Lenka Frýbortová, Fakulta jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT
Ano, máte pravdu, že poslední spuštěný blok, když vezmeme ty energetické reaktory, tak byl opravdu Temelín a je to už 20 let. Ale musíme vzít v úvahu, že na to, jak je Česká republika malá země, tak máme v provozu šest energetických reaktorů. Jsme velmi aktivní na poli jaderného inženýrství, jsme aktivní ve výzkumu, ve vzdělávání, máme v plánu dále stavět jaderné bloky. Takže já myslím, že se nemůžeme podceňovat a tvářit se, že tomu nerozumíme.
Tomáš Pancíř, moderátor
Co je na přípravě a stavbě jaderných elektráren nejtěžší? V čem by mohly jiným státům být užitečné třeba české zkušenosti, jak o tom mluvil pan premiér?
Lenka Frýbortová, Fakulta jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT
Nejnáročnější je příprava a papírování. Podle mého názoru to, než získáte všechna povolení, všechna schválení, protože bezpečnost projektu, který hodláte stavět, získáte veškerá povolení, ať už ze strany SUJB, který má dozor právě nad provozem jaderných elektráren, ale i ostatní orgány státní správy typu Stavební úřad, různé posouzení vlivu na životní prostředí a podobně. Takže tahle přípravná fáze je dle mého názoru nejnáročnější a řekla bych, že se to netýká jenom jaderného průmyslu. Že to je obecná charakteristika.
Tomáš Pancíř, moderátor
Oba jsme už mluvili o tom, že od dokončení toho posledního bloku Jaderné elektrárny Temelín uplynulo více než 20 let, přesto je Temelín stále jedním z posledních dokončených jaderných bloků v Evropě. Ovšem mimo Evropu se jaderné elektrárny staví intenzivněji. Které země jsou v tomto směru v těch posledních letech lídry? Kde vzniká nejvíc nových jaderných elektráren?
Lenka Frýbortová, Fakulta jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT
Ano, aktuálně jsou lídry v zahájení stavby a v dokončování reaktorů především asijské země, konkrétně Čína, kde potřeba produkce té elektrické energie asi dopadla nejcitelněji. Zároveň asi tam bude hrát i roli, že možná některé věci fungují v Číně rychleji a jednodušeji. Tohle není oblast, které bych rozuměla, ale aktuálně se nejvíc staví právě v Asii a pak na Blízkém východě.
Tomáš Pancíř, moderátor
Vede a povede tlak na snižování emisí k renesanci jaderné energetiky? Kolik států uvažuje nebo chystá stavby nových jaderných elektráren?
Lenka Frýbortová, Fakulta jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT
Já doufám, že povede. V současné době nemáme jiný velký stabilní zdroj bezemisní elektrické energie, který by pokrýval naše potřeby. A přestože se velmi často argumentuje tím, že Česká republika je stále vývozce, tak se zapomíná dodávat, že ano, jsme vývozci, ale spousta zdrojů elektrické energie se bude v brzké době odstavovat a teď myslím, obecně. Nemyslím jenom jaderné elektrárny, ale i uhelné, plynové, protože prostě všechna ta zařízení postupně stárnou a dostávají se na konec své životnosti. Ale je tady další faktor, že naše spotřeba od roku roste a ve chvíli, kdy se výrazně intenzivněji prosadí třeba elektromobilita, tak ty nároky na produkci elektrické energie budou opravdu velké. Ty země si to uvědomují, proto se rozjíždí ty projekty.
Tomáš Pancíř, moderátor
Což je to, co říkal i pan premiér. Dá se říci, kolik států třeba i v Evropě v téhle souvislosti z těch důvodů, o kterých jste mluvila, uvažuje v tuto chvíli o tom, že by stavěly jaderné elektrárny?
Lenka Frýbortová, Fakulta jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT
Přiznám se, že neumím říct konkrétní počet, nepočítala jsem si to, tak nechci střílet číslo. Ale Francie nehodlá ustupovat od své energetické koncepce. V Polsku se velmi intenzivně diskutuje a chtějí zahájit stavbu jaderné elektrárny. Velká Británie staví, ve Finsku byla spuštěna elektrárna, která byla dlouho v procesu výstavby a podobně. Takže země, které už využívají jadernou energetiku nebo dlouhodobě deklarují, že by ji chtěly využívat, tak opravdu na tom teď intenzivně pracují. Samozřejmě pak protipólem jsou země, jako je například Německo, které jasně prohlásilo, že jaderné energetiky se vzdá a zatím nevypadá, že by tento názor chtělo měnit.
Tomáš Pancíř, moderátor
Petr Fiala mluvil nejen o klasických jaderných blocích, ale také o malých modulárních reaktorech, o kterých se v poslední době v této souvislosti mluví víc a víc. Koneckonců polostátní ČEZ nedávno uzavřel dohodu o spolupráci se společností Rolls-Royce SMR, získá pětinový podíl v této zahraniční společnosti, která se věnuje právě vývoji malých modulárních reaktorů. Jak je tahle ta technologie daleko?
Lenka Frýbortová, Fakulta jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT
Nejprve si pojďme říct, co je ten malý modulární reaktor. V zásadě se jedná o reaktor menšího výkonu, zpravidla do těch 500 MW elektrických, jehož výhoda má být snazší provozovatelnost a větší pasivní bezpečnost. Takže potom by bylo možné zásobovat například velké průmyslové parky nebo datová centra, které mají vysokou poptávku po elektrické energii právě tady z těchhle těch zdrojů.
Tomáš Pancíř, moderátor
A bylo by jednodušší získat k nim povolení? To je asi to B, které bychom měli dodat?
Lenka Frýbortová, Fakulta jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT
V budoucnosti pravděpodobně ano. Zase pojďme si říct, že žádný modulární reaktor ještě zatím nebyl postaven a země, která bude v licencování tohoto projektu nejrychlejší, tak bude tak trošku průkopníkem. Nicméně je to postavené na technologii, kterou velmi dobře známe, je to doplněné o velké množství pasivních bezpečnostních systémů. Takže teď jsme ve fázi, kdy je potřeba prokázat veškeré bezpečnostní analýzy vůči státním dozorům a získat licenci pro tento typ projektu. A pokud vím, tak Rolls-Royce SMR je poměrně daleko z licencování svého reaktoru právě ve Velké Británii, nicméně i tam má před sebou ještě dlouhou práci a ten termín je snad za dva roky, jestli se nepletu. Takže určitě to není něco, co bysme byli teďka schopni aktuálně hned nasadit, ale vývoj jde velmi rychle dopředu. Zájem o to je a je potřeba se popasovat trošku i s legislativou, která...
Tomáš Pancíř, moderátor
Která se tomu musí přizpůsobit. Já se omlouvám, že vám do toho skáču. Budeme muset skončit, určitě modulárním reaktorům, malým modulárním reaktorům se budeme dál věnovat. Lenka Frýbortová z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, díky za rozhovor, na slyšenou.