Datum zveřejnění: 
15. 3. 2025
I závody autonomních dronů mají svou Ligu mistrů, tak aspoň označují pořadatelé ze Spojených arabských emirátů dubnovou soutěž o milion dolarů. Mezi 14 finalistů se z více než dvou stovek týmů dostal i ten z pražského ČVUT. A České televizi ukázali, jak na vrcholovou akci trénují.

Martin Saska, FEL

Nás zaujalo to, že se tady opravdu soustředí na velkou rychlost. My máme spoustu technických řešení i pro průmysl. Nasazujeme drony v průmyslu, ale většina těch řešeních je hodně pomalu letící robot. A tady opravdu se snažíme to posunout tak, abysme letěli velmi agresivně, velmi rychle a dokázali ten zadaný úkol vyřešit rychle.

redaktor

Do čtrnáctičlenného finále jste se dostali z více než 200 týmů po celém světě. Jak náročná ta kvalifikace byla?

Martin Saska, FEL

Pro nás byla hodně náročná, protože jsme začínali tady to soutěžní kolo. Máme určitou zkušenost s rychlým létáním, ale vždycky venku. Zde se zaměřujeme na použití pouze palubních senzorů a palubní inteligence pro létání uvnitř budov blízko překážek. A to byla ta největší výzva, kterou ten tým čelil.

redaktor

Jak ta samotná soutěž, až dorazíte do Spojených arabských emirátů, bude probíhat? Jaké to budou stroje, co s nimi budete nebo nebudete moci dělat, co se týče úprav?

Martin Saska, FEL

Dostaneme čtyři platformy od pořadatelů, nesmíme je vůbec hardwarově měnit, modifikovat, nesmíme vyměnit kameru ani počítač. Jediné, co smíme, je nahrát algoritmy, které už si tady vyvíjíme a ladíme a potom je přiohnout tak, aby fungovaly co nejlépe pro dané soutěžní podmínky a pro dané stroje.

redaktor

V čem je ten vývoj algoritmu právě pro tento typ soutěže, tedy rychlostní soutěže, odlišný od těch jiných, kterých jste se už často úspěšně zúčastnili?

Martin Saska, FEL

Tam je odlišné senzorické vnímání. Pokud robot smí používat pouze kameru, je tam nedostatek světla a letí hodně rychle, tak vznikají defekty v obrazu, který snímá kamera a na základě toho je velmi obtížné určit jeho přesnou pozici na dráze.

redaktor

Součástí soutěže bude i závod lidského operátora proti, řekněme, autonomně letícímu robotovi. Jaký očekáváte výsledek?  

Martin Saska, FEL

Myslím si, že vyhraje umělá inteligence. Už se to dokonce i stalo. Už některé týmy, ne v takovéhle soutěži, ale v laboratorních podmínkách, trumfly operátora. Takže já si myslím, že vyhraje robot.

redaktor

Zmínili jsme, že tam bude 14 týmů. Jaké místo byste považoval za úspěch?

Martin Saska, FEL

Tím, že v soutěži začínáme, tak bych považoval za úspěch do pátého místa a doufám, že za rok, až bude další ročník této soutěže, budeme pomýšlet na nejlepší umístění.

redaktor

Máte už v hlavě případně konkrétní aplikace? K čemu by ty zkušenosti a dovednosti získané v této rychlostní soutěži šly využít?

Martin Saska, FEL

Určitě je to pomoc záchranářům, požárníkům a ve všech těchto misích, kde jde hodně o čas. Pokud se tam ty roboty dokážou rozmístit a dostat velmi rychle, dokážou letět blízko překážek a dostat se opravdu blízko k místu zásahu, tak je to neocenitelné.

redaktor

My jsme teď v hale v průmyslové zóně v Kladně, kde jste si připravili takový tréninkový polygon. V čem jsou ty podmínky z vašeho pohledu ideální? A kde je třeba určitý rozdíl?

Martin Saska, FEL

Pro nás je důležité, že zde máme prostory, které odpovídají velikostně těm závodním. Mohli jsme si ty brány rozmístit tak, jak budou opravdu v soutěži. Což je velmi důležité pro strojové učení, které se musí naučit algoritmy, koeficienty v reálných podmínkách. Na závodišti, kde budeme, bude samozřejmě jiné pozadí, budou tam bannery, světla, reklamy, diváci, bude se to i z tohohle pohledu trošičku měnit. Takže není to úplně identické, ale je to velmi podobné.

redaktor

Pane doktore, tohle je dron z kvalifikace. Co jsou jeho hlavní komponenty, se kterými můžete pracovat při tom programování? Co jsou ty hlavní čidla, se kterými se orientuje v prostoru?

Robert Pěnička, FEL

Naše hlavní čidla nebo senzory, které používáme na té droně, tak je to iniciální jednotka, která je tady v tom malinkém řídícím mikrokontroléru, kterou má každý dron. I ten, co řídí manuálně pilot. Co je ale na tom dronu hlavní, je tady ten palubní počítač, který zařizuje tu autonomii. Takže tam běží ty algoritmy, ať už plánování řízení, detekce bran. Vlastně celá ta umělá inteligence, která běží na palubě toho dronu, je tady v tom počítači.

redaktor

Jaké signály tedy získává a jakým prostředkem ze svého okolí?

Robert Pěnička, FEL

Co jsem ještě neřekl, tak je tady ještě kamera, která je připojená do toho počítače a díky ní můžeme zjišťovat, kde jsme na trati, ať už pomocí strojového vidění nebo i například detekcí těch bran.

redaktor

Jak rychle to tedy potom dovolí samotnému dronu?

Robert Pěnička, FEL

Samotný dron dokáže létat až 150 km/h s přetížením až sedm G, ale samozřejmě tak daleko ještě nejsme. Respektive tady na té trati, co můžete vidět, tak tady ani takových rychlostí nedokážeme dosáhnout. Nicméně to zrychlení je důležitý aspekt, a to se snažíme už nyní používat.

redaktor

Co je tedy za tím úzkým hrdlem? Co brání k tomu, aby ten dron dokázal takhle rychle autonomně létat?

Robert Pěnička, FEL

Teď je to zejména integrace našeho systému, protože máme lidi, kteří pracují na jednotlivých částech toho problému, ať už je to vidění těch bran nebo například plánování nebo to řízení. Teď je to spíše o té integraci, na kterou nám zbývá ještě 14 dní, než budeme muset odjet na soutěž do Abú Dhabí.

redaktor

Účastníků ve finále je 14. Jaké místo byste považoval za úspěch?

Robert Pěnička, FEL

Já bych považoval za úspěch třetí místo a lepší.

Zdroj: 
ČT24