Industrial: Zájem o studium u nás roste i díky dostavbě Dukovan, říká rektor ČVUT

Na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT studuje právě teď kolem šesti set studentů. Jsou to přesně ti lidé, kteří budou v budoucnu pravděpodobně jadernou elektrárnu stavět a obsluhovat. Ačkoli prozatím není jasné, kolik technicky vzdělaných lidí v těchto oborech by bylo potřeba, pakliže by se dostavovali oba bloky Dukovan i Temelína, jak zní ambiciózní plán, rektor ČVUT mluví o navyšování kapacit. "Studii o náběhu a velikosti kapacit má v rukou prozatím ČEZ, ale my už se s ostatními rektory i ministrem Bekem bavíme o jejich nárůstu. V reaktorových oborech máme teď malé desítky studentů, ale zájem samozřejmě roste. Do budoucna bude lidí, kteří se budou energetice věnovat, potřeba zajisté více. I proto budeme navyšovat kapacity pro výuku v základních programech, ale i v programech celoživotního vzdělávání," vysvětluje rektor ČVUT. Očekává rozkvět tradičního tuzemského oboru. "Po zrušeném tendru z roku 2009 na dostavbu Temelína (ČEZ jej zrušil v roce 2014, protože nedostal vládní garance – pozn. red.) zůstala taková pachuť. To mezidobí bylo složité a byl to tak trochu geopolitický boj, který trval poměrně dlouho," popisuje situaci rektor ČVUT a říká, že nyní se cesty zase otevírají. Simulátor reaktoru APR1000 představila jihokorejská společnost KHNP právě na půdě ČVUT. "Ještě jsem s ním nepracoval, ale chtěl bych to zkusit a těším se na to. Vyžaduje to školení a přípravu," vysvětluje rektor ČVUT a dodává, že s Jihokorejci má univerzita dlouhodobě dobré vztahy. "Byli jsme se všemi účastníky tendru v kontaktu, jsme rádi, že to dopadlo takto. Vědecká spolupráce s Koreou běží již dlouhou dobu, od té doby, co si pamatuji. V současné době je spolupráce ještě intenzivnější. Loni jsem do Koreje jel na forum V4 a bylo to velmi dobře zorganizované setkání. Jihokorejci samozřejmě necílí jen na nás, tímto se jim otevírá cesta do západní Evropy," říká Petráček.Obor pro všechny Energetika se často přirovnává ke kosmickému či k leteckému průmyslu, protože každá, byť malá chyba, je velmi nebezpečná. Co by měl tedy zájemce o obor (řízení reaktoru/operátor) umět? "Studenti by měli mít určitě dobré výsledky v matematice a fyzice, ale důležitá je i psychika. Potřebuje umět zachovat klid, být odolný a stabilní. Na obsluhu reaktoru by člověk neměl být moc velký experimentátor. Měl by být schopen dodržovat postupy, vydržet zátěž, tak aby to zařízení byl schopen ovládat. Podobně jako třeba kosmonaut," usmívá se Petráček.Video můžete zhlédnout na www.idnes.cz. Jako jediná škola na světě má ČVUT dva štěpné a jeden fúzní reaktor, což je pro studenty veliká výhoda. Už nyní se na naši univerzitu hlásí o tisíc studentů více než loni. "Neznám strukturu a nevím, na které obory se hlásí, ale nárůst za celou univerzitu vidíme. A myslím, že když studenti uvidí, že tento obor prosperuje a zaručuje dobrou životní dráhu, bude nárůst i na fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ještě větší. A pozor, není to jen mužská záležitost, ČEZ má i operátorky. I na fakultě je vidět, že jaderné obory zajímají i děvčata. Částicovou fyziku studují téměř rovným dílem chlapci a děvčata," vypočítává Petráček a popisuje strategii fakulty a univerzity do budoucna. "Je pro nás důležitá publikace a věda. Pochopitelně chceme podporovat strategické obory – jednak podpora státu, společnosti, nebo chceme pomáhat expertizami například obraně. Velmi důležitá je i společenská relevance. To jsou takové dva směry, kterými se chceme ubírat. A rozhodně bychom stáli o to, dostat na univerzitu více zahraničních talentů, přece jen český rybníček je poměrně malý, shrnuje rektor Petráček, kam se budou ubírat budoucí kroky. Proč univerzita začala s výukou v létě? Proč cílí na talenty z východní a jihovýchodní Asie? To vše a mnohem více se dozvíte v novém dílu podcastu Industrial.