Bobři? Nejlepší vodohospodáři na Šumavě

Bobr evropský v minulosti na Šumavě žil, jenže lidé druh v 19. století vyhubili. Vrátil se tam před 20 lety, kdy první jedinci přišli patrně z Bavorska. Od té doby se jeho populace rozšířila. V roce 2005 se vyskytoval na říčce Řezná u Železné Rudy, další lidé zpozorovali na Žďáreckém jezírku u Strážného. O rok později vzniklo bobří teritorium v meandrech Vltavy u Pěkné na Prachaticku. Monitoring v roce 2015 zjistil 43 bobřích teritorií, v nichž žily dvě stovky jedinců. „Od té doby se rychle rozšířili. O čtyři roky později jsme mohli potvrdit, že se populace bobra evropského na území národního parku i chráněné krajinné oblasti zhruba zdvojnásobila. Konkrétně bylo potvrzeno 95 teritorií,“ přiblížil vedoucí zoologického oddělení Správy NP Šumava Jan Mokrý. V roce 2021 dále výzkumníci napočítali 146 a o dva roky později 150 bobřích teritorií. Dnes se jejich nárůst ustálil. V jednom teritoriu žije průměrně pět bobrů. Podle výpočtů odborníků, se tím pádem na Šumavě aktuálně vyskytuje 700 až 800 jedinců. Bobr v přírodě staví na řekách a potocích hráze. Zoologové ze šumavského národního parku zjistili, že v povodí řeky Křemelné bobr vytvořil 89 vodních zdrží. Tomáš Dostál ze Stavební fakulty Českého vysokého učení technického pak se svým týmem vypočítal kapacitu vytvořených ploch, z čehož vyšlo, že jde o více než 12,3 tisíce kubíků vody. Pro porovnání je to stejný objem, který mají zhruba čtyři olympijské padesátimetrové plavecké bazény. „Možná zajímavější údaj než celkový objem zadržované vody je to, že celou čtvrtinu celkového objemu, tedy více než tři tisíce metrů krychlových, zadrží jediná hráz. Devět největších, což je desetina z celkového počtu, pak zadrží 70 procent celkového objemu vody,“ sdělil Dostál. Hladina zadržované vody se mění podle aktuálního průtoku v potoce a hlavně podle toho, jak bobři ve svých teritoriích a na zdržích neustále pracují. Zjištěné hodnoty jsou tak do jisté míry odhadem aktuálního stavu. Vedení správy parku si výskytu bobrů cení, pomáhají totiž zadržet vláhu v přírodě. „V době klimatické změny, kdy se stále častěji vyskytují horké dny s velmi vysokým výparem a kdy na Šumavě odtává sněhová pokrývka mnohem dříve, než tomu bylo v době vzniku národního parku, je každý kousek zavlhčené půdy pro místní společenstva požehnáním,“ vysvětlil ředitel správy parku Pavel Hubený. „Kdybych to měl zcela zjednodušit, tak na jeden hektar území národního parku zadrží bobr průměrně 1,4 kubíku vody ve zdrži s otevřenou hladinou. Dalším množstvím vody pak sytí potoční nivy a mokřady,“ rozvedl Hubený výsledky výzkumu. Ochránci přírody se zároveň nemusejí obávat, že by se bobři na Šumavě přemnožili. Jak se totiž ukázalo, v posledních letech se dostali do jídelníčku vlka obecného, největší šumavské šelmy. Není proto potřeba regulovat bobří počty jinými nástroji. „Dlouhodobou analýzou trusu vlků, kdy jsme zjišťovali složení jejich potravy, se potvrdilo, že i bobr je pro šumavské vlky kořistí. Při posledním zkoumání vloni se ukázalo, že bobr evropský tvoří okolo čtyř procent potravy těchto šelem,“ informoval zoolog parku Mokrý.