Martin Švík se o konkrétních projektech spojených s bezpečností také nechtěl vyjadřovat s tím, že IBM má smlouvu s ČVUT a jím vedeným konsorciem akademických pracovišť. Celosvětově se do rozvoje kvantových počítačů investují stovky miliard dolarů, protože podobně jako v případě umělé inteligence si investoři slibují od prvních komerčních aplikací velké zisky. Zároveň ale někteří varují, že řadu úloh, které se čekaly od kvantových počítačů, může umět řešit už dnes dostupná umělá inteligence. Kvantové počítače umožňují dělat operace, které by současným počítačům trvaly desítky let. Zároveň je to kvůli šifrování citlivá oblast pro bezpečnost a obranu státu.Česko tímto měsíce připravovaným projektem zároveň udělá skok směrem k efektivnímu financování strategických technologií, které jsou a budou významné pro bezpečnost republiky, v tomto případě hlavně v kyberobraně. Zároveň může umožnit výchovu a rozvoj odborníků pro zcela nové ekonomické odvětví, protože od kvantových počítačů se čeká revoluce v mnoha oblastech – od kryptografie přes vývoj léků po propojení s umělou inteligencí.
Spolupráce akademiků s vojáky
Smlouvu spolu podepsalo ČVUT a Univerzita obrany, která v projektu zastupuje ministerstvo obrany a armádu. Podstatou projektu je umožnit co největšímu počtu českých vědců a studentů zkoumat možnosti, které už dnes nabízejí a do budoucna budou nabízet nejmodernější kvantové počítače, a vychovat v rychle se rozvíjejícím odvětví potřebné množství odborníků. Zároveň si může armáda vyvíjet a testovat svoje algoritmy používané třeba k zabezpečené komunikaci nebo ke kybernetické obraně. Základem spolupráce je už více než rok fungující pilotní projekt vědců z pražského ČVUT, kteří se prostřednictvím cloudu připojují ke kvantovým počítačům firmy IBM. Kvantové počítače umožňují dělat výpočetní operace, které by současným nejlepším počítačům trvaly třeba i desítky let. Zároveň je to například kvůli šifrování nesmírně citlivá oblast pro bezpečnost a obranu státu, protože experti čekají, že kvantové počítače dokážou rychle prolomit současné šifry. Teď se s podporou ministerstva obrany ČVUT a šest dalších akademických institucí včetně Univerzity obrany spojily do konsorcia, které bude moci tři roky umožňovat českým vědcům přístup k nejmodernějším kvantovým počítačům firmy IBM. Ta nabídla českým firmám třetinovou cenu oproti běžnému komerčnímu využití. I tak jde podle informací HN zhruba o čtvrt miliardy korun, které budou během tří let zaplaceny z rozpočtu ministerstva obrany, protože půjde o výzkum, který může do budoucna významně přispět k bezpečnosti České republiky. „Je potřeba naučit odborníky a studenty práci s kvantovými počítači, která je velmi odlišná od toho, co si představíme pod prací s běžným počítačem,“ řekl rektor ČVUT a sám expert na kvantovou fyziku Vojtěch Petráček. „Důležité bude také v projektech hledat nové metody a algoritmy kvantových výpočtů, které budou otevírat další možnosti využití kvantových počítačů. “ IBM podle něj nabídlo českým vědcům výhodnou cenu proto, že za více než rok spolupráce v této oblasti firma ocenila, jaký pokrok čeští vědci udělali, a že je tu potenciál vybudovat větší centrum excelence kvantového počítání.
Kdo bude mít odborníky, získá výhodu
Vývoj v této oblasti jde tak rychle kupředu, že je potřeba začít vychovávat odborníky. Kdo jich bude mít hodně, může začít možnosti nových počítačů plně využívat. Ty jsou nyní podle expertů ve fázi podobné tomu, jako byly klasické počítače v 50. letech minulého století. Klíčem pro jejich větší rozšíření bude, až se – zjednodušeně řečeno – někomu povede najít technické řešení umožňující kvantové počítače spouštět při pokojové teplotě, protože ty nyní fungují jen při extrémně nízkých teplotách. „Tato technologie je zatím v plenkách. IBM vyvíjí hodně softwaru i hardwaru a přístup ke kvantovým technologiím se snažíme demokratizovat. Pro Česko je v tom možnost si vychovat na začátku vývoje nové technologie odborníky a přispět tak ke zvýšení konkurenceschopnosti země,“ vysvětluje Martin Švík, technologický ředitel IBM pro region severní, střední a východní Evropy.
Evropská špička v kvantovém počítání
Podle smlouvy budou mít čeští vědci přístup k celé síti kvantových počítačů, které firma buduje po celém světě a napojuje je na své cloudové služby, jež pak prodává zákazníkům. Čeští vědci budou mít k dispozici řádově stovky minut měsíčně. Ve vyhrazeném čase budou moci dělat výzkum, ale nikoli komerční projekty. Podle Martina Švíka se tím dostávají na úroveň nejlepších evropských pracovišť v oboru kvantového počítání, mezi něž patří třeba Kodaňská univerzita. Součástí projektu ČVUT a ministerstva obrany není stavba prvního kvantového počítače v Česku, který by se měl ještě letos rozběhnout v Ostravě. Provozovat ho bude národní superpočítačové centrum IT4Innovations při Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. Stroj, který dostal název VLQ, stál zhruba 125 milionů korun, polovinu platila Evropská komise, druhou polovinu devět dalších členských států včetně Česka, kde přispělo ministerstvo školství. Výkon kvantových počítačů se počítá v tzv. qubitech, což je základní jednotka informací v kvantových výpočtech. Ten ostravský jich bude mít 24. Vědci, kteří se účastní konsorcia vedeného ČVUT, budou mít přístup ke strojům o výkonech několik stovek qubitů. Jednotlivé projekty bude schvalovat řídicí výbor konsorcia s tím, že přednost mají projekty určené ke zvýšení bezpečnosti státu. „Na ČVUT je několik špičkových týmů pracujících v oblasti kvantové informace, kvantových výpočtů, kvantové technologie i kvantové informatiky, tedy programování,“ vysvětluje rektor Petráček s tím, že čeští vědci se podílejí na světových a evropských výzkumech v této oblasti. „Doufám, že jedním z výsledků naší spolupráce bude, že v Česku vznikne nějaká skupina lidí, kteří se v tom oboru začnou orientovat a budou s novou technologií umět pracovat,“ uvedl Martin Švík s tím, že jen Kodaňská univerzita každý rok vyšle do světa na 400 nově vzdělaných expertů v oboru kvantového počítání. IBM také podporuje ve východním Rumunsku soukromou univerzitu soustředěnou na výchovu kvantových odborníků určených hlavně pro komerční sektor, kterých mají být stovky ročně. „Bavíme se s českými kolegy i o tom, že bychom tento obor posunuli nejen na vysoké, ale i na střední školy,“ zdůraznil Švík. V oblasti obrany se obvykle mezi experty hovoří hlavně o šifrování, i když to se týká i civilního sektoru. Pomocí šifer se lidé hlásí třeba do internetového bankovnictví a panují obavy, že kvantové počítače dnešní šifry budou v budoucnu běžně prolamovat. Další pro armádu zajímavou oblastí mohou být kvantové senzory používané třeba pro detekci teploty či signálů různého druhu, které jsou řádově mnohem přesnější než dosud používané senzory. Tiskové oddělení ministerstva obrany ani přes opakované urgence na dotazy HN ohledně smlouvy před jejím pondělním podepsáním nereagovalo. S tím, jak je projekt spolupráce nastaven, lze předpokládat, že armáda si bude moci testovat a vyvíjet kvantové algoritmy pro svoji potřebu. „V oblasti bezpečnosti a obrany je mnoho možností, kde se použitím kvantového výpočtu dá dosáhnout lepších výsledků než pomocí počítačů klasických – nebo se předpokládá, že to tak brzo bude,“ vysvětlil Vojtěch Petráček. „Konkrétní aplikace nemohu jmenovat, ale kvantové výpočty jsou jednou z přelomových technologií, kterou je nutno rozvíjet, aby společnost a obrana nezaspaly.“