Univerzity budou spolupracovat v oblasti čipů, aby Česko netrpělo jejich nedostatkem jako za covidu

Výpadky dodávek čipů v době pandemie koronaviru vedly k dlouhým zpožděním výroby, od automobilového průmyslu po spotřební elektroniku. Národní polovodičová strategie, která je nyní v České republice v meziresortním připomínkovém řízení, usiluje o vybudování domácího výzkumného a výrobního zázemí, které by v budoucnu pomohlo takovým krizím předcházet. "Partnerství s ČVUT a VUT je dalším krokem k tomu, abychom posílili naši pozici v oblasti polovodičových technologií na národní i evropské úrovni," uvedl rektor Západočeské univerzity v Plzni Miroslav Lávička. Vysvětlil, že každá ze škol pokrývá určitou část týkající se polovodičů, a to od navrhování čipů až po hledání způsobu jejich využití v elektronice. Spolupráce by měla pomoci v rozvoji polovodičového průmyslu v České republice. Má také vyřešit aktuální problém nedostatku odborníků v tomto rychle se rozvíjejícím oboru. Ve hře je i vytváření nových studijních programů pro tuto oblast. Technologická nezávislost "Česká republika zaujímá v rámci evropského hodnotového řetězce v oblasti polovodičů významné šesté místo a patří mezi klíčové hráče zejména v segmentu navrhování čipů. Mimo to je respektovaným dodavatelem v řadě aplikačních oblastí, kde čipy nacházejí svoje uplatnění, dominantně například v elektronové mikroskopii, ve které je dokonce světovým lídrem, ale také v automobilovém průmyslu či výkonové elektronice," uvedl rektor VUT Ladislav Janíček. Společné úsilí univerzit by mělo napomoci tomu, aby se Česko stalo významným hráčem na poli polovodičových technologií a přispělo k zajištění technologické nezávislosti Evropy. Evropská unie v roce 2022 schválila zákon o čipech, který ji má nasměrovat k pozici klíčového světového hráče v tomto odvětví. Cílem je zdvojnásobit podíl Unie na světovém trhu s polovodiči na dvacet procent do roku 2030. Vyhradila si na to více než 43 miliard eur (tedy přes bilion korun).