"Celé se to podařilo díky účasti v mezinárodní soutěži v roce 2017," popisuje Saska, vedoucí skupiny multirobotických systémů na katedře kybernetiky. Pro studenty pečlivě vybírá klání, v nichž se vyvíjejí technologie s přesahem do průmyslu. Před sedmi lety uspěli v soutěži na Khalifa University ve Spojených arabských emirátech, kde si jich všimla právě firma Eagle.one. "Pozvali nás na schůzku a navrhli, abychom zkusili společně vyvinout chytače dronů," vzpomíná Saska. Další soutěž o tři roky později měla shodou okolností podobné zadání a podařilo se jim tam zvítězit. Nejnovější verze jejich robota nyní dosahuje rychlosti až 100 kilometrů v hodině a během letu se dostává na hranice současné robotiky. Je tak silný, že mu neuniknou ani drony, které jsou schopné velmi rychle změnit směr letu. Jeho dráhu umí "lovec" vytipovat díky využití umělé inteligence sám bez navigace člověka. Narušitele pak chytí do sítě, což je mnohem bezpečnější než sestřelení, které by v případě, že by dron nesl výbušninu nebo jinou nebezpečnou látku, mohlo být riskantní. Přestože Eagle. one ještě není dokonalý a jeho tvůrci by rádi zapracovali hlavně na spolupráci skupiny dronů, už nyní jej nabízejí více než desítce firem. Klienti dostávají plnou podporu týmu z ČVUT a ten pak zase cennou zpětnou vazbu a testování svého "lovce" v reálném terénu. Základní cena robota při nejjednodušší výbavě je zhruba 2,5 milionu korun. Firma je přitom stále ve fázi velkých investic do vývoje. "Zájem je v tuto chvíli takový, že už nemáme kapacity na to, nabízet Eagle. one dál," říká Saska. Největší poptávku mají od firem z Asie či Spojených arabských emirátů. Zejména ze strany letišť, ale také od věznic či hraničních přechodů. "Ozývají se i provozovatelé kritické infrastruktury a továren, ve kterých i malý dron nesoucí trhavinu může způsobit obrovské škody," doplnil Ladislav Urbánek ze společnosti Eagle. one, který má na starosti prodej robotů v rámci Evropy. V plánu jsou ale také USA. Saska v září absolvoval cestu do Spojených států s prezidentem Petrem Pavlem, kde měl možnost vyjednávat o rozšíření na americký trh i o dalších investicích. "Nebude to rychle, ale mluvili jsme o zajímavých možnostech," naznačil Saska.
Ve hře je například to, že by univerzitní spinout Fly4Future měl pobočku přímo v Americe. O další jednají ve Spojených arabských emirátech. U chytače dronů se přitom nabízí využití pro armádu. V současnosti ale žádné jednání se skupinou multirobotických systémů neprobíhá a Saskův tým se věnuje civilnímu sektoru. Spolupráce s generálním štábem nicméně probíhá na úrovni univerzity a fakult . Dohoda byla podepsána v dubnu 2023 a navázala na ni jednání pracovních skupin. Komercionalizovat výsledky soutěží se týmu daří právě díky univerzitnímu spinoutu Fly4future. Populární jsou třeba jejich hasicí drony, schopné stříkat vodu. Ty se také zrodily v soutěži, kde tým z ČVUT oslovila firma, která usilovala o vývoj dronu hasicího požáry ve výškových budovách. Společně pak vytvořily dron vybavený hasicími kapslemi, které se po vystřelení uvnitř rozprsknou a vytvoří chladicí chemikálii. V září uspěla další skupina v soutěži SPRIND Funke Fully Autonomous Flight. Česká skupina z ČVUT na letecké základně Erding v Německu porazila dalších osm týmů z celého světa. Soutěžním úkolem bylo vyvinout dron, který bude v náročných podmínkách schopen zcela autonomně a bez použití GPS doletět na danou pozici, vyzvednout zde předmět a přenést ho do bezpečí. Svůj tým chce přitom Saska dál rozšiřovat: "Potřebovali bychom až 250 lidí, abychom se stali opravdu světovým hráčem, což je náš cíl."
Zájem cizinců studovat drony na ČVUT je velký, ale i tam je Saska opatrný. Přijímání více zahraničních studentů brání například obavy ze špionáže ve prospěch Ruska nebo Běloruska, ale také prostý fakt, že málokdy je podle Sasky někdo lepší než vlastní absolventi ČVUT.