Prakticky stoprocentní uplatnění na pracovním trhu nacházejí absolventi tříletého studijního bakalářského programu FBMI Zdravotnické záchranářství. Každoročně jich z vysoké školy do další minimálně roční potřebné praxe na vybraných odděleních nemocnic odchází kolem pětatřiceti. Připravených poskytovat pacientům pomoc při hromadných neštěstích, schopných spolupracovat se složkami integrovaného záchranného systému, pracovat nejen ve zdravotnických zařízeních, ale i v terénu, nebo třeba na operačních střediscích zdravotnické záchranné služby. "Absolventi mohou vykonávat nejen pozice zdravotnických záchranářů, ale mají kompetence i pro profese sanitářů, ošetřovatelů, praktických sester nebo řidičů zdravotnické dopravní služby převážející pacienty. S tím souvisí i letošní připravovaná změna legislativy. Nyní je možné práci praktické sestry dělat až po složení závěrečné státní zkoušky. Novela to umožní už po pěti semestrech studia," uvedl garant odborných praxí na FBMI a zdravotnický záchranář Pavel Böhm. Další chystaná letošní novela se týká přímo výkonu povolání zdravotnických záchranářů. Absolventi už nebudou muset absolvovat zmíněnou minimálně roční praxi v některé z nemocnic s akutními lůžky. Ke zdravotnické záchranné službě budou moci nastoupit hned po škole. Ale alespoň rok je pak, například na pozici řidičů výjezdových skupin, čeká pod odborným dohledem zkušených záchranářů.
Podle Pavla Böhma už nyní zhruba třetina studentů programu pracuje během studií v různých zdravotnických zařízeních na částečný pracovní úvazek právě na pozicích ošetřovatelů nebo sanitářů. Absolventi programu mají také možnost získat příslušné registrace a licence k výkonu svého povolání v zemích EU. Ne všichni absolventi ale zůstávají pracovat v záchranářském oboru. Někteří z nich pokračují ve svém dalším vzdělávání v nepřímo navazujících magisterských oborech. Například v programu Systémová integrace procesů ve zdravotnictví. V něm získávají kvalifikaci pro vedoucí manažerské pozice. A nebo v magisterském programu Civilní nouzové plánování, kde si své znalosti rozšiřují o krizový management v oblasti ochrany obyvatelstva. "Zájem o studijní program Zdravotnické záchranářství vzrostl za pandemie covidu. Zatímco před lety se do něj hlásila většina mužů, v poslední době je trend opačný a ženy převažují. Studenti už navíc mívají často dopředu načerpané informace o škole i o tom, co je čeká. A my jim můžeme nabídnout nejen kvalitní vzdělání, ale i moderní nejen záchranářskou techniku, kterou jsme vybaveni," konstatoval Pavel Böhm. České zdravotnictví se podle něj musí připravit na očekávaný výpadek zdravotnických záchranářů. Ten ale nebude způsoben odchodem do penze, jako je tomu u lékařů, sester nebo radiologických asistentů, ale souvisí to se změnami v systému vzdělávání. Konkrétně zrušením souvisejících oborů na vyšších odborných školách a jejich podmínění absolvováním vysoké školy. Ty ale ještě nedosahují potřebných počtů studentů. To znamená, že v celé České republice bude časem chybět asi sedm stovek zdravotnických záchranářů.
Stále ještě čerstvým absolventem programu Zdravotnické záchranářství je Tomáš Hacaperka. Rozhodnutí věnovat se právě tomuto oboru nelituje. "V dětství jsem asi jako každý kluk plánoval, že budu popelářem, policistou nebo hasičem. Pak jsem ale jako malý pacient v nemocnici dostal možnost prohlédnout si sanitu zdravotnické záchranné služby a doslova mě uchvátila," vzpomněl na úplné začátky. Studium programu Zdravotnické záchranářství úspěšně na FBMI v Kladně ukončil v červnu loňského roku. Praxi nyní získává na dětském oddělení Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) ve Fakultní nemocnici v pražském Motole. "Je to v podstatě ARO pro pacienty od jejich narození až do plnoletosti. Je tu k dispozici nejmodernější zdravotnická technika. Uplatnění jsem v podstatě sehnal hned," uvedl Tomáš Hacaperka. V nyní stále ještě nutné roční praxi u akutních lůžek v nemocnicích spatřuje pozitiva i negativa. Záleží samozřejmě na konkrétním pracovišti. Jiné je to na ambulancích a jiné na jednotkách intenzivní péče. "Klady jsou v získání nových informací například o další technice, se kterou jsem se dosud nesetkal. Negativem všeobecně je podle mě ochota lidí v nemocnicích věnovat absolventům programu dostatek svého času, zejména když vědí, že vaše působení na konkrétním pracovišti je jen dočasné," vysvětlil. FBMI v Kladně pro něj není zcela uzavřenou kapitolou. Do budoucna tady chce pokračovat v dalším studiu vybraného magisterského programu.
FBMI
Fakulta biomedicínského inženýrství (FBMI) je druhou nejmladší fakultou ČVUT. Vznikla v roce 2005. Nabízí devět bakalářských, šest magisterských a tři doktorské studijní programy. V současné době se na fakultě vzdělává ve všech formách studia přibližně 1 800 studentů. Fakulta působí na dvou místech v Kladně, a to na náměstí Sítná a v bývalých kasárnách Lidice v ulici Sportovců.