Zájem veřejnosti o podzemní pracoviště podle centra v poslední době roste. Komentovanými prohlídkami chce centrum lidem přiblížit pracoviště i výzkum. „V rámci jedné z akcí jsme se náhodně setkali s horníky, kteří se jako návštěvníci přišli podívat na místo, kde v letech 1980 až 1991, po dobu ražby štoly, pracovali. Jejich vyprávění, tehdy nikterak plánované, všechny zaujalo. A tak jsme se dohodli, že prohlídky rozšíříme o jejich vzpomínky na ražbu štoly, jak zde například fungoval směnný provoz, odstřel, odvoz navážky a řada dalších prací," uvedl Jiří Bendi z Centra experimentální geotechniky Fakulty stavební ČVUT. Prohlídky pro veřejnost centrum už dříve nabízelo, s covidem ale ustaly. „Loni jsme prohlídky na zkoušku obnovili a setkalo se to s velkým zájmem, na letošní rok se tak snažíme lidem vyjít vstříc a nabízíme termíny například na státní svátky," doplnil Bendi. Pro návštěvníky je připraven jeden typ okruhu Celina kombinovaný s návštěvou podzemní kaverny. Na 800 metrů dlouhém okruhu lidé navštíví část zpřístupněné štoly v oblasti Celina a seznámí se s využitím štoly pro výuku studentů, základními informacemi o výzkumných projektech nebo s historií těžby zlata u Nového Knína. Termíny letošních prohlídek najdou zájemci na webu. Prohlídka trvá 90 minut, kvůli omezené kapacitě se zájemci musí předem registrovat.
Štola Josef vznikla v 80. letech minulého století, sloužila k průzkumu ložisek zlata. Vzniklo zde osm kilometrů štol. Jelikož by těžba zlata značně ovlivnila životní prostředí, nedošlo na ni. Od poloviny devadesátých let, po ukončení všech průzkumných prací, byly štola i její okolí opuštěny. Jako podzemní laboratoř ČVUT zdejší areál slouží od roku 2007. Dosud bylo zpřístupněno zhruba šest kilometrů štol a rozrážek z celkových osmi kilometrů. Unikátní akademické pracoviště se zaměřuje zejména na praktickou výuku studentů a realizaci výzkumných projektů.