Kurzy probíhají druhým rokem a učí na nich ukrajinští studenti z katedry počítačů Fakulty elektrotechnické na Českého vysokého učení technického (ČVUT) pod vedením svého vyučujícího Ladislava Serédiho. Tentokrát probíhá výuka programovacího jazyku Python a vede ji Kateryna Padusenko. "Chodí sem děti, které chtějí smysluplně strávit svůj čas, naučit se něco nového a třeba se někdy v budoucnu stát programátory," líčí. "Jsem na ně pyšná, co vše se za rok a kousek naučily. Navíc mi práce s nimi trochu nahrazuje komunikaci s mladším bratrem, jenž zůstal na Ukrajině s rodiči," pokračuje Padusenko. Propojuje si svůj počítač s projektorem a promítá na plátno kód, který začali psát minulou hodinu. Čtyři kluci a dvě dívky otevírají zdejší notebooky. Výsledkem má být čtverečkové hřiště pro piškvorky, v nichž se utkají dva hráči. Další verze má umožnit soupeřit s počítačem. Když se lektorka ptá na výrazy či hodnoty, které má zapsat, čile se hlásí hlavně Vladislav a Jura. Vladislavovi je šestnáct a do Česka utekl před válkou ze Žitomiru na severozápadě země. Chodil do nuselského centra pro Ukrajince na kurzy češtiny a dozvěděl se o možnosti naučit se programovat. "Jsem tu poměrně nový. Ale za tu krátkou dobu jsem se toho spoustu naučil. A jsem za to všem tady moc vděčný," říká s pokorou. Momentálně studuje střední ekonomickou školu, rád by se ale jednou dostal právě na Elektrotechnickou fakultu ČVUT.
Jurovi je teprve dvanáct, přesto chodí na kroužek určený teenagerům od čtrnácti do osmnácti let. "Jsem tu nejmladší. Sem do centra mě přivedla mamka, která se o zdejších akcích dozvěděla z letáku. Zjistil jsem si, že se tu pořádají kurzy programování a tak jsem se hned přihlásil a moc mě to zaujalo," vypráví nadšeně. Po otázce, jak se dostal do Česka, zvážní. "Přede dvěma lety kvůli válce. Jsem ze Záporoží," povídá. Průmyslové město na jihovýchodě Ukrajiny bývá často terčem ruských útoků. Ostatně i den před rozhovorem redaktorky s Jurou Rusové v Záporoží zabili nejméně dva lidi a dalších patnáct zranili. Zářijová agrese Rusů zabila osmiletého chlapce a dvanáctiletá dívka po ní byla v kritickém stavu. Jura mluví ze všech nejlépe česky – rychle, plynule, naprosto bezchybně. Z jeho řeči není vůbec poznat, že by byl cizinec. "Nevím, prostě v češtině nepoužívám ukrajinský přízvuk, ale ten český. Stačí mluvit trochu tvrději," říká jakoby nic a krčí rameny. Ve škole ho kromě informatiky baví matematika a fyzika. Na základce mu to ale již přijde moc lehké, proto by rád letos udělal přijímačky na šestileté gymnázium. "A pak bych chtěl vystudovat programování. Chci se totiž stát vojenským inženýrem," prohlašuje pevně. Na dotaz, zda by třeba programoval drony, odpovídá: "Taky. A spoustu jiných věcí. Vše, co bude potřeba. " Na programování chodí do Nuslí i ukrajinské dívky. Třeba Alisa z Charkova. O kroužku se dozvěděla ze skupiny na sociální síti Telegram. "Na začátku jsem neuměla vůbec nic, ale chytlo mě to. Studuju multimediální komunikaci, takže se mi to bude hodit," vypráví. Vedoucí Padusenko ukazuje ještě další hru, kterou se svými svěřenci vyvíjí. Hlavním hrdinou je koblížek, jenž utekl babičce a dědečkovi a koulí se po světě. Na dotaz, co je účelem hry, děti odpovídají: "Musí přemoci všechny nepřátele a přežít. " Naučily se také vytvořit program, který umí na sociálních sítích napsat příspěvek s emotikony a doprovodit ho fotografiemi. Prostory ve zdejším ukrajinském centru, kde se kurzy odehrávají, se nazývají Creative HUB Nusle. Vznikly koncem roku 2023 a jsou určeny ukrajinské mládeži. "Pořádáme tu lekce, workshopy, kulturní akce i večírky pro teenagery. Chceme, aby trávili svůj volný čas smysluplně a bezpečně," říká správkyně hubu Viktoria Chnatyško. Je ráda, že programováním oslovili již i menší školáky. "Děti pak netráví čas u počítače zbytečně, získávají znalosti, které v budoucnu využijí, a brzy si tím mohou začít vydělávat. Navíc programování je všude stejné, ať jste v Česku, na Ukrajině, nebo v Americe," dodává. "Pořá- dáme tu lekce, workshopy, kulturní akce i večírky pro teenagery. Chceme, aby trávili volný čas smysluplně a bezpečně. " Viktoria Chnatyško.