Datum zveřejnění: 
20. 2. 2025
Výzkumníci předvedli v Plzni zařízení k přeměně běžné tramvaje na autonomní vozidlo. Může pak třeba automaticky popojíždět na konečné. Řidič si odpočine, což může zabránit kolizím kvůli nedobrzdění z únavy. Jde o projekt ČVUT, Západočeské univerzity a Dopravního podniku. Autonomní tramvaj začala jezdit po testovacím okruhu v Plzni už o prázdninách. Díky antikoliznímu systému dokáže reagovat taky na nejrůznější situace v provozu.

Tohle vlastně je antikolizní systém, ta senzorická sada. Přes tuhle sadu ta tramvaj vidí před sebe.

Zdeněk Lokaj, Fakulta dopravní, ČVUT

Máme určité senzory na infrastruktuře, na různých prvcích, na výhybkách a podobně a samozřejmě zkombinovat to a dále potom propagovat například do tramvaje nebo do vozidel je určitě výrazně náročné.

Jana Peroutková, moderátorka ČT

A posledním hostem Událostí, komentářů je Jaroslav Šíp, projektový manažer z Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT. Dobrý večer.

Jaroslav Šíp, projektový manažer, Centrum umělé inteligence, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Jana Peroutková, moderátorka ČT

Chceme vlastně, aby nás vozila autonomní vozidla?

Jaroslav Šíp, projektový manažer, Centrum umělé inteligence, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Když se podíváme, jak vypadá obsazení Evropy různými metry, která dneska už jsou autonomní, tak Česká republika v tomhle spíš zaostává. Tak myslím si, že začínat s autonomními automobily je ten nejsložitější úkol, který jsme si mohli jako lidstvo vybrat. Ale kolejová vozidla se zdají, že by mohla být tím snazším cílem, kde bysme mohli i my začít.

Jana Peroutková, moderátorka ČT

A co čekáte od téhle technologie? Jaké možnosti, vlastně obecně ta autonomní mobilita přináší?

Jaroslav Šíp, projektový manažer, Centrum umělé inteligence, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Úkol, který jsme řešili po dohodě s plzeňským městským dopravním podnikem, byl ne odstranit řidiče z provozu, ale naopak zajistit, aby si řidiči mohli odpočinout a díky tomu se snížilo riziko vzniku dopravních nehod, které nastává v momentě, kdy řidiči projedou městem, jsou unavení a na těch konečných musí popojíždět po velmi krátkých úsecích.

Jana Peroutková, moderátorka ČT

Takže platí takové to, co si logicky člověk řekne, že když za volant pustíme umělou inteligenci, tak ubude nehod. To si od toho slibujeme. A to je ten hlavní přínos?

Jaroslav Šíp, projektový manažer, Centrum umělé inteligence, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Při dnešním výkonu počítačů dokážeme zajistit, že v některých situacích ten počítač dokáže vyhodnotit rizikovou situaci rychleji než člověk a dokáže rychleji zareagovat. Takže ten přínos tam určitě spatřujeme.

Jana Peroutková, moderátorka ČT 

Co když se tramvaj dostane do nějaké krizové kolizní situace? Jak se rozhodne, co udělá?

Jaroslav Šíp, projektový manažer, Centrum umělé inteligence, Fakulta elektrotechnická ČVUT 

Ten nejzákladnější úkon, který tramvaj může provést, je, že zastaví. A tam si myslíme, že to dokážeme s vysokou mírou zajistit hlavně při nízkých rychlostech. Ta rizikovost stoupá při rychlostech vysokých, kdy čím rychleji jedete, tím dál musíte vidět a sledujete delší trasu, kde se můžou vyskytnout nějaké překážky. Zase v tom úkolu, který my jsme řešili a dnes jsme představovali, tak jsme řešili nízké rychlosti a tam není těžké tu situaci rychle vyhodnotit a rychle zareagovat zastavením.

Jana Peroutková, moderátorka ČT

Co když třeba tramvaj srazí zvíře nebo člověka? Co bude pak? Na koho ukážeme prstem jako na viníka?

Jaroslav Šíp, projektový manažer, Centrum umělé inteligence, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Dnešní autorský zákon uznává, že jediným možným autorem je fyzická osoba. A v případě vady softwaru by to byl autor toho softwaru. V případě, že je systém komplikovanější, tak potom je na provozovateli, aby si od těch všech dodavatelů zajistil správnost. Takže asi u těch jednoduchých situací se dokážeme dobrat příčině a určit viníka. Nepouštěl bych se do úvah, že to udělala nějaká neznámá umělá inteligence nebo že tramvaj se nějak rozhodla svévolně a sama řešila nějakou takovouhle situaci.

Jana Peroutková, moderátorka ČT

Víme, jak je to s důvěrou lidí v autonomní vozidla? Stavíme na dobrých základech, jak tuhle důvěru neoslabit?

Jaroslav Šíp, projektový manažer, Centrum umělé inteligence, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Myslím si, že tu důvěru je potřeba teprve vybudovat. Protože pokud se těch autonomních prostředků pohybuje ve společnosti málo, tak si myslím, že nelze oprávněně očekávat to, že by ta důvěra tady automaticky existovala, když ji nikdo nebudoval. Takže je vlastně na nás, na vědcích i na provozovatelích, aby ji začali postupně budovat tím, že se v omezené míře pro některé úkony v dopravě začnou používat asistenční nebo autonomní prostředky. Myslím si, že asistentů v autě dneska přibývá a řada lidí je má, možná ani o nich příliš nepřemýšlí. Tak podobným způsobem nebo podobnou cestou se můžeme dávat i u těch prostředků hromadné dopravy.

Jana Peroutková, moderátorka ČT

Tak kdybych vám třeba dala nějakých 30 vteřin na to, abyste přesvědčil lidi, že chytré tramvaje jsou a budou bezpečné, co byste řekl?

Jaroslav Šíp, projektový manažer, Centrum umělé inteligence, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Bezpečnost i při tom výzkumu a nasazování do provozu je klíčová záležitost bez toho, že všichni aktéři v procesu nasazování, že by si byli jednoznačně jistí, že věc je bezpečná, tak si nikdo netroufne tu věc nasadit do provozu a někde zpovzdálí přihlížet, jak to dopadne a co to udělá. Takže bezpečnost je alfa a omega celého našeho snažení.

Jana Peroutková, moderátorka ČT

Říká projektový manažer z Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT Jaroslav Šíp. Moc vám za to děkuju, dobrou noc. 

Zdroj: 
ČT24