Najít a lapit do sítě. Český lovec dronů ochrání továrny i elektrárny

"Minulý týden jsem našeho robota představil na vědecké konferenci v Abú Dhabí a zájem o něj byl v tomto regionu obrovský," říká Martin Saska, spoluzakladatel firmy, který zároveň působí na katedře kybernetiky pražské techniky. Drony jsou ve Spojených arabských emirátech vnímány jako obrovská hrozba. Větší mohou shazovat bomby, malé třeba zapalovat. "Došlo zde k útokům na rafinerie," podotýká Saska. Tady je výhoda systému Eagle.one – zneškodňuje drony nejbezpečnějším možným způsobem. Pokud nese výbušniny nebo jiné nebezpečné látky, při sestřelení palnou zbraní či elektromagnetickým dělem může způsobit katastrofu, jako kdyby splnil cíl. Český obránce naproti tomu s odchyceným útočníkem v síti opatrně přistane na bezpečném místě, jež dopředu určí pyrotechnici. Tam je pak výbušnina zneškodněna. Útok na narušitele začne v několika sekundách Podle zprávy společnosti Grand View Research dosáhne letos velikost globálního trhu s komerčními drony 30 miliard dolarů, do roku 2030 poroste o deset procent ročně. A podobně se bude zvětšovat i prostor pro byznys spojený s obranou proti nim. Český robotický lovec už se osvědčil v řadě různých situací. "Nejčastěji se setkáváme se zájmem ze strany letišť, protože přítomnost neautorizovaného dronu způsobuje zásadní ohrožení letového provozu. Zajímají se také věznice a hraniční přechody, kde se drony často používají k pašování zakázaných látek, předmětů a zbraní," říká Ladislav Urbánek, který má v Eagle.one na starosti prodej. Další cílovou skupinou jsou provozovatelé továren, kritické infrastruktury nebo třeba stadionů. Firma má nyní nasmlouvánu asi stovku zakázek. "Základní cena robota při nejjednodušší výbavě je zhruba 2,5 milionu korun," popisuje Saska. V porovnání s konkurencí je tedy levný. Jako největšího konkurenta vnímají čeští vývojáři americkou společnost Fortem Technologies, do které investovalo i ministerstvo obrany USA. "Na rozdíl od nás se věnují i vojenským produktům a mají k dispozici mnohem větší rozpočet," říká Saska. Jeho lovec má oproti americkému výhodu v tom, že dokáže polapit i rychle se pohybující drony s obtížně odhadnutelnou dráhou letu. Akce má svou strategii. Robot v pohotovostním režimu v hangáru, kde má možnost dobíjet baterie, číhá na narušitele. Vyhledat ho mu umožňuje lidar, speciální zařízení využívající odražený laserový paprsek k odhadu vzdálenosti. Pokud systém zaznamená v chráněném území letící dron, aktivuje robota a ten je během několika vteřin ve vzduchu připraven k zásahu. Patnáctikilový stroj s rameny dlouhými více než jeden metr dokáže letět rychlostí přes 100 kilometrů za hodinu a uloví rychle se pohybující dron o hmotnosti až pět kilogramů, v případě pomalu letících si poradí i s dvacetikilovými. Chytat je může i několik kilometrů nad zemí. Konstruktéři a vývojáři zařízení neustále vylepšují. Původní verze zvládala po nabití pouze jeden pokus o odchyt nepřátelského dronu. Inovované zařízení vydrží ve vzduchu nepřetržitě zhruba 40 minut, takže může svůj atak několikrát opakovat. Nasměruje se znovu snadno, dokáže přesně identifikovat, kde se nachází letící dron. Umí odhadnout, kudy se bude pohybovat, a naplánovat svoji trajektorii do místa odchytu. K tomu bylo nutné významně vylepšit jeho senzorické vnímání prostoru pomocí lidaru a kamer a také zapracovat na schopnosti akcelerace. Společnost Eagle.one má na starosti vývoj samotných robotů, software dodává firma Fly4Future. Řeší kromě jiného detekci překážek nebo přesnou lokalizaci cíle. Využívá umělou inteligenci k tomu, aby odhadla chování dronu a naplánovala přesný odchytový manévr. "Je potřeba umět zhodnotit situaci. Jak ulovit rychle letící dron, se dá naplánovat. Pokud odchyt přesahuje technické možnosti robota, lze ho alespoň použít k vytlačení dronu ze střežené oblasti," vysvětluje Saska. Najít investora bude klíčové, mohl by být i z USA Řídicí systém vzniká na půdě ČVUT. "Využíváme metody strojového učení, které vyhodnocují data ze simulací tisíců hodin reálného letu," popisuje docent Saska vývoj algoritmů umělé inteligence, které pomohou robotickému lovci dostat narušitele do sítě. Vedle optimálního řízení dronu a strategického plánování samotného zásahu umělá inteligence slouží i k rozpoznání letícího objektu a vyhodnocuje míru jeho nebezpečnosti. V následujících měsících se chce firma Eagle.one zaměřit na vylepšování technologie. Výzkumníci z ČVUT pracují například na koordinaci několika robotů, kteří by vzájemně spolupracovali při odchytu více cílů a mohli by ve skupině postupovat obdobně, jako když útočí smečka šelem na kořist. Aktuálně je klíčovým úkolem hledání investora. Nové objednávky přicházejí z celého světa a roboti vyžadují stálou údržbu. Průběžné kontroly nelze zvládnout na dálku z Prahy. "Abychom byli schopni růst a při tom zabezpečit potřebný klientský servis, musíme začít budovat pobočky," vysvětluje Saska. Proto když koncem září spolu s dalšími podnikateli a vědci doprovázel prezidenta Petra Pavla na cestě po Spojených státech, snažil se v zámoří najít kapitálově silného partnera, aby Eagle.one ještě lépe odolával konkurenci.