Patrik Kučera z ČVUT na Smetanově nábřeží rozložil stativ a nastavuje na fotoaparátu časovač. "Potřebujeme zachytit delší expoziční čas, aby se nám zachytil jas v pozadí, který máme momentálně na obloze," vysvětluje. "Provedeme sekvenci snímků a po 15 minutách se Hrad z jedné části zhasne, bude svítit pouze katedrála. Následně po dalších 15 minutách zhasne Hrad úplně, a to i z důvodu toho, že musí vychladnout sodíkové výbojky, které tam nyní jsou. A po dalších 15 minutách se zapne pouze spodní část, tedy paláce Pražského hradu." Vědci budou během této doby provádět čtyři po sobě jdoucí měření a porovnávat je mezi sebou. Cílem je zjistit, jak velký vliv má třeba osvětlení katedrály na blízké i širší okolí. "Po Praze máme šest měřicích týmů, takže teď zkoordinuju jiné týmy, jak jsou na tom, jestli se nestal nějaký zádrhel," pokračuje Patrik Kučera s tím, že vědci provádějící měření jsou právě teď také přímo v areálu Pražského hradu, na Hradčanském náměstí, na střeše Národního zemědělského muzea nebo na Palackého mostě.
Světla jako ze středověku
Všichni hlásí, že první sekvence snímků úspěšně pořídili, a tak je na čase potvrdit velínu, že se může přistoupit k další fázi, tedy k vypnutí osvětlení katedrály. "Protože zhasínání provádí pan elektrikář na velíně ručně, tak mu to chviličku trvá – můžeme si všimnout, že svítí ještě jedna z věží. Ale za chviličku zhasne a Hrad bude potmě," komentuje Patrik Kučera. K měření vědci používají takzvaný jasový analyzátor. Vypadá jako klasický fotoaparát, ale má v sobě speciální filtr, který napodobuje, jak lidské oko vnímá světlo různých barev. Díky němu analyzátor měří světlo podobně, jako ho vidíme my. "Když se podíváme pořádně, tak vidíme, že palácové a hradební zdi už dnes nemají rovnoměrnou barvu. Jsou tam místa, kde je teplejší tón bílé, nebo studenější – támhle dokonce až dozelena," ukazuje Lenka Maierová z Fakulty stavební ČVUT. Nejde ovšem o záměr. "Osvětlení, které Pražský hrad má, je 30 let staré – je z dob Václava Havla, kdy jsme ho dostali v 90. letech darem od Francie. A 30 let ve světelné technice je, jako kdyby to bylo z doby středověku," vysvětluje.
Krásnější i zdravější
Nové osvětlení by podle vědců mělo být modernější, a hlavně nepřispívat ke světelnému smogu nad Pražským hradem. Už třeba jen kvůli okolním stromům. "Světlo v noci je cizorodý prvek. Celá příroda vnímá rozdíl mezi denním světlem a noční tmou, a když se tenhle rozdíl zmenšuje nebo mizí, tak je organismus zmatený," popisuje, jak noční osvětlení ovlivňuje cirkadiální rytmus organismů – lidí, zvířat, ale i rostlin. "Když začneme svítit na nějaký strom, tak tenhle rytmus dne a noci – délku dne a její zkracování a prodlužování – porušujeme," dodává Lenka Maierová. První výsledky jasové analýzy by měla Správa Pražského hradu dostat do konce letošního roku. Nového osvětlení se ale Hrad dočká nejdříve za několik let.