"Když Elon Musk převzal Twitter, jako jednu z prvních věcí zveřejnil zdrojové kódy toho, jakým způsobem jsou v rámci té sociální sítě doporučované příspěvky," říká Pavel Kordík z katedry aplikované matematiky ČVUT, který se právě algoritmům věnuje v rámci vědeckého výzkumu. O transparentnosti se podle něj ale přesto mluvit nedá. Není totiž úplně přesně známé, jak doporučování příspěvků na platformě X vlastně funguje. Jednak nemusel Musk zveřejnit úplně celou pravdu a jednak je velmi jednoduché základní algoritmus, na kterém sociální síť stojí, ovlivnit. "Jde to dost jednoduše. Je to soukromá společnost a může si v podstatě dělat, co chce," říká Kordík.
Namísto vaření politika
Jak ukázala například analýza amerického deníku Wall Street Journal z minulého týdne, v některých případech skutečně docházelo k cílenému ovlivňování obsahu. Ačkoli hlavním úkolem algoritmů je nabízet člověku to, co se mu bude nejpravděpodobněji líbit – a tím ho na síti co nejdéle udržet –, v praxi se v tuto dobu děl pravý opak. V rámci pokusu, který redaktoři deníku provedli, si vytvořili 14 účtů s lokalizací v pěti různých amerických státech, na nichž sledovali profily sdílející obsah o vaření, kreativním tvoření či sportu. Neklikali přitom na žádný politický obsah. Síť by jim proto za běžných podmínek měla nabízet čistě příspěvky o jídle či sportu. Všem pokusným účtům ale algoritmus přibližně z poloviny nabízel právě příspěvky týkající se politiky. A z většiny šlo o totožné "tweety". Příspěvky hovořící ve prospěch Trumpa a dopředu zpochybňující férový průběh voleb se přitom na těchto účtech objevovaly dvakrát častěji než ty podporující demokratickou protikandidátku Kamalu Harrisovou. Jako první se každému účtu například zobrazilo doporučení, aby začali sledovat účet samotného Muska – včetně viditelného popisu jeho profilu, kde vyzývá k volbě Trumpa. Častěji se také uživatelům zobrazovaly samotné příspěvky sdílené Muskem, které v posledních týdnech ve velké míře odkazovaly na republikánského kandidáta. Například ještě v posledním dni před uzavřením volebních místností se podle serveru Politico snažil vlastník X zviklat nerozhodnuté mladé mužské voliče, když napsal: "Muži hlasují v rekordních počtech. Uvědomují si, že jim jde o všechno. " Američtí analytici se domnívají, že hlavním cílem Muskovy podpory bylo, aby si zajistil Trumpovu přízeň v době, kdy bude na čtyři roky opět prezidentem. Blízkost prezidentovi mu přináší větší podporu investorů: ta se ostatně ve středu ráno projevila po sečtení výsledků růstem hodnoty akcií Muskovy automobilky Tesla o 11 procent. Posílit by ale mohla i podnikatelova vesmírná společnost SpaceX. Trumpova vláda by totiž mohla zajistit hlubší spolupráci s americkým ministerstvem obrany, která by Muskovu firmu zvýhodnila oproti konkurenci, jako je například Blue Origin majitele Amazonu Jeffa Bezose. "Vlastník platformy může ovlivnit způsob, jakým se doporučovací mechanismus chová. A dá se to samozřejmě zneužít. Ať už politicky, nebo jako forma nějaké sebepropagace. Byl to jeden z důvodů, proč Musk Twitter vůbec zakoupil – aby byl on sám a jeho názor více vidět," myslí si Kordík.
Kdo zaplatí více
Podle něj existuje i o něco čistší způsob, jak algoritmus ovlivnit, který má velmi podobný efekt. A to nákupem reklamy: "Třetí strana si může zaplatit, aby se zvýšil dosah některých příspěvků. Cílí na konkrétní skupiny lidí, kterým je chtějí zobrazit. Ať už je to pro ně relevantní a chtějí jim něco prodat, nebo potřebují změnit jejich názor na určitou věc." V tomto případě uživatel nicméně alespoň na první pohled vidí, že jde o zaplacený příspěvek. I tento nástroj Musk v posledních měsících využil. Jak informoval server Wired, který citoval údaje pocházející přímo od majitele platformy X, sám Musk investoval 116 tisíc dolarů, tedy přes 2,7 milionu korun, do placených příspěvků podporujících Trumpa. Dělal to prostřednictvím takzvaného politického akčního výboru známého pod názvem America PAC, který Musk založil letos v červnu za účelem podpory Trumpovy kandidatury. Výboru v době mezi 8. červencem a 1. říjnem běželo celkem 59 placených příspěvků, které získaly přes 32 milionů reakcí uživatelů, to znamená "lajků" a komentářů. Tímto způsobem si nicméně mohl příspěvky zaplatit prakticky kdokoli. "Je otázkou, zda platforma nějakým způsobem reguluje, kdo u ní může inzertní prostor nakupovat. Tématem minulých amerických voleb bylo, že je těžké občas dohledat, kdo to platil. A tím vzniká prostor i například pro cizí vlády," připomíná Kordík spekulace o tom, že průběh dřívějších voleb v zemi mohlo skrze sociální sítě ovlivnit Rusko. Podle americké FBI stálo Rusko i za některými dezinformacemi, které se v průběhu letošní kampaně šířily právě na sociální síti X. Například šlo o dvě videa, která zpochybňovala řádný průběh voleb – v jednom člověk zdánlivě vybral jednu z hlasovacích uren na ulici, druhé pak mělo informovat o větším množství Haiťanů, kteří hlasovali s falešným občanským průkazem.
Armády umělých účtů
To představuje třetí možný způsob, kterým lze podle Kordíka ovlivnit algoritmy sociálních sítí. K šíření lživého obsahu pak navíc v letošních volbách napomáhala umělá inteligence, která vše usnadňuje. "Zájmové skupiny mají farmy AI botů, kteří se vydávají za běžné uživatele a nejde už úplně poznat, že to není člověk," popisuje odborník. Tyto uměle vytvořené účty pak mohou ve větší míře šířit například zmíněná falešná videa, ale také opět přidávat na viditelnosti příspěvkům podporujícím jednoho z kandidátů – tím, že je přesdílí či komentují. "Mohou tak ovlivnit způsob, jakým ta sociální síť funguje," dodává Kordík. Věří zároveň, že pokrok i v tomto směru půjde stále dopředu. "Uměle vytvořených účtů, které se pohybují ve veřejném prostoru, je stále více. Musíme si na to dávat čím dál větší pozor. Budou umělí influenceři, kteří se budou snažit šířit nějaký názor nebo sloužit nějakým zájmům. Kdo bude mít více peněz, bude si moci najmout více botů a ovlivňovat svět tím směrem, který mu vyhovuje. " K šíření dezinformací vytvořil Musk na platformě X ideální prostředí. Po její koupi mimo jiné uvolnil pravidla, která dříve sdílení nepodložených zpráv svazovala. A mylné informace majitel Tesly zároveň sám dlouhodobě šíří. V říjnu například přesdílel později vyvrácenou konspirační teorii o tom, že se v Michiganu k volbám registrovalo více lidí, než kolik ve skutečnosti ve státě žije dospělých Američanů. Lživou informaci, kterou vidělo přes 32 milionů lidí, ale nikdy neuvedl na pravou míru. Ačkoli by oficiální koordinace Trumpovy kampaně s fungováním platformy X byla podle amerického práva nelegální, zřejmě se nic nestane. Podle odborníka na volební právo Edwarda Foleyho z Ohio State University je systém v tuto chvíli vcelku bezzubý. Všem pokusným účtům algoritmus přibližně z poloviny nabízel příspěvky týkající se politiky. A z většiny šlo o totožné "tweety".