Redaktor
Zatímco v Japonsku slaví šinkansen šedesát let provozu, v Česku stále nemáme vysokorychlostní vlakové tratě (VRT). Proč?
Lukáš Týfa, ČVUT
Protože do popředí zájmu politiků se vysokorychlostní železniční doprava jako perspektivní systém dostala teprve relativně nedávno. Železnice totiž ukázala, že i jen na modernizovaných tratích dokáže nabídnout poměrně rychlé a spolehlivé spojení.
Redaktor
Čím si zasloužila tento zájem?
Lukáš Týfa, ČVUT
Stala se obětí vlastního úspěchu, kdy na tratích se dvěma traťovými kolejemi spojujících významná sídla s cestovní dobou srovnatelnou s automobilovou dopravou už téměř vyčerpala svou kapacitu. Také to souvisí se vzrůstajícím zájmem občanů o dopady dopravy na životní prostředí. Zájmu určitě také napomohl rozvoj drobné elektroniky. Lidé cestu vlakem již nepovažují za ztracený čas, ale naopak ji využívají jako kancelář.
Redaktor
Je vize zprovoznění superrychlých tratí v Česku do roku 2035 reálná?
Lukáš Týfa, ČVUT
V současnosti především záleží, zda se podaří vykoupit potřebné pozemky a dopracovat se k dohodám se všemi obcemi, přes jejichž území mají VRT procházet. Také záleží, jestli se podaří vypořádat připomínky z hlediska jejich vlivu na životní prostředí. Legislativa je výkupům pozemků nakloněná a Správa železnic se snaží o připravovaných projektech komunikovat s obcemi, kraji i občany, takže reálné to je, i když proces to je a bude velmi obtížný.
Redaktor
Budou současné lokomotivy a soupravy českých dopravců vhodné pro VRT, nebo bude nutný nákup nových strojů?
Lukáš Týfa, ČVUT
Některé ano, ale pro využití nejvyšší traťové rychlosti na většině úseků budou nutné nové soupravy. Bude také záležet na tom, které linky objednají veřejné subjekty stanovující parametry souprav i jízdní řády a které budou provozovat dopravci na své podnikatelské riziko.
Redaktor
Někteří lidé bydlící poblíž plánovaných tratí se obávají nadměrného hluku. Jsou tyto obavy na místě?
Lukáš Týfa, ČVUT
Nejsou. Podle stávajícího provozu na tratích si nelze dělat názor. Doporučuji si udělat obrázek pozorováním provozu zahraniční VRT. Kvalitou jízdní dráhy budou srovnatelné, či lepší než tuzemské hlavní koridorové tratě. Navíc vozidla vhodná pro VRT musí splňovat přísná kritéria z hlediska hluku.
Redaktor
Jak se protihluková opatření řeší?
Lukáš Týfa, ČVUT
Primárně vlastní trasou vysokorychlostní tratě vedenou pod úrovní stávajícího terénu (v zářezu), případně doplněním valů podél trati. Ohyzdné vysoké protihlukové stěny by se měly vyskytovat výjimečně. Při vysokých rychlostech je dominantní aerodynamický hluk, tedy prorážení masy vzduchu vlakem. Jeho intenzitu lze eliminovat tvarem a kapotováním skříně stroje.
Redaktor
Bude to platit i pro nákladní dopravu?
Lukáš Týfa, ČVUT
Případný provoz nákladních vlaků v některých úsecích by neměl emise hluku nijak výrazně zhoršovat, protože po nových tratích budou jezdit jen vybrané nákladní soupravy. V Česku se rovněž předpokládá, že na VRT se přes noc zastaví běžný provoz kvůli diagnostice a údržbě.
Redaktor
Je již nyní možné odhadnout, zda dojde k významnému zdražení jízdenek?
Lukáš Týfa, ČVUT
Podle mého názoru u vlaků objednávaných v závazku veřejné služby k výraznému zdražení nedojde. Naopak u spojů v nejrychlejších vlacích, které budou dopravci provozovat na vlastní podnikatelské riziko, k tomu zřejmě dojde. Stejně jako v zahraničí se dá očekávat rozdělení provozování vysokorychlostních vlaků do podobných skupin jako v letecké dopravě, tedy standardní a low-cost.
Redaktor
Vysokorychlostní železnice jsou zejména doménou západní Evropy, zatímco v zemích bývalého východního bloku téměř nejsou. Proč po více než třiceti letech nevznikly alespoň na hlavních koridorech?
Lukáš Týfa, ČVUT
Státy primárně řešily stav stávající železniční sítě a její rozsah. Rychlost nebyla zásadní a navíc na kvalitní údržbu se obvykle nedostávaly peníze ani technické a lidské zdroje. Po pádu totalitních režimů panovaly obavy z výrazné finanční náročnosti vlakové dopravy. S dostupností silniční dopravy se železnice dostala do pozadí jako zastaralý dopravní systém.