Aktuální start rakety Ariane 6, kterou pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA) provozuje společnost Arianespace se sídlem ve Francii, byl původně plánován na 26. února a poté na 3. března. Důvodem odkladu pondělního letu byla potřeba dalších prací na odpalovací rampě. Samotná raketa a její náklad jsou v pořádku, jak Arianespace ten den sdělila na síti X.
Francouzská vojenská družice
Na palubě Ariane 6, která tedy úspěšně odstartovala, se nachází pozorovací družice CSO-3. Tu měla nosná raketa nedlouho po vzlétnutí dopravit na oběžnou dráhu do výšky zhruba 800 kilometrů nad povrchem Země. Podle posledních informací od Arianespace se to očividně podařilo: Zařízení bylo dopraveno na určenou orbitu. Aparát CSO-3 je satelitem pro vojenské snímkování naší planety pro francouzské vládní agentury: obranný úřad jménem Generální ředitelství pro vyzbrojování (DGA) a Národní centrum kosmického výzkumu (CNES). Předpokládá se, že zařízení bude pracovat nejméně 10 let. O získaná data se Francie dělí s partnery programu CSO: Německem, Švédskem, Itálií, Belgií a Švýcarskem. Poskytovány jsou však i v rámci potřeby přes struktury NATO, jak na síti X připomněl odborník na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze. Nosič nové generace Ariane 6 po téměř desetiletí vývoje nahrazuje předchozí model Ariane 5, který se do vesmíru poprvé vydal v roce 1996. Nový nosič je určen k vynášení družic do vesmíru pro komerční i veřejné klienty a je také výrazně levnější než jeho předchůdce. Ariane 6 má každopádně zvýšit konkurenceschopnost Evropy v cestování do vesmíru. ESA už loni v létě informovala, že má objednávky na desítky letů s touto raketou.