Mozkové stimulátory se začaly používat u nemocí, jako je Parkinsonova choroba. Postupně se dostávají i do jiných oblastí, uplatňují se při léčbě epilepsie nebo u psychiatrických diagnóz. "Víme, že to funguje na určitou skupinu pacientů lépe, na jinou hůře. Ale přesto tam víceméně naslepo doručujeme nějaký proud," shrnuje neurovědec.
Diagnostika s AI
V mnoha oblastech diagnostiky už podle něj pomáhá a mohla by být ještě užitečnější umělá inteligence. Výhodou je například analýza dat od pacienta s Alzheimerovou nemocí v časové ose. "Velký problém je zachytit nemoc včas," připouští vědec. "V časové posloupnosti ale můžu zjistit, zda se mi kognice zhoršuje a jak, jestli to není dané tím, že jsem se zrovna špatně vyspal," dodává. K vývoji podobných technologií ale vědci potřebují co nejvíce dobře označených dat. "Je to trochu jiné než použít umělou inteligenci na rozlišení, jestli vidí strom, auto nebo osobu," objasňuje Křemen a pokračuje: "Tam poměrně snadno získáte označení dat a stojí to poměrně málo peněz. Získávání dat v biomedicíně se zdá být drahé, ale většinou je nakonec mnohonásobně levnější než dřívější metody," srovnává.
Superpočítač v Ostravě
Jako neurovědec a inženýr se Václav Křemen angažuje v radě mezinárodního projektu CLARA, který má přispět k diagnostice a léčbě neurodegenerativních nemocí. Ke zpracování velkého množství dat od pacientů by měl přispět i superpočítač v Ostravě. "Je naprosto fascinující, jaké technologie bude mít k dispozici a jaké nové modely dokážeme s jejich pomocí uvádět do praxe," těší se Václav Křemen a dodává:"Chtěl bych, abychom se dostali na úroveň prediktivních metod, které budeme moci začít zkoušet a používat." Jak při zpracování zdravotnických dat pomáhá superpočítač? Proč je v mozku důležitý úklid? Poslechněte si celý pořad ss neurovědcem a biomedicínským expertem Václavem Křemenem nahoře v audiozáznamu.