Lepší podmínky Podle vyjádření ministerstva školství je kromě navyšování kapacit pedagogických fakult i podpora prezenčního studia učitelství. Ministerstvo chce zároveň vytvořit lepší podmínky pro učitele, aby ve školství setrvali. Cílené stipendijní programy zaměřené na nejkritičtější aprobace, jako je matematika a přírodní vědy, mají pomoci přilákat více studentů. Plánuje se také zlepšení pracovních podmínek a profesních perspektiv učitelů, aby bylo učitelské povolání atraktivnější. Další opatření zahrnují cílená regionální opatření pro oblasti s největším nedostatkem pedagogů a posílení profesní podpory učitelů během prvních let praxe. Je nezbytné, aby všechna tato opatření probíhala souběžně a dlouhodobě. „Je potřeba počet absolventů učitelských programů v nějakém střednědobém horizontu, dejme tomu těch deseti let, až zdvojnásobit, ne-li víc," řekl děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Antonín Jančařík. To podle něj přesahuje možnosti pedagogických fakult. Fakulta na Univerzitě Karlově je podle něj připravená udělat změny, které budou potřeba. Nutné bude například zajistit prostory či vysokoškolské učitele.Čísla vyplývají z analýzy, kterou minulý týden představili zástupci Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a ministr školství Mikuláš Bek. „Naše analýza jasně ukazuje, že pokud se nic nezmění, čeká české školství v následujících letech vážná personální krize. Je nutné jednat okamžitě, a to jak na úrovni škol, tak státní správy," řekl hlavní řešitel projektu Jan Koucký.
Problém je i věková struktura
Podle odborníků se počet žáků ve školách letos dostane na vrchol a v dalších letech začne postupně klesat. Přesto bude nerovnováha mezi počtem učitelů a počtem žáků přetrvávat kvůli nízkému počtu absolventů učitelských oborů a stárnoucí pedagogické populaci. Zatímco v minulosti dokončovalo studium učitelství až 4000 studentů ročně, v posledních letech se toto číslo snížilo na 3000. Pokud se tento trend nezmění, může v roce 2035 chybět dalších 10000 učitelů. Kritická situace se očekává zejména v matematice a přírodovědných oborech, kde by podíl nekvalifikované výuky mohl přesáhnout 30 %. Podle ministerstva školství je dnes na základních školách 10 % hodin odučeno učiteli bez odpovídající kvalifikace, na středních školách je tento podíl téměř 7 %. Bez systémových opatření může do roku 2035 vzrůst až na 21 %. Problematická je i věková struktura učitelů, kdy více než 30 % z nich je starších 55 let a v příštím desetiletí odejdou do důchodu. „Nedostatek kvalifikovaných učitelů je problém, který se v následujících letech může prohlubovat, pokud nebudeme jednat včas. Data tuto situaci potvrzují, a proto jsme se rozhodli poprvé přímo objednat navýšení počtu studentů učitelství na pedagogických fakultách. Zároveň připravujeme další opatření, která mají nejen podpořit vstup nových pedagogů do praxe, ale také udržet stávající učitele ve školách," uvedl ministr školství Mikuláš Bek.