Na stopě neurodegenerativním onemocněním jsou vědci z Fakulty elektrotechnické (FEL ČVUT). Ti se podílejí na aktuálním výzkumu stárnutí, jehož se účastní tisíce dobrovolníků ve věku 50 a více. Diagnostické metody dokážou včas upozornit na možné příznaky například Parkinsonovy nemoci. Pokud vědci z FEL v testech odhalí abnormality, následuje podrobné vyšetření. Obsahem výzkumu je test, který se skládá z četby úryvku textu Karla Čapka, rychlého opakování vybraných slabik, vyprávění pohádky, rozeznávání vůní, a dotazník, týkající se kvality spánku.
Včasné varování
"Změny v řeči, čichu a spánku totiž patří mezi velice citlivé ukazatele patologických procesů v mozku a jsou schopné je odhalit již ve velice brzkých fázích," vysvětlil Radovan Suk z FEL UK. Například hlasový rozsah zdravého člověka se pohybuje okolo sedmi půltónů, u nemocného je ale daleko menší, jen okolo dvou půltónů. K zužování rozsahu navíc dochází postupně, takže si ho pacient ani jeho okolí nemusí všimnout. Mluva se časem stává monotónní a tichou. "Tým vědců na FEL ČVUT a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy patří ke světové špičce v odhalování vlivu neurodegenerativních onemocnění právě na základě zmiňovaných ukazatelů," doplnil Radovan Suk. Sofistikované analytické metody vědců umějí na možné problémy upozornit již v době, kdy stávající diagnostické metody selhávají. Respondenti průzkumu, u kterých testy odhalí nějaký problém, budou pozvaní na Neurologickou kliniku 1. lékařské fakulty UK k podrobnému vyšetření. "Zapojení do výzkumu je pro nás jedinečnou příležitostí ověřit jako první na světě možnosti využití vyšetření řeči, čichu a spánku v populačním průzkumu pro včasné odhalení neurodegenerativních onemocnění," uvedl Jan Rusz, vedoucí výzkumné skupiny z katedry teorie obvodů FEL ČVUT. Zmiňovaný průzkum potrvá do letošního dubna, účastní se ho přes čtyři tisícovky respondentů z celé republiky. Zatím není možné tuto zákeřnou nemoc vyléčit, díky cílené terapii jsou ale lékaři schopni potlačit příznaky a zpomalit její rozvoj. "Neurodegenerativní onemocnění jsou dlouhodobá. S tím, jak se stav pacientů postupně zhoršuje, klesá nejen kvalita jejich života, ale také rodin, které o nemocné pečují. Pokud se nám však podaří zachytit nemoc v raném stadiu, můžeme prodloužit dobu, po kterou pacienti a jejich nejbližší povedou plnohodnotný život," uvedl Milan Brázdil, vědecký ředitel Národního ústavu pro neurologický výzkum. Odborníci z FEL vyvinuli ve spolupráci s lékaři Univerzity Karlovy již dříve například metodu analýzy mimiky obličeje, která pomáhá diagnostikovat Parkinsonovu nemoc. "Nová metoda využívá 12 markerů (biometrických údajů, pozn. red. ) popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti," popsal princip rozboru Jan Rusz. Klíčové je měření změn vzdálenosti mezi jednotlivými body v obličeji a jeho proměny během mluvy.
Nemoc na první poslech
Unikátní aplikace rozpozná onemocnění z nahrávky hovoru na mobilním telefonu. Speciální software analyzuje během rozhovoru řeč volajícího a dokáže přitom odhalit i nepatrné změny v hlase, které předznamenávají nástup choroby. "U pacientů jsme monitorovali dva typy aktivit. Pokud udělili souhlas, aplikace analyzovala jejich uskutečněné telefonní hovory. Ukázalo se, že ke správnému vyhodnocení stačí, aby člověk volal přibližně 18 minut, což odpovídá například devíti krátkým hovorům s přáteli nebo rodinou," shrnuli výzkumníci. Podle odhadů odborníků v ČR touto chorobou trpí až 50 tisíc lidí. V důsledku stárnutí populace jejich počet každoročně narůstá. Souvislosti Unikátní metoda 120 slov: Přibližně tolik stačí hlasové aplikaci, aby rozpoznala počínající Parkinsonovu nemoc.