Tuto kriminalistickou metodu nově zpochybňuje dokument Pachová stopa, který běží v kinech a který čerpá ze zjištění spolku Šalamoun. Podle kritiků jde o nespolehlivou metodu, na jejímž základě byly nespravedlivě odsouzeny stovky nevinných lidí. Na obranu pachové identifikace pachatelů ale vystupují policisté, kynologové, státní zástupci i ministerstvo spravedlnosti. Policie zároveň hledá způsoby, jak metodu ještě víc zdokonalit, jak zjistila MF DNES.
Oč vlastně jde? Pachová identifikace je metoda, při které se porovnává pachová stopa nalezená na místě činu se vzorkem odebraným podezřelé osobě. Tato stopa vzniká ulpěním drobných částic kůže, potu nebo jiných výměšků na předmětech, kterých se osoba dotkla, nebo spadem těchto částic na povrch. Služební pes shodu určí tak, že textilii s pachem podezřelého umístěnou v pachové konzervě označí mezi sklenicemi s pachy jiných lidí. Když shodu zjistí, ukazuje to na možnou přítomnost pachu podezřelého na místě činu. A je to vodítkem pro kriminalisty. A právě to Šalamoun rozporuje – pes se prý může mýlit, může nesprávně reagovat na psovoda, který podvědomě vysílá signály. A tím řídí jeho vůli. Tomu se říká efekt Chytrého Hanse – podle koně, který uměl počítat. Ve skutečnosti kůň jen reagoval na neverbální podněty tazatele, třeba kam se podíval nebo k čemu se nahnul.Jeden pes nestačí Zastánci pachové identifikace tvrdí, že takový scénář je vyloučený. „Psovod, který porovnání provádí, nesmí být při rozmístění pachových konzerv přítomen a nesmí znát jejich pozice. Porovnání jednotlivého případu provádějí nezávisle na sobě dva služební psi,“ reaguje Petr Kozák, vedoucí Odboru služební kynologie a hipologie Ředitelství služby pořádkové policie. „Současný způsob porovnávání vylučuje ovlivňování služebního psa psovodem,“ zdůrazňuje. Když pes při porovnávání shodu vzorku podezřelého se stopou z místa činu neoznačí, bere se to ve prospěch pachatele. Pokud pes shodu označí, musí se tak stát ve více případech, kdy se umístění pachových konzerv mění. Po něm nastupuje další pes, který musí dojít ke stejnému výsledku. Až pak se pachová stopa bere jako nepřímý důkaz.
Podle mluvčí policejního prezidia Hany Rubášové postupy při vyhodnocení pachových stop eliminují rizika spojená s nežádoucími přenosy pachů, neodborným odběrem, převozem, nebo skladováním pachových konzerv. Pachových stop jako použitelného důkazu se zastává i současná pražská vrchní státní zástupkyně a od dubna nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. „Pachová stopa se řadí mezi nepřímé důkazy. Jako každý jiný důkaz je podrobena hodnocení soudu. V případě nepřímých důkazů potom platí zásada, že pokud se odsuzující rozsudek opírá o důkazy nepřímé, musí tyto tvořit ucelený uzavřený řetězec. Už z toho je zřejmé, že se nemůže jednat o důkaz jediný, ale musí být doplněn důkazy dalšími,“ řekla MF DNES Bradáčová. Příkladem takového postupu je i případ zmíněného taxivraha Virguláka, jehož usvědčily vedle pachové stopy i odposlechy a peněženka zavražděného, kterou měl u sebe. „Pachová stopa je spíš vodítko pro kriminálku, že dotyčný na místě mohl být, kvůli zúžení okruhu podezřelých. Ale že vraždil, to se mu musí dokázat jinak, takže sama pachová stopa nikoho neusvědčí,“ míní nestor české kynologie Jiří Rulc, někdejší soudní znalec a cvičitel policejních psovodů. „Lapidárně řečeno nemůže nastat situace, kdy by rozhodnutí státního zástupce podat obžalobu či rozhodnutí soudu o vině vycházelo pouze z prokázané shody pachové stopy,“ doplňuje mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.Vše se hodí Spolek Šalamoun, který dlouhodobě upozorňuje na problematiku justičních omylů v Česku, tvrdí, že pachové stopy by měly být jako důkaz u soudu zrušeny. Podle ministerstva spravedlnosti ale nelze pachové stopy jako důkazní prostředek předem zakázat. „Jako důkaz může sloužit cokoli, co může přispět k objasnění věci,“ říká mluvčí resortu Vladimír Řepka.
Tento názor ostatně potvrdil Ústavní soud, když uvedl, že „v podstatě žádný úkon trestního řízení, který může přispět k objasnění věci, nelze apriori vyloučit z okruhu přípustných důkazních prostředků jen proto, že jde o úkon určitého druhu“. Metoda pachové identifikace se neustále zdokonaluje. Na základě doporučení Vysoké školy chemicko-technologické v Praze začala nedávno policie testovat nový materiál, do něhož se pachové stopy zajišťují. Jde o sterilní polypropylenovou textilii, která by mohla nahradit nyní používaný aratex. Její výhodou je počáteční vhodná „bezpachovost“ a výborná absorpce pachu. Pomáhá moderní věda Kolektiv vědců z výzkumného týmu Nanomateriály a biotechnologie z ČVUT a Vysoké školy AMBIS vyvinul speciální nanovlákenné pachové snímače, které mají ještě o dva řády vyšší schopnost pojmout pachy než běžně používaný aratex. Jejich dalším vynálezem je hlavový snímač mozkové aktivity služebních psů, který na principu elektroencefalografu dokáže i bez vyhodnocení kynologa určit, kdy pes označil správnou pachovou konzervu. Jde o jakousi „čepičku“, která se psovi nasadí a záznam z jeho mozkové aktivity na monitoru potvrdí označení pachové shody. „Připusťme – alespoň teoreticky – že pes je na psovoda nějak napojen, že mu čte myšlenky, jak tvrdí kritici. Tak s naší čepičkou už je vyhodnocení pachových stop naprosto nezávislé na fyzické signalizaci,“ řekl MF DNES profesor v oboru Bezpečnostní služby – Kriminalistika Václav Krajník, který se na vývoji snímače podílel. V Česku se novinka zatím nepoužívá, policie její výsledky sleduje. Do praxe ji již nasadilo Slovensko.