímavá otázka. Ještě  bychom asi měli předeslat Niagaru, která ho zajímala celý život, vlastně od mládí. Když poprvé viděl Niagarské vodopády, tak ho napadlo, že by se nějakým způsobem daly využít a pak se mu to po těch letech vrátilo. A opravdu Niagara byla využita pro stavbu elektrárny, ale už tehdy na střídavý proud, takže to bylo velké vítězství. Colorado Springs byla laboratoř v uvozovkách na Divokém západě, postavená někdy v roce 1899, ale bohužel neměla dlouhého trvání. Tesla tam vydržel rok, protože opět mu došly finanční prostředky. On opravdu nebyl obchodník a z těch množství patentů, z kterých mohl získávat peníze, neměl skoro nic, jenom ten základ pro své živobytí. Ale ta laboratoř byla velmi zajímavá, protože chtěl vytvořit místo, kde bude moci dělat velké pokusy.Tehdy ho začaly zajímat výrazně blesky, chtěl je simulovat v laboratoři, což se mu mnohokrát podařilo, a to malé městečko bylo velmi udivené, co se odehrává v jeho laboratoři. Dokonce z něj měli strach, tu laboratoř obcházeli. Dokonce se tradovalo, že koňům na podkovách se jiskřilo, když on prováděl tyhle ty pokusy, též to bylo takové velmi zvláštní.

Lucie Výborná, moderátorka

Pardon, takže mít ho za souseda znamenalo bát se sáhnout na kliku, když to řeknu lidově.

Marcela Efmertová, profesorka, Historická laboratoř elektrotechniky, ČVUT

Možná i tak. A v téhle té souvislosti ale Tesla pronesl jednu zajímavou záležitost, kterou potom držel i v tom následném bádání v téhle oblasti. Že chtěl bezdrátovým způsobem přenášet elektrickou energii a zároveň také informace, takže to bylo něco zcela nového. Navíc Tesla tehdy vyhlásil, že tak by zajistil elektřinu pro celý svět, že by elektřina byla levná a dostupná pro každého. No a to zase trošku pobouřilo obchodníky a další podnikatele, kteří samozřejmě k tomuhle nesměřovali, protože ti chtěli vydělávat, chtěli mít zisk. Takže Tesla se bohužel musel po roce vrátit zpátky do New Yorku a tam zakoupil místo, necelý kilometr, kde se okolo roku 1901 se začala stavět ta jeho slavná Wardenclyfova věž, která měla tehdy dřevěnou konstrukci a měděnou kouli nahoře.

Lucie Výborná, moderátorka

Jak vysoké to bylo asi?

Marcela Efmertová, profesorka, Historická laboratoř elektrotechniky, ČVUT

Různé materiály uvádějí různou výšku, ale zhruba se tam pohybujeme okolo 50 m, 47 m až někam k 55 m. A k tomu ještě byla ta kovová nebo měděná koule, takže konstrukce to byla opravdu výrazná. No a Tesla na ní chtěl simulovat právě tenhle přenos střídavého proudu na větší vzdálenosti. Tehdy mu to zafinancoval Morgan.

Lucie Výborná, moderátorka

J.P.Morgan.

Marcela Efmertová, profesorka, Historická laboratoř elektrotechniky, ČVUT

Ano, John Pierpont Morgan a ten na to věnoval opravdu vysokou částku a očekával, že se Tesla bude věnovat rádiovému spojení mezi Evropou a Amerikou. Kvůli tomu do toho šel. Dokonce tam byla smlouva, že na ty patenty bude mít 50 %, aby tedy na tom Morgan vydělal, ale Tesla se tím nezabýval. Naopak v Evropě mu rostla konkurence v Guglielm Marconim, Italovi, který pak také přesídlil do Ameriky a ten dokonce využíval několika patentů Nikoly Tesly právě pro to svoje radiotechnické zázemí, které vytvářel. A on řekl v roce 1901, že morseovkou převede z Evropy do Ameriky písmeno "S". Což se mu tedy opravdu podařilo a tím do jisté míry Teslu odsunul na druhou kolej. A Tesla byl posléze velmi pobouřen, protože Marconi měl manažerský tým okolo sebe, který ho reklamou propagoval. Marconi je všude víceméně spojen s rádiem, takže to byl pro Teslu problém, protože on zhruba 3-4 roky před Marconem opravdu patenty měl a touto věcí se zaobíral.

Lucie Výborná, moderátorka

Mně přijde, že on chrlil opravdu neuvěřitelné množství inovací, patentů, vynálezů, ale po té byznys stránce mu chybělo to B. Tedy někdo, kdo by se o něj staral tak, aby nebyl chudý, ale jemu to bylo jedno?

Marcela Efmertová, profesorka, Historická laboratoř elektrotechniky, ČVUT

On asi o to nestál, aby se o něj takhle někdo staral. On dokonce někde měl říct, že mu vůbec nevadí, že mu kradou jeho nápady, ale že mu strašně vadí, že ta druhá strana ty nápady nemá. Takže tím asi říkáme všechno. Opravdu na to nebyl takhle postavený, ale naštvalo ho posléze, když Marconi dostal Nobelovu cenu v roce 1909 za tenhle ten obor, a to dokonce Teslu podnítilo k tomu, že s ním vedl neuvěřitelně dlouhý právní spor, skoro 35 let. Tenhle spor o prvenství v rádiových vlnách a až tři měsíce po Teslově smrti soud rozhodl ve prospěch Tesly. Takže Tesla opravdu je veden jako prvohybatel v téhle oblasti, jako ten hlavní objevitel a zase na druhou stranu tedy toho Marconiho odsunul z té první příčky.

Lucie Výborná, moderátorka

Říká prof. Marcela Efmertová. My se za malou chvíli podíváme na možná dosud nevysvětlený a neobjasněný Teslův vynález. Vrátíme se zpátky k té vysoké věži na Long Islandu.

Marcela Efmertová, profesorka, Historická laboratoř elektrotechniky, ČVUT

To je patrně ze všeho nejzajímavější, protože opravdu Tesla ji chtěl využít k tomu, aby bylo možné přenášet elektrickou energii bezdrátově. To znamená, aby nikde nestály žádné kabely, nebylo nutné zakopávat, pracovat s nima, kontrolovat je, mělo to být přímo napojení. To, že doma budete potřebovat nabít nějaký spotřebič, tak to uděláte nějakým způsobem éterem, tak, jak on si to představoval. Byl pacifista, takže nechtěl, aby to využívali ve vojsku, aby se to využívalo ke komerčním účelům, takže tím byl pro tehdejší podnikatele trošku nezkousnutelný a byl to velký problém, protože ta věž sice generovala všechny možnosti, které si tam chtěl výzkumně dokázat, ale opět všechno leželo na finančních prostředcích a bohužel i tohle zkrachovalo víceméně asi po 16 letech. Takže v roce 1917 Tesla musel prodat, aby Morganovi vrátil finanční prostředky, prostor na Long Islandu a ten, který si to potom koupil, nechal tu věž skácet. Takže dneska tam už není, ale v roce 2013 byly získány finanční prostředky k tomu, aby tam vzniklo Teslovo muzeum, takže tam máme připomínku Tesly stále.

Lucie Výborná, moderátorka

A dalo by se spekulovat o tom, že kdyby tam ta věž stála a měl dostatečnou finanční podporu, takže by při svém geniu vlastně dokázal to, co se nám nepodařilo dodneška?

Marcela Efmertová, profesorka, Historická laboratoř elektrotechniky, ČVUT

To je opravdu spekulace a to pro historiky zrovna není ta správná otázka, co by, kdyby. Ale každopádně, kdyby měl šanci pokračovat a finanční prostředky měl, tak množství těch jeho nápadů, které se objevily, řešíme až dneska, protože on tou formou, a to řešil i na té věži bezdrátového spojení, už tehdy předpokládal, že tak budou přenášeny třeba meteorologické zprávy, obrázky, krátké textové zprávy. Čili tady jste u mobilního telefonu, u televize, u dokonce 3D tisku, dokonce tam můžeme předpokládat i umělou inteligenci, se kterou asi on počítal a dokonce i předpověděl, takže ač byl velmi specifickou osobností, tak v podstatě můžeme říci, že on byl tvůrcem dvacátého století a především on byl tvůrcem informatické společnosti, on k tomu opravdu směřoval. Potom, když se bohužel stalo, že ta věž mu nevyšla, tak se dostal do určitého útlumu zhruba okolo 50 let. Skoro o něm nikdo nic nevěděl. V New Yorku bydlel v levných hotelích, jeho život skončil v New Yorku v hotelu, který v podstatě ani neplatil. Takže jeho život asi nebyl vůbec radostný v tomhle osobním pohledu. Novináři ho naopak velmi podzvedli, když mu bylo 75 let, v roce 1931, kdy Times uveřejnil velký obraz Nikoly Tesly a zmínil se o jeho genialitě, což tedy Teslu výrazně potěšilo. On dokonce odmítl Nobelovu cenu, kterou měl dostat spolu s Edisonem právě proto, že by byla spolu s Edisonem a nechtěl nějaké výrazné pocty, takže to byla druhá stránka jeho života a takovým vrcholem v podstatě můžeme říci, v jeho 78 letech. Protože novinářům tam slíbil, že každý rok ke svým narozeninám přinese něco technicky zajímavého, nového, tak po třech letech, v jeho 78 letech, přinesl Teleforce, který novináři překřtili na smrtelný paprsek. Měla to být jakási světelná vlna nebo paprsek, který na velké vzdálenosti až do 400 km může zasáhnout letadlo nebo nějaké vozidlo a podobně.

Lucie Výborná, moderátorka

Je to překvapení, protože já jsem četla, že Tesla byl pacifista.

Marcela Efmertová, profesorka, Historická laboratoř elektrotechniky, ČVUT

Ano, ale uvědomte si, že jsme v roce 1934. Situace v Evropě už byla velmi svízelná, protože Hitler nastupuje jako kancléř v roce 1933 a mnohé věci se zásadně mění. Už dlouho předtím, v roce 23 v Locarnu, se upravila Versailleská smlouva, čili politická situace v Evropě se začínala měnit. A možná, že tyhle věci si Tesla uvědomoval, ale nevíme, jak úplně přesně chtěl Teleforce mezi svoje vynálezy uplatnit.

Lucie Výborná, moderátorka

A zemřel sám v hotelovém pokoji.

Marcela Efmertová, profesorka, Historická laboratoř elektrotechniky, ČVUT

Bohužel zemřel sám v hotelovém pokoji. Srazilo ho auto čtyři roky před jeho smrtí, což mu dělalo velké problémy, protože on byl velmi hubený, až vyhublý, takže se posléze po té nehodě skoro nemohl pohybovat, zůstal v otelu a tam krmil holuby. Říkal, že jsou to jeho nejbližší přátelé, protože jeho bývalý přítel zemřel. Tím byl Mark Twain, ten byl asi nejblíž, protože jednak četl jeho věci v dětství a jednak se s ním potom po 25 letech v Americe zkamarádil. To byl asi jeho nejbližší člověk a když zemřel, tak neměl vůbec nikoho. Takže ty holuby on chápal jako inteligentní zvířecí stvoření, s kterými dlouhodobě žil, dokonce si vyhlédl nějakou bílou holubici, kterou, ke které měl, jak sám říkal, bližší vztah. Skončilo to tragicky, protože ho našli až tři dny po smrti. Zemřel 7. ledna 1943, čili už v probíhající druhé světové válce.

Lucie Výborná, moderátorka

Prof. Marcela Efmertová, historička techniky z Historické laboratoře elektrotechniky, Fakulty elektrotechnické, ČVUT v Praze, dneska připomněla osud Nikoly Tesly alespoň v kostce, protože by to vydalo na mnoho hodin vysílání. Děkuju za to, ať se Vám daří.

Marcela Efmertová, profesorka, Historická laboratoř elektrotechniky, ČVUT

Já vám mnohokrát děkuju a děkuju za tuto možnost, na shledanou.