Zdravím vás, dobré dopoledne, pane profesore. Jako statik a odborník na výškové stavby, nad čím přemýšlíte, když se podíváte na budovu Burj Khalifa?
Je to umění současné statiky. Je to velká stavba, síly jsou obrovské a na druhou stranu ale je to inženýrská dovednost, která už je tak 100 let stará. Ten princip je celkem jednoduchý. Plášť předpíná budovu, aby se nechvěla. Hlavní otázkou je zatížení větrem. A to je řešeno právě tím, že jádro nese plášť. Tady to je krásné zobrazení isolinií větru, jak ten velmi šikovný tvar, nejen z výhledu, ale i z aerodynamického hlediska, jak rovnoměrný vítr právě rozděluje na jednotlivé proudy kolem toho tělesa. Samozřejmě ta budova úplně dokonalá aerodynamicky není, není to letadlo, takže se za ní tvoří víry, ale ty víry jsou opravdu velmi malé. Tak jak to ukazujeme studentům na různých simulacích.
Co dalšího má vliv na tak vysokou budovu? S čím musí architekti a stavbaři počítat kromě toho silného větru, který v téměř kilometrové výšce je?
Je to obrovský komplex. Je to vlastně víc než umění statiky, umění logistiky. Souhra výtahu, souhra zásobení vodou, souhra klimatizace a vzhledem i k těm velmi různorodým provozům, jako jsou byty nebo hotely nahoře. Potom jsou administrativní prostory. Tam je potřeba dopravovat velké množství lidí a je také potřeba zajišťovat servis a opravy. Oni už po 10 letech říkali, že některé ty části rekonstruovali, protože ono není umění jenom postavit, ale také udržet v provozu a v luxusu tak, jak ta stavba symbolizuje luxus emirátů.
Co tahle stavba říká o tom, jaká je budoucnost výškových staveb? Protože architekti a inženýři hned po stavbě říkali, že s těmi nově získanými zkušenostmi by teď dokázali postavit nejspíš i výrazně vyšší budovu. Tak otázka zní, kde se to zastaví?
Já myslím, že z hlediska statického se stavět výše dá. Ale jde právě o tu logistiku, dopravu, o využití a o kumulaci tak velikého kapitálu. Je na druhou stranu pravdou, že v jihovýchodní Asii bydlí velké množství lidí v budovách nad 200 metrů výšky. Pro nás hůře představitelné. A že využití výškových budov se asi při současné koncentraci obyvatelstva nevyhneme. Úplné rekordy si myslím, že jsou symbolem peněz nebo moci víc než nějakého technického umu.
Takže ta hranice kilometru bude podle vás nejspíš v nějaké dohledné době překonána. Možná obecně ještě na závěr, jakou roli hraje to, kde ta budova stojí? Protože předpokládám, že nelze, aby takové budovy stály kdekoliv na světě.
Tyto budovy jsou poměrně dobře odolné seizmickému namáhání, takže mohou stát i v oblastech se zvýšeným rizikem seismicity, ale asi v úplně nej seismicky nejexponovanějších místech je ta výška riziko. Při současném rozložení teplot na zeměkouli by v podstatě podle mě bylo možnost stavět kdekoliv. Tam spíš rozhodují základové podmínky. Tady v tomto případě byly poměrně dobré, ale přesto ty piloty jsou velmi mohutné a jejich asi 500. Takže jestli se ptáte, kde jsme omezeni, tak jsme omezeni zakládání stavby.
Je to 15 let od chvíle, kdy byla otevřena nejvyšší budova světa. My jsme o tom teď mluvili s Františkem Waldem.