Datum zveřejnění: 
26. 1. 2025
Zvýšit šance na přežití pod lavinou. Je to cíl vědců z ČVUT, kteří zkoumají dýchání pod masou sněhu. Výsledky mají vylepšit metody záchranářů, ale taky přispět k vývoji nových pomůcek.

Kateřina Poláková, redaktorka ČT

V tomhle případě je pod sněhem figurant. Jde o cvičení v Krkonoších. Jako kritický čas pro přežití pod lavinou se uvádí zhruba 15 minut, potom šance rapidně klesají. Možnosti záchrany ale ovlivňuje řada faktorů. Vědci se soustředí na samotné dýchání pod sněhem. Tady ho simulují pomocí speciálního vaku.

Karel Roubík, profesor, Fak. biomedicínského inženýrství, ČVUT

Když je člověk ve sněhové mase nebo ve sněhu pod lavinou, tak je sníh dostatečně porézní a vzduchu tam je hodně. Problém je v tom, že člověk opravdu vdechuje to, co vydechne, vidím hned s prvním dechem. Už tady je vidět, že to, co nadechuje, ten oxid uhličitý, začne prudce růst.

Kateřina Poláková, redaktorka ČT

V laboratoři vědci používají tento porézní materiál, který se při experimentech s dýcháním chová podobně jako sníh. Zároveň ale měří přímo v horách, naposledy v polovině ledna. Přesnější znalost šíření dýchacích plynů může přispět ke snadnějšímu vyhledávání zasypaných lidí. Třeba pomocí vylepšených detektorů.

Karel Roubík, profesor, Fak. biomedicínského inženýrství, ČVUT

Na to potřebujeme vědět třeba, jak daleko se došíří oxid uhličitý od toho člověka. A ono se ukazuje, že ta ochuzená zóna je strašně malinká, že okolo hlavy je to třeba jenom půl metru. 

Lenka Horáková, klinika anesteziologie, intenzivní a urgentní medicíny, FN Bulovka

Je strašně důležité co nejdříve najít hlavu. Známe z výzkumů, že jsou i laici schopni třeba během dvou, tří, čtyř minut detekovat člověka, ale pak dalších sedm, osm minut trvá, než se prokopete k nějaké části toho člověka.

Kateřina Poláková, redaktorka ČT

Výzkum do svých doporučení zahrnula i mezinárodní komise pro alpskou záchranu. Kateřina Poláková, Česká televize. 

Zdroj: 
ČT1 - Události