Mezi další úskalí, se kterými se ženy ve vědě mohou potýkat, je podle vědkyň například i podceňování ze stran profesorů, touha si vše takzvaně "vybojovat sama" nebo imposter syndrom, kdy člověk má pocit, že na dané místo a pozici nepatří a nezaslouží si ji.
"Pochybovat je lidské, ale nemělo by to přerůst přes hlavu. Platí, že jednou jste dole a jednou nahoře. Není možné dělat vědu s přesvědčením, že vám všechno jde. Stejně jako se nepřeceňovat je nutné se nepodceňovat. Nejlepší podle mého názoru je dělat vše, jak nejlépe člověk umí, a hlavně s pečlivostí," řekla Jana Sobotková z Ústavu materiálového inženýrství na Fakultě strojní ČVUT.
Dívky, které se dnešní akce zúčastnily, si také mohly vyzkoušet workshopy z různých vědních oborů pod vedením zkušených vědkyň. Mohly například zkoumat termojadernou fúzi či pochopit, jak funguje fotovoltaika v energetice.
"Jedním z hlavních důvodů, proč je žen ve vědě obecně málo, je přetrvávající názor ve společnosti, že se holky na matematiku a fyziku nehodí, nebo že je odrazuje jejich okolí. A právě tohle prizma chceme změnit," uvedla hlavní organizátorka akce Jaroslava Óbertová z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.
Valné shromáždění Organizace spojených národů v roce 2015 vyhlásilo Mezinárodní den žen a dívek ve vědě na 11. února. Má připomenout jejich zásadní úlohu v oboru a podpořit jejich zapojení do výzkumu. Akce Staň se vědkyní je právě cíleně pořádaná v tento den. Letos se jí zúčastnilo 118 středoškolaček.
Ze statistik Národního kontaktního centra - gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) vyplývá, že postavení žen v české vědě je nejhorší ze všech zemí Evropské unie. V roce 2022 podle monitorovací zprávy dosáhlo zastoupení českých žen v čele výzkumných, vysokoškolských a dalších institucí výzkumu a vývoje 13,5 procenta. V rozhodovacích, strategických a kontrolních orgánech těchto institucí bylo zastoupení žen 22,6 procenta. V poradních orgánech dosáhlo jejich zastoupení 25,7 procenta.