Roman Fojta, moderátor
Dobré odpoledne. Na úvod otázka: Jde Nobelova cena do dobrých rukou? A ještě možná podotázka: je to Nobelova cena za fyziku nebo spíš matematiku?
Tomáš Mikolov, CIIRC ČVUT v Praze
Já bych řekl, že rozhodně jde do dobrých rukou. Oba dva jmenovaní vědci jsou velmi slavní ve svých oborech. Já jsem třeba dělal s Geoffrey Hintonem, tak ho znám osobně a je to fakt skvělý člověk a skvělý vědec, který pracoval na neuronových sítích od osmdesátých let a celý svůj život i v době, kdy to ještě nefungovalo a opravdu tomu věnoval desetiletí. Je úsilí, aby tyto techniky začaly fungovat. Takže za mě je to skvělá zpráva. Také jsem samozřejmě překvapený, a to je ta podotázka, že Nobelova cena za fyziku byla udělaná de facto z mého pohledu za matematiku, protože neuronové sítě, to jsou matematické modely a počítačové vědy, to je vlastně podobná oblast matematiky. Je to velmi zajímavé, že toto rozhodnutí bylo takto uděláno. Za mě je to dobře, protože Nobelova cena za matematiku se neuděluje a kdyby se právě fyzika a matematika tady v tomto aspoň trochu spojily, tak by mi to i dávalo smysl. Protože nakonec fyzika a matematika mají k sobě velmi blízko, takže za mě je to překvapivé. Dozvěděl jsem se o tom teprve před chvílílí, že Hinton a Hopfield vyhráli Nobelovku, takže za mě je to překvapivá zpráva, ale rozhodně jim v tom fandím a myslím si, že je to skvělé rozhodnutí.
Roman Fojta, moderátor
Jakou roli hraje jejich práce v systémech, které dnes nazýváme umělou inteligencí?
Tomáš Mikolov, CIIRC ČVUT v Praze
Hopfieldovy sítě byly velmi populární modely vyvinuté snad v osmdesátých letech a tam se přiznám, že moc nevím, jak se to vztahuje k té současnosti a proč byl Hopfield vybrán. Tím neříkám, že není samozřejmě velmi slavný vědec, o kterém se učí v podstatě všichni studenti, kteří procházejí nějakými kurzy přes neuronové sítě, každopádně z mého pohledu je Hinton právě ten, kdo v podstatě podporoval výzkum neuronových sítí desítky let a jeho skupina v Torontu byla světoznámá. Odtamtud pocházeli různí vědci, co pak vyvíjeli takové ty různé systémy na strojový překlad a na Alfago a podobně. Takže kdybychom se bavili třeba o tom se teď nejpopulárnějším v oblasti umělé inteligence různé jazykové modely, jako Chat GPT a spol., tak Hinton dělal už od osmdesátých letech na distribuovaných reprezentacích i na těch neuronových jazykových modelech. Když jsem se s ním o tom bavil osobně v roce 2011, tak mi tehdy říkal, že první neuronové jazykové modely vyvinul už někdy snad v polovině osmdesátých let on. Takže impakt na současnost má samozřejmě obrovský, tam se o tom nedá pochybovat.
Roman Fojta, moderátor
Jaký je Geoffrey Hinton osobně? A stihl jste mu už pogratulovat?
Tomáš Mikolov, CIIRC ČVUT v Praze
Nestihl jsem mu pogratulovat a teď, když jsem v Česku, tak už jsem tak trochu odstřihnutý od té vědecké komunity. Geoffrey, ten je už docela dávno v důchodu. Když jsme spolupracovali v Googlu před více než 10 lety, tak už tehdy měl hodně přes 60 let, takže to už je prostě něco jiného. Každopádně osobně, když jsem s ní dělal, tak mi přišel velmi charismatický, optimistický, pořád vymýšlel nějaké nápady, často i různé vtipy s tím, že měl docela silný anglický přízvuk, takže ne úplně všem těm jeho vtipům jsem rozuměl. Ale každopádněně bylo s ním velmi inspirující pracovat. Já si myslím, že to velmi taková unikátní osobnost. Nakonec když se podíváte na jeho životopis, tak zjistíte, že jeho celé jméno, které nezaznělo správně, je Jeffrey Everest Hinton, a to prostřední jméno má právě po svém prapředkovi, který byl ten slavný, tuším, že nějaký důstojník anglické armády, po kterém byl pojmenovaný Mount Everest. A další jeho prapředek byl třeba George Bull, podle kterého jsou pojmenovány Bolawi, Lalgebry, což je v podstatě takový základ počítačů. Takže já myslím, že Hinton je velmi unikátní osobnost a tu Nobelovku si podle mě rozhodně zaslouží. Protože jak říkám, byly to desítky let práce, které tomu věnoval.
Roman Fojta, moderátor
Právě Hinton nicméně varuje před potenciálním nebezpečím umělé inteligence pro lidstvo. Proč má takové obavy?
Tomáš Mikolov, CIIRC ČVUT v Praze
Když jsem se s ním bavil osobně před těmi lety, kdy jsme spolupracovali v Google Brainu, tak zdaleka nebyl tak pesimistický. Nevím, co přesně ho vedlo k tomu jeho obratu v posledních několika letech, kdy tedy vydával až příliš z mého pohledu silná prohlášení o tom, jak umělá inteligence je natolik mocná, že by se dala srovnávat s atomovými zbraněmi a podobně. Což samozřejmě, když to stáhnete na dezinformace a tyto věci, které už dnes probíhají pomocí různých manipulací, dokážete přesvědčovat lidi, aby něčemu věřili nebo nevěřili, tak tím taky můžete vyvolávat různé konflikty. A to už se v dnešní době děje. Možná, že to je to, co za tím Hinton viděl a nechci mluvit za něj, ale jak říkám, dělal tady na těchto technologiích desítky let. Tak pokud tam před něčím varoval, tak by asi bylo dobré se ho zeptat konkrétně, jak to teda měl na mysli. Já kdybych měl spekulovat, tak bych v tom právě viděl ten potenciál dezinformací, který opravdu může destabilizovat společnosti. Rozhodně bych to ale tak černě neviděl, protože máme negativní příklady použití, pak máme ty pozitivní, nakonec jako lidstvo jsme si poradili se spoustou zajímavých technologií, které se dají použít pro ty dobré a špatné účely, včetně internetu a mobilů atd. Takže je to jeho pohled. Jak říkám, změnil názor v posledních několika letech a nevím, co za tím stojí, ale jsem si jistý, že teď bude dávat spousty rozhovorů, tak dostane příležitost, aby to více osvětlilo.
Roman Fojta, moderátor
Říká Tomáš Mikolov z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky a Národního centra průmyslu 40.