(přepis rozhovoru)
Lucie Výborná,moderátorka
Dobrý den. Přečetla jsem si, že jste stál u zrodu systému automatického rozpoznávání obličejů, reklam, registračních značek automobilů nebo softwaru. Taky jste pomáhal Interpolu v nějaké části své vědecké práce. Já jsem se to snažila spočítat, Vy jste ČVUT s titulem inženýra skončil na konci osmdesátých? V roce 87.
Jiří Matas,vědec a profesor, ČVUT
Těsně před revolucí.
Lucie Výborná, moderátorka
Co jste si tehdy myslel, že budete dělat?
Jiří Matas,vědec a profesor, ČVUT
Tak vlastně se to až tak moc nelišilo. My jsme se začínali zabývat rozpoznáváním obrazů, což byly věci, od třeba počítání buněk nebo třeba mincí v nějakých automatech až po třeba řízení výroby. A vlastně si pamatuju, že někdy v roce 88 jsem měl nějakou poradu a řekli jsme jako vlastně, že to vzdáme, protože bylo jasné, že na vidění, na zpracování obrazu a videí je potřeba hrozně moc výpočetního výkonu a že to někde nebudeme mít a že třeba řeč by byla zajímavější, protože se zdálo tenkrát, že řeč přece jenom je to jednorozměrný signál a tak, ale nejsme to stačili nějak jako vzdát, tak přišla revoluce a já jsem hned odjel do Anglie vlastně docela brzo poté a vlastně se zabýval zpracováním obrazů a videa od té doby.
Lucie Výborná, moderátorka
Takže v Surrey, tam, kde jste působil a získal jste další doktorát, tak tam jste se zabýval automatickým rozpoznáváním obličeje, tam už to začalo?
Jiří Matas,vědec a profesor, ČVUT
Tam to začlo, vlastně to byla, já jsem se zabýval nejdřív rozpoznáváním barevných objektů. Barva se nějak mění podle světla, my si myslíme, má velkou jako vlastnost, že si myslíme, že barva třeba kůže nebo barva objektu je stejná v jakémkoliv prostředí, ale ve skutečnosti objektivně při jasném slunci nebo při světle výbojky se to hrozně liší. A tím jsem se zabýval. Dneska je to z našeho pohledu docela jednoduchá věc, i když foťáky to řeší, aby vlastně fotka vypadala dobře při libovolném světle a potom v druhé fázi přišla už jako šance dělat něco praktického. To byly, to rozpoznávání obličejů a pamatuju si, že jsem nějaké evropské konsorcium, kde byly banky a říkali jsme, tak, jaká je, jakou nám dovolíte pravděpodobnost chyby? A oni nic, 0, prostě v bankovnictví nic takového není, tak jsme se jim snažili vysvětlovat, že tohle nepůjde, že to můžou dát jako další bezpečnost místo PINu. No, a pak bylo takovéto období jako v umělé inteligenci, kde jsme si říkali, že to nebude fungovat, pak bude to fungovat, pak už to funguje, pak to nefungovalo, no, a teďka už je to jasně v době, kdy jako jsou nadlidské jako schopnosti rozpoznávání obličejů strojem je ve většině případů o dost lepší, než mají lidé.
Lucie Výborná, moderátorka
Vy jste v tom v těch devadesátých letech dělali rozpoznávání obličejů u bankomatů je to tak?
Jiří Matas,vědec a profesor, ČVUT
Ano, ano, to byl ten, jmenovalo se to dokonce Projekt banka, což je v jistém smyslu na dnešní poměry poměrně jednoduché. Přijdete tam, koukáte na obrazovku, jste blízko, kamerka je v prostředku, dá se tam nějak zajistit osvětlení. Jiná věc je, když někdo chodí po ulici a má na hlavě čepici. A tam už taky dneska vlastně jsme.
Lucie Výborná, moderátorka
Jinými slovy, můžu si myslet, že když si vybírám z bankomatu, tak ten bankomat přečten můj obličej a ztotožní ho s mojí platební kartou, aby bylo jisté, že se teda...?
Jiří Matas, vědec a profesor, ČVUT
Ne. Nebo kdyby to banky chtěly zavést a vy jste s tím souhlasila, aby ty biometrické údaje tak, jak je máte v pasu, byly použity pro takovouto bankovní transakci, tak to zařídit jde. Vlastně dneska se i přihlašujete do počítače a jedna z možných variant, je rozpoznávání podle obličeje. Ale nejsem teda jako odborník na to, co je bankovní sektor, ale myslím si, že jste nikde, že se nikde souhlas nedává, tudíž se to nakonec asi nepoužívá.
Lucie Výborná, moderátorka
Vy jste řekl, že to rozpoznávání obličeje je dneska na vysoké úrovni, to znamená, když budu mít face recognition nastavený na mobilu a poštípají mě vosy a budu mít prostě po úraze na kole, tak pořád se mi ten mobil odemkne?
Jiří Matas, vědec a profesor, ČVUT
No, to je docela jako pěkná otázka na zdroje určení, protože zdroje určení mám většinou spoustu příkladů a z nich je nějak zobecňuji a dá se říct, že to, co jste popsala, poštípání vos, je nějaký, tomu se říká long tail, anglicky dlouhý ocas, jako nějaká věc, která se stane hrozně málokdy a je docela pravděpodobné, že v žádných datech, které byly při vyučování toho automatizovaného systému použita, nebyl poštípaný člověk vosou nebo včel. Já teda na to netrpím, já neotýkám, ale jelikož jsme strkali klacíky do vosích hnízd, když jsem byl malý a měl jsem kamaráda a ten opravdu vypadal jak napuchlý míč, tak myslím si, že to spíš nepůjde, že teda to bude nastaveno tak, že pravděpodobně by vás to nepoznalo, když správně opuchnete, což může být nepříjemné, teda jako když si chcete zavolat sanitku, ale vlastně.
Lucie Výborná, moderátorka
Ty piny to potom nějak vyřeší.
Jiří Matas, vědec a profesor, ČVUT
No, spíš, když je to otázka volání na sanitku, tak nepotřebujete se ani otevírat, že vlastně ty, teď mě pořád napadá to slovo Emergency Call, prostě tísňové volání nepotřebuje odemknout.
Lucie Výborná, moderátorka
Rozumím. Já jsem se na ten poštípaný obličej ptala, protože vím, že Vy jste dlouhá léta společně s ČVUT pracovali pro jednu japonskou automobilku, kde vlastně jste učili auta rozeznávat různé předměty a okolí. To znamená, když by na mě letěla popelnice prostě z protijedoucí nebo z náklaďáku přede mnou, ale říkala jsem si, jak jste došli daleko. Právě v těch extrémních případech ve stylu je sníh, senzory kamery jsou zapadané, je světlo, které je zcela nevyhovující, prostě jsou objekty, které ten počítač v životě neviděl.
Jiří Matas, vědec a profesor, ČVUT
Jako úplně první úroveň odpovědi, my jsme to vlastně neřešili, protože ve chvíli, kdy se to dostává do stavu, že jenom potřebuju nasnímat dostatečný množství příkladů, tak se to objevilo sice jako nebude jmenovat automobilku, ale do Japonska. A vlastně my jsme dělali věci, které byly jako, řekněme, 15, 10 let dopředu a ve chvíli, kdy se to dostává do technických záležitostí typu nasnímejte miliony minut, tak to jako neřeší, to řeší nějaký inženýři a vlastně lidi, kteří jsou zodpovědní za bezpečnost. To auto má jednu výhodu třeba, já nevím, proti autopilotu, že ono vždycky skoro vždycky může zastavit, takže když jako vidím, že nevidím. A důležité je hrozně důležitá věc jako v té umělé inteligenci. Vím, že nevím, tak vím, že nevím, tak zpomalím na 20 km/h a přejdu na nějaký detektor typu radar nebo i ultrazvuk, který před sebou jenom jako udržuje 3 m volného prostoru a nic nesrazím. Takže to řešení té extrémní situaci je klidně se zastav někde u kraje, popřípadě přejdi na nějakou bezpečný režim.
Lucie Výborná, moderátorka
Prof. Jiří Matas z ČVUT je dneska mým hostem. Budeme se ještě věnovat k tomu, co umělá inteligence všechno umí vyčíst z našich obličejů. /píseň/ Prof. Jiří Matas z Centra strojového vnímání ČVUT je dneska mým hostem. Vrátíme se ještě zpátky k tomu rozpoznávání obličejů. Co všechno AI dokáže vyčíst z mého obličeje?
Jiří Matas, vědec a profesor, ČVUT
Tak to rozpoznávání byla úplně jako klasická úloha, kdo se na mě dívá nebo kdo je před kamerou, ale dneska máte věci jako afektivní stav, a to nejenom jako, jestli jste spokojený, jestli se vám něco líbí, nelíbí, jestli vás to nevzrušuje, vzrušuje, ale jsou i věci, jako my jsme, máme článek, kde jsme zkoušeli predikovat, jestli člověk ví odpověď na otázku a vlastně máte soutěž Jak se stát milionářem, kde vidíte toho člověka a pár vteřin po otázce už můžete hádat, jestli to bude vědět, nebude to vědět, protože odpověď se dozvíte, tak to můžete použít a vlastně úspěšnost byla docela vysoká, takže vy můžete taky poznat, jestli se člověku líbíte, nelíbíte.
Lucie Výborná, moderátorka
Jestli lžu nebo nelžu.
Jiří Matas,vědec a profesor, ČVUT
To jsme chtěli zkoušet, to jsme chtěli dělat, a bylo docela problematické k tomu získat reálná data, že když si přečtete knihy, což jsme udělali, tak většina těch knih popisuji situaci, kdy máte jako aktivní přístup, to znamená, můžete klást otázky, dívat se na reakce, ty otázky mohou přicházet křížově po nějaké době, z druhé strany jsou nějaké jasné styly odpovědí, které naznačuje, že ten člověk lže, ale jenom když pozorujete a nemáte to v ruce, tak je to těžké a většinou k tomu jako není materiál. Strojové učení potřebuje označená data. Tady lhal, tady lhal, tady lhal, tady lhal a s tím lhaním je to ještě těžké v tom, že on mohl mluvit nepravdu a teď je ještě otázka, jestli věděl, že mluví nepravdu. A vlastně jsme to vzdali pro nedostatek dat.
Lucie Výborná, moderátorka
Rozumím. Mikro výrazy v mé tváři teda prozradí hodně. Jinými slovy, já když budu hrát poker s nějakým humanoidním robotem, který bude vybaven patřičně, tak prostě pozná, že blufuju?
Jiří Matas, vědec a profesor, ČVUT
Může, tak on má jako několik výhod, že těch senzorů může mít víc než vy a jednou kamerou se může dívat na karty a druhou kamerou nebude dělat nic jiného, než koukat na vás. A mikro výraz je něco, co souvisí s naším jako starým mozkem. Nemáme to pod kontrolou a vyjadřujeme tam různě jako opovržení nebo strach nebo takový rychlý záblesk radosti.
Lucie Výborná, moderátorka
A mikrovýraz trvá setinu vteřiny, třeba?
Jiří Matas, vědec a profesor, ČVUT
To asi víc, ale řekněme, stovky milisekund, takže zlomky vteřin a je to takový škubnutí koutkem, tak jako po vytažení obočí, a to jsme taky chtěli dělat a dělali jsme to, máme k tomu nějaký článek, ale na tom pokeru jsme to chtěli udělat, ale bohužel všechny jakoby materiály, které jsou, tak ve chvíli, kdy se pokládá ta karta na stůl, když se otáčí, tak většinou kamera jde na kartu a my bychom v tu chvíli potřebovali koukat na toho hráče, jestli mu to škublo, takže vlastně je důležitý mít ty černý brejle, já nevím, jak mají jako, já nevím, jestli mají povoleno mít ruku před pusou nebo podobně a s tím se jako nedá nic dělat s tím. A tam jako jasný, totiž tam je dobré to, že se ví, jestli to bylo pro toho hráče dobré nebo nebylo, protože na tý obrazovce on říká, teď měl šanci 93 % a teď mu to kleslo na 18 %. To je pro něj špatná karta, oni to vědí, co je pro ně špatná karta, takže by to krásně šlo jako spojit, ale zase musíte mít ta správná data a taky je to vlastně spíš, my vědci děláme jako, řekněme, nějaký jako, čemu se říká proof of concept, důkaz, že to jde a nechceme vyrábět stroj, jako třeba mašinku, která bude v brýlích mít kameru a bude radit pokerovému hráči. Je slabej, je slabej...
Lucie Výborná, moderátorka
Zrovna přemýšlím celou tu dobu, co teď odpovídáte, tak asi minutu a půl, co máte za brýle?
Jiří Matas,vědec a profesor, ČVUT
Já mám úplně obyčejné multifokální brýle, které odpovídají mému věku. Ale máme v práci čtyři brýle od Mety, které koukají na vaše oko, koukají do okolí. Takže ještě to je zase další věc, pokud, a chcete se stát pokusným králíkem, což pro spousta lidí je, může být způsob získání peněz, tak se dá třeba studovat. Co je kolem vás a jak na to reagují vaše oči. Třeba to je strašně důležitý pro reklamu, aby se třeba zjistilo, že když je v tramvaji reklama vedle dveří, tak má, by se za ni mělo platit třikrát víc než v prostředku. Jako neříkám, že to je důležité pro mě nebo pro Vás, ale pro toho zadavatele reklamy to může být podstatné.
Lucie Výborná, moderátorka
Ne, já si jenom, omlouvám se, že vstupuju do Vaší řeči, tak si teď představuju, že se na mě díváte těmi svými brýlemi, kde už vlastně umíte přečíst moje mikrovýrazy a říkáte si, bacha, bacha, teď se jí ta tvoje odpověď nelíbí. Řekni něco líbivého třeba.
Jiří Matas, vědec a profesor, ČVUT
No ne, tak ono to může mít i pozitivní dopady. Já jsem vlastně jako, je to dost jasná věc, ale že se to dá udělat pro lidi, který mají problémy s jako úplně čtením výrazů, třeba nějaké autistické problémy nebo jsou lidé, kteří nerozpoznávají obličeje, prostě všechno ostatní jim funguje dobře, ale nejsou schopni rozpoznávat obličej. Jsem četl o tom příhody typu: Šla sem na výletě s chlápkem. On něco vyprávěl. Sedli jsme si, byla svačina, já jsem si sundala svetra, on mi to vykládal znovu, protože on mě poznával podle toho svetru. A tohle těm lidem můžete pomoci. Jakoby to je ten a ten. Nebo pozor, už jí to nudí nebo vlastně, proč jí to vykládáš? Je vidět, že ji to nezajímá, takže vlastně to může být i pomůcka a samozřejmě to může být pomůcka k různým manipulacím a podobně, takže těch věcí, co se s tím dá, s tím obličejem dělat, je hrozně moc a zvlášť pro lidi jsou jako nebezpečný ty věci, kde si jako ani nedokážu představit, že se to dá udělat.
Lucie Výborná, moderátorka
Já mám z toho trošičku obavu, protože vím, že když nebudu mít správně nainstalovaný telefon a počítač, tak si prostě některé aplikace budou spouštět kameru, budou se dívat na můj obličej, budou se dívat, prostě budou poslouchat, mohu si spustit i mikrofon, atd. tak si říkám, jestli jednou budou ti zadavatelé těchto aplikací tak pokročilí, že si budou číst úplně všechno v mém obličeji, takže to vlastně jako nechci.
Jiří Matas, vědec a profesor, ČVUT
No, já to chápu, já myslím, že v té nejjednodušší formě to ani ne nějaké, nebo, řekněme, chtěl jsem použít slovo zlovolné, ale vlastně jako reklama cílená reklama má velikánskou hodnotu a ty výrazy obličeje něco říkají, čeho si všimnete, čeho si nevšimne, co na vás zapůsobilo, co vůbec jako člověk jako pustil jedním okem dovnitř, druhým ven a cokoliv budu vědět o tom, o té reakci člověka na reklamu a reklama má v sobě jako tu jednoduchou věc typu informativní a opravdu se občas, někdy stane, že se jako ta reklama, říkám hergot, tohle fakt potřebuju, ale pak tu manipulativní, že vás jako dotlačit k tomu, abyste si koupila nebo si začala myslet, že co potřebujete a přitom to vůbec není pravda. Takže já vidím v současné chvíli tu reklamu, samozřejmě jsou jako možná horší manipulace...
Lucie Výborná, moderátorka
Já myslím, že Deep fake jsou daleko horší manipulace než reklama.
Jiří Matas, vědec a profesor, ČVUT
No, tak deep fake jsou nebezpečné v tom, že vlastně vy přestáváte vědět, co je obrazem reality a co je vytvořené. A to vás jako hrozně znejišťuje, že co vlastně je dneska berná mince. Jako obrat viděl jsem na vlastní oči, který v jazyce znamenal, tak to bylo jako, nic není víc, co by mě přesvědčilo o pravdivosti této věci, já to viděl na vlastní oči, přestává platit. Viděl jsem to na vlastní oči, vypadalo to jako živý, ale ve skutečnosti se to nikdy nestalo. To je těžká věc a je to jako pro lidstvo si na to bude muset zvykat. Já si to trochu jako říkám, když začly továrny chrlit třeba textilní výrobky, tak najednou lidi nechodili v hadrech. Ale řeka byla narůžovělá a vzduch byl zelený. A trvalo jako 20, 30 let, než si lidi uvědomili možná ještě dýl, že je to nějakým způsobem škodí a že s tím něco musí dělat, musí to nějak regulovat a dneska ta voda a vzduch je docela čistá. Tak tohle nastane tady snad taky.
Lucie Výborná, moderátorka
Já se omlouvám, já si myslím, že váš příměr nesedí, protože v AI může dojít k něčemu, co se nestalo ještě s žádným předešlým vynálezem, a to je singularita.
Jiří Matas, vědec a profesor, ČVUT
No jo.
Lucie Výborná, moderátorka
Protože knihtisk vám nic zlého neudělá ani ta růžová řeka, i když otráví prostě půlku životního prostředí.
Jiří Matas, vědec a profesor, ČVUT
Když si čtete knihy o historii, tak vlastně se říká, že knihtisk začal sérii náboženských válek, že vlastně to souvisí s, já nevím, s reformací a s protestantismem, takže nevíme, jestli jako kniha může být taky dobrý startér válek. Máte pravdu, že je to něco, co tu nebylo a vlastně se můžou objevit stroje nebo zařízení, která budou, a to je hrozně těžký říct, co to je slovo inteligentní a budou inteligentnější než my, tak když si čtete o takových jako oluditech a podobně, tak byli lidé, kteří byli v šoku, že stroj kope rychleji než oni, že stroj jede rychleji, než oni běží. No, tak dneska nám to přijde úplně absurdní a najednou si budeme muset zvykat, že jsou lidi, kteří píší lépe, než my, který lépe vyjádří myšlenku. Stroj, který shrne výborně nějakou knihu do recenze, která vám bude připadat dokonalá. A teď je otázka, jak si na to budeme zvykat, jak s tím budeme pracovat a co to pro nás znamená jako pro lidstvo, že už nejsme králové ani v tomto. /píseň/ /zprávy/ /píseň/
Lucie Výborná, moderátorka
Prof. Jiří Matas z ČVUT, z Centra strojového vnímání je dneska mým hostem. Mně se líbí ten název, Centrum strojového vnímání, tam je vidět, jak už jsme se posunuli, že už to není strojové učení, ale je to vnímání.
Jiří Matas, vědec a profesor, ČVUT
To jsou dvě rozdílné věci a my vlastně už ten název moc nepoužíváme a pochází někdy z počátku devadesátých let, kdy já jsem byl v Anglii, kde prof. Hlaváč to založil. A ono to chce zdůraznit tu stránku umělé inteligence, která se týká vnímání okolí, takže umělá inteligence v těch devadesátých letech bylo třeba, já nevím, pokusy hrát dobře šachy, které s vnějším světem vlastně, nijak nesouvisí. To je jako abstraktní problém nebo třeba překlady, překlad je na začátku text a na výstupu také. Tak samozřejmě jako je otázka, do jaké míry musím vědět, o čem ten text je, abych ho dobře přeložil. A strojové vnímání je o pozorování okolí, to znamená zvuk, to, co dělají naše uši, řekněme, dneska i nos, i když to se jako ukazuje, že umělý nos je velký problém, že vlastně pes je zatraceně dobré zařízení, že vlastně ta inteligence zvířecí v některých oblastech je nepřekonaná, takže je to o použití umělé inteligence na analýzu signálu z okolí.
Lucie Výborná, moderátorka
Je něco, co by AI raději neměla vůbec zkoumat? Nebo kam byste ji nepouštěl?
Jiří Matas, vědec a profesor, ČVUT
Já na to říkám, že vlastně lidstvo je v tomto hrozně špatné, možná se dohodlo trošičku na omezení šíření jaderných zbraní, možná biologické a chemické zbraně, ale v té umělé inteligenci je hrozně nebezpečné to, že to jako nelze udělat jednostranně, protože když ta druhá strana ji využije, tak najednou ji může použít proti vám nějakými třeba jako technikami, jako manipulace, že vlastně děláte věci, které nakonec nejsou ve vašem zájmu a vy si myslíte, že jsou a dostáváte se do nějaké smyčky, která skončí nesvobodou. Takže prostě svět, ta otázka je strašně těžká a svět je ve stavu, že se nedohodne ani na jako úplně jednoduchých věcech. Naopak se zdá, že v posledních dvou letech jako odcházíme z nějakého světa, kde je nějaký mezinárodní pořádek do světa velké divočiny a ve světě velké divočiny, kde se může stát cokoliv druhý den je hrozně těžké vytvořit důvěru jako v tom prostoru, prostředí důvěry, my řekneme, a na tohleto nesáhneme, protože je to strašně nebezpečné, ale osobně si teda myslím, že jako já jsem říkal, fronta nebezpečných věcí na zničení lidstva, tak si myslím, že umělá inteligence jako není úplně na prvním místě, že jsou mnohem nebezpečnější věci kolem, já nevím, vylepšování lidí genetickými prostředky, uniklá biologická mutace něčeho, že vlastně je to nebezpečnější, protože v té biologii to jsou systémy, které jsou jako samo se reprodukující a ta zatím umělá inteligence není samoreprodukující. Prostě zatím je to tak, že to strojové učení požírá data a z toho vyrábí nějaké modely, které mohou predikovat, mohou odpovědět na otázky, ale není to tak, že by se najednou někde zbláznila továrna a začala vyrábět obrovské množství karet, které by, já nevím, asi to musí souviset s robotikou, teprve, až bude robotika a budou jako vtělené systémy, které by byly schopné samoreprodukce, tak to začne být jako hodně nebezpečné. Třeba nějaká, vojenský micro dron typu vosa. A oni se budou sami sebe opravovat...
Lucie Výborná, moderátorka
To už jsme u seriálu Černé zrcadlo. Tam už jako jsou protažené ty linky. Kdybyste měl teď malé dítě, co byste ho dal studovat?
Jiří Matas, vědec a profesor, ČVUT
No, to není dneska už tak, že přece člověk dává studovat dítě, takže vy mu chcete jako nechat mu ukázat, že všechno je zajímavé, skoro ve všem se najde něco zajímavého. Já si myslím třeba, já jsem byl člověk, kterého na gymplu bavilo vcelku všechno a mně se líbilo na té umělé inteligenci, že vlastně my jsme něco uměli jako lidstvo a vůbec jsme nevěděli, jak to, že to umíme, a to mě lákalo, ale třeba, když dneska vidím chemii nebo biologii nebo biochemii nebo třeba, já nevím možnosti, já nevím, náhrad orgánů. Nebo dneska vidíte lidi, kteří chodí s umělý..., jako mají nohy od kolena dolů a vlastně, když mají kalhoty, skoro nevidíte ten pohyb. Máte takových zajímavých věcí, že vlastně budu říkat tomu dítěti, hele, musí tě to bavit. Tak je dobře, aby, to je výhoda, když k tomu máš přirozené předpoklady. Ono se jakou tvrdou prací překoná leccos. A když máte ty přirozené předpoklady, tak je to o hodně lehčí. A říct mu, podívej, svět se teď hýbe na tolika frontách, vlastně i ta umělá inteligence jako umožňuje pohyb ve všem možném. A dneska se dá, možná se třeba dá, bude dát zrekonstruovat všichni jedinci lidstva, kteří kdy žili, nebude mít jméno, ale prostě tenhle člověk má teď tady tyhlety potomky a jednoho má tady, druhého tam. Můžete studovat historii, takových věcí je, že myslím, že v tomto svět nabízí spoustu možností.
Lucie Výborná, moderátorka
Umělá inteligence vyvolala taky velikou debatu o tom, co to je kreativita. Umíte ji definovat Vy?
Jiří Matas, vědec a profesor, ČVUT
Ne. A vlastně je hrozně i ve vědě, hrozně těžké jako vlastně říkat, co je teda nějaký jako úplně nový objevy, někomu, někoho, něco napadlo poprvé. A my máme tendenci tu historii jakoby vykládat jako řadu sekvencí geniů, ale když se na to podíváte pozorně, tak spoustu velkých jako výsledků už mělo nějaký předběžný, už to vlastně skoro uměli a jenom to řekli špatně, takže... Je těžké... Leckdy jenom kombinace starého je úplně nová nebo jiný pohled na starou věc a je těžko říct, kdy jako vznikne něco... No, nebudu se do toho pouštět, co vlastně, protože pak budete říkat, nebo budeme říkat, hele, umělá inteligence není kreativní, ta jenom jakoby míchá polívku toho, co ty ostatní udělali a něco z toho nového vznikne, ale ono zamíchat miliony myšlenek, které už někde byly, do nějakého nového pohledu, nám bude jako kreativní připadat, takže nám to bude připadat kreativní a pak budeme vymýšlet, že to kreativní není, protože už to tady stejně jednou bylo. Tak těžká otázka.
Lucie Výborná, moderátorka
Prof. Jiří Matas je dneska mým hostem. /píseň/ Jeden z nejcitovanějších českých vědců v oblasti strojového vnímání prof. Jiří Matas z ČVUT je dneska mým hostem. Ještě se, můžu se ještě zdržet u umělé inteligence? Co umělá inteligence a humor? Jdou jí fóry?
Jiří Matas, vědec a profesor, ČVUT
Myslím si, že to je ukázka, kde strojové učení jako není žádný důvod, proč by nemohlo fungovat. Strojové učení funguje tak, řeknete text, 82 % to považuje za legrační, dokonce tam můžete přidat jako dlouhou řadu atributů. Muži nad 60 to považují za legrační, ženy pod 30 vůbec ne. Nebo naopak a ono ty jazykové modely, které vlastně jako docela dokáží zobecnit jako nějakou, jak ten text souvisí s ostatními slovy, tak bude generovat, když umíme generovat obrázky, umíme generovat básně, tak si myslím, že budeme generovat nějaké texty, a to si říká také o takový ten režim adversarialního učení, že budete mít generátora, nějakého jako korektora, který řekne, hele, to si vygeneroval, ale já poznám, co je vtipný a co není vtipný, tak tohle vtipný není. A takhle budou proti sobě a ten jeden bude generovat vtipy, ten druhý to bude třídit a ten, co to třídí, ten bude naučený na těch lidských vtipech s hodnocením od uživatelů. A nevidím důvod, proč by toto nemohl fungovat.
Lucie Výborná, moderátorka
Co až přijdou humanoidní roboti, kteří jaksi už budou, to už bude vyšší stupeň, že jo?
Jiří Matas,vědec a profesor, ČVUT
Jasně.
Lucie Výborná,moderátorka
Protože ta umělá inteligence v počítači, je pořád taková nehmatatelná.
Jiří Matas,vědec a profesor, ČVUT
Jasně. Může dojít k tomu jako jedna z těch hrozeb, tak, jak to vidím já, umělá inteligence je, že vlastně vytvoří svět, z kterého se nám nebude chtít vystupovat. Dneska máte nějaké počítačové hry. A před pár lety prošla tiskem příhoda snad Korejce nebo i Číňana, který prostě zemřel, že si neodešel na záchod, protože se od té hry nedokázal odtrhnout. A to je hra, kde možná buší do klávesnice a nějakým joystickem tam něco tahá a kouká na obrazovku, což proti nějakému robotu, řekněme. Já nevím, sexuálnímu robotu nebo podobně, který vás hladí a všechno možný a...
Lucie Výborná,moderátorka
Rozumí vám.
Jiří Matas,vědec a profesor, ČVUT
Rozumí vám a já nevím. A pustí vám jakýkoliv video, úplně prostě dokonalý partner na vás speciálně doučený. Tak proč byste se zabývala tím tvrdým nepříjemným reálným světem? Tenhle svět je přece mnohem pohodlnější, tak jako vlastně ten, je to lepší Matrix. V Matrixu ty lidi nějak leželi a byli napojený jenom jakoby myšlenkově a vlastně měli tělo odpojené, tady to tělo ani nebudu muset odpojovat.
Lucie Výborná,moderátorka
To je ta velká matka, o kterém mluvíte?
Jiří Matas,vědec a profesor, ČVUT
Ne, velká matka je pro něco jiného. Tohle to je pro mě virtuální svět, z kterého, chci do virtuálního světa. Vlastně dneska máte, máte různé lidi závislé na hrách a ty hry jsou typu, někde se točí nějaký dvě třešničky a tahají za páku a stejně se od toho neoddělí. A teď to bude vyvinuté přesně zase tím adversarialním učením. Tenhle člověk u toho zůstal dýl. Tak tu hru trošku změníme, tohle ještě trošku změníme. Velká matka je to, že umělá inteligence umí radit. Dneska všichni máme zkušenost s navigací, tam nám radí dobře, dneska já teda v tom rozhodně nejsem odborník, ale spousta lidí hledá partnery pomocí různých aplikací, v Americe se to stává běžnou věcí, tak za chvilku se budu umět najít partnera pouze přes aplikaci, dneska vám poradí velký jazykový model, kterou si vybrat školu a on nám bude radit z našeho pohledu dobře. A velká matka, matka má tendenci radit a od jisté, což jako vítáno při výchově, ale možná od jistého věku už je to spíš chápáno jako s nelibostí a u různých lidí jako ta nelibost je různě velká. No, a když ona vám bude pořád radit dobře, tak vy řeknete, hele, tak co prostě neudělám chybu. A ztratíte částečně jako schopnost se vůbec rozhodnout sám, anebo i odvahu se rozhodnout sám. Proč bych to dělal, když mi ten stroj radí pořád dobře a on toho ví o tolik víc než já. A stanete se někým jako, který, kdo bez stroje neuděláte nic. Jako dneska jsou lidi, kteří když nechají doma mobil, tak jako znervózní a v podstatě se radši vrátí domů, protože nevím co. Jako bez mobilu už...
Lucie Výborná,moderátorka
Jako že by se něco hrozného stalo.
Jiří Matas,vědec a profesor, ČVUT
No, někdo mi, nebudou mi moct zavolat, nedozvím se tohle. No, a tady ta velká matka může být jako stokrát chytřejší mobil, který ještě o vás skoro všechno ví, protože bude sledovat veškerou vaši komunikaci a může v sobě mít, já nevím, znalosti všech psychologů, kteří kdy se narodili a vydestilovanou a z tohoto pozice vám radit, jako budete jiný člověk, no.
Lucie Výborná,moderátorka
Jak se vám s tím vším, co jste teďka řekl a co o té branži víte, dělá ta Vaše věda?
Jiří Matas,vědec a profesor, ČVUT
Tak, z věcí, ze kterých se teďka zabývám, je třeba, já nevím, detekce závadného obsahu na internetu, tak tam jako hrajete za tu bílou stranu. Rozpoznáváme rysy z fotopastí. Jestli Pepa přeběhnul za samicí 10 km nebo pořád se drží svýho klasického místa, takže těch pozitivních věcí je spoustu. A nebo, já nevím, děláme analýzu po... Mám jednoho doktoranda pracuje na analýze pózy člověka, to znamená ve sportu to máte, no, takové různé jako natočení všech možných kloubů a podobně. To má výborný věci na třeba výuku, potom to můžete mít v rehabilitaci, takže jako ta bílá strana má díky tomu postupu v umělé inteligenci jako spoustu věcí, kterými se může zabývat. Ve dvě, ve dvě hodiny mám, dneska budu v Motole v nemocnici, kde děláme projekt na vlastně, který souvisí s obrnou lícních nervů, která teda vede k tomu, že třeba lidé mají asymetrické výrazy nebo nedokáží hýbat svaly v obličeji a když teda to bude analyzovat stroj, tak tam je, může jim jako motivovat ke cvičení, protože on uvidí ty malé posuny, takže mu vytvoříte aplikaci, ta aplikace automaticky to sejme, řekne mu, jestli to snímal dobře, může dělat nějaký cvičení, takže jako ta pozitivní strana má spoustu jako možností. A ta temná strana...
Lucie Výborná,moderátorka
Ta temná strana má spoustu peněz a je eticky, prostě na to kašle.
Jiří Matas,vědec a profesor, ČVUT
No a to je jakoby vlastně jakoby celospolečenská věc, kde si myslím, že třeba v Evropě velká šance jakoby vlastně to je ta část světa, která na to může upozorňovat, bude muset přesvědčovat zbytek světa, že některé věci jako musí být nějak regulovány nebo naopak otevřené. Ono když je věc otevřená a všichni do toho vidí, tak nemůžete úplně dělat ty ošklivé věci, aniž by to ostatní viděli, nějaké třeba manipulativní zneužívání. A vlastně, ještě vlastně vedu velký projekt, který se týká dezinformací, vlastně deformace mediálního prostředí, a to je taky hrozně nebezpečná věc, kdy, řekněme, někteří lidé, kteří nám nepřejí třeba z Ruska, tak oni mohou docela jednoduše rozeštvávat společnost a je to hrozně jednoduchý a oni mohou jako, řekněme, vést ke kolapsu demokracií, protože prostě lidi budou říkat, vždyť chcete jenom hádáme, dejte nám toho silnýho vůdce a ten nám řekne, co máme dělat a všichni budou zase spokojeni a potáhnou za jeden provaz, za ten provaz toho vůdce. Takže jako ta umělá inteligence může být pozitivní, negativní a já se snažím hrát za tu bílou stranu.
Lucie Výborná,moderátorka
Mě by teda strašně zajímalo, jak se takovýhle projekt dělá, z čeho se vlastně skládají...?
Jiří Matas,vědec a profesor, ČVUT
Tak tam jsou úplně některé jako praktické věci od detekce, jako třeba vytváření nástrojů pro Factcheck, tam naším partnerem na Demagog.cz, aby oni byli účinnější, prostě takový factchecker má nějakou lidskou kapacitu.
Lucie Výborná,moderátorka
Tedy prověřovač toho, jestli ta věc je pravda.
Jiří Matas,vědec a profesor, ČVUT
Jasně. A teď můžete mít už jenom jako nějaký třeba automat, který detekuje, co stojí za prověřování, že najednou máte, řekněme, jenom hlídače, který říká, hele, na tuhletu zprávu najednou začne klikat strašně moc lidí a je potřeba, když je to nepravdivé, tak, aby se to včas, to popření pravdivosti této zprávy bylo rychlé. Protože když to uděláte dva dny a už to 3 miliony lidí viděli, tak už to prostě, už je o sobě zaintegrovali a je pozdě, takže i takové věci.
Lucie Výborná,moderátorka
Na tenhle rozhovor, tedy na pokračování tohohle rozhovoru, zrovna na tohle téma se teda velmi těším. Jestli budete tak benevolentní a ještě někdy přijdete.
Jiří Matas,vědec a profesor, ČVUT
Určitě jako. Pro mě je to takový příjemný relax.
Lucie Výborná,moderátorka
Prof. Jiří Matas z ČVUT, dneska můj host, děkuju za rozhovor, ať se vám daří.
Jiří Matas,vědec a profesor, ČVUT
Bylo mi potěšením.