Seznam inovativních materiálů se každoročně rozrůstá. Přibývá metod jejich výroby, způsobů zpracování i kompozitů, ze kterých se skládají. I klasický beton získává mnoho dalších podob. "Do základů, podkladních a výplňových konstrukcí se začíná používat beton s přísadou recyklovaného kameniva. Toto kamenivo se získává primárně ze stavební suti – odpadního betonu, cihelných a keramických odpadů. Jedná se o skvělou alternativu za plnohodnotný beton jak z hlediska udržitelnosti, tak i snížení nákladů na samotnou stavbu," říká Petr Bursík, projektový manažer SSI Group. Za vývojem recyklovaného betonu, rebetongu, stojí společnost Skanska, která tak reagovala na snižující se množství přírodních zdrojů kameniva na jedné straně a rostoucí objem stavební a demoliční suti na straně druhé. Inertní stavební suť tvoří v průměru přibližně 45 procent z celkové produkce odpadů v Česku i Evropě. V České republice jí ročně vzniká okolo čtyř milionů tun. Kromě recyklace firmy vyvíjejí i nové druhy betonu, jako je transparentní nebo samočisticí beton, které přinášejí další možnosti pro design a funkčnost staveb. Transparentní beton, který je známý také jako světelný beton nebo luminiscenční beton, umožňuje průchod světla skrz materiál. Používá se především pro architektonické a designové účely, kde je požadována průhlednost a propustnost světla. Vyrábí se tak, že se do směsi betonu přidávají optická vlákna z plastu nebo skla. Samočisticí beton pak obsahuje speciální přísady umožňující samočištění a udržování estetického vzhledu bez nutnosti pravidelné údržby. Využívá k tomu fotokatalytických přísad, které reagují s UV zářením a znečištěním ve vzduchu. Tato reakce vytváří oxidační prostředí, které rozkládá organické nečistoty na povrchu betonu. Dešťová voda nebo vlhkost vzduchu pak odplavují tyto rozložené nečistoty z povrchu, čímž se beton sám čistí. Dřevo, které nepotřebuje strom Stejně jako v případě betonu je možné na principu kompozitu pracovat také se dřevem a využít odpady nebo recyklát. Existuje ale i dřevo, které dřevem ve skutečnosti vůbec není. Resysta je inovativní materiál, kterému byla udržitelnost dána do vínku už u samého zrodu. Základem pro jeho výrobu je odpad z potravinářského průmyslu, konkrétně slupky od rýže, které běžně nemají další využití. Resysta jich obsahuje 60 procent, k nim se přidá 22 procent kamenných solí a 18 procent minerálního oleje. Vznikne tím materiál, který je mimořádně odolný, 100procentně recyklovatelný a přitom má příjemný vzhled dřeva. Vlastnostmi a vzhledem dokáže resysta výborně nahradit tropické dřevo, jako je teak, mahagon, bangkirai, ale třeba i sibiřský modřín. Ovšem na výrobu produktů z resysty nemusí být pokácen jediný strom. Materiál se uplatňuje tam, kde je vyžadována mimořádná odolnost a dřevo nebo dřevoplast zde dlouhodobě neobstojí, tedy například pro zahradní nábytek, fasády domů, nebo dokonce pro loďařský průmysl. Jednou z klíčových předností je totiž extrémní odolnost proti vlhkosti: produkty z resysty jsou 100procentně voděodolné. A kromě toho odolávají i UV záření. Resysta je stejně univerzální jako dřevo a lze ji opracovávat pomocí běžně dostupných dřevoobráběcích strojů a nářadí. Zvládne ale také tepelné zpracování do různých tvarů podobně jako plast. První dům z podhoubí Budoucností stavebnictví by se mohlo stát také mycelium, tedy podhoubí. Základy myceliové architektury v Česku chtějí položit Buřinka a spolek Mymo. Jejich prvním počinem je stavba Samorost, která by měla sloužit jako místo ke glampingu, tedy jako místo pro luxusní kempování. "V průběhu letošního a loňského roku jsme realizovali sérii laboratorních testů, které ukázaly, že podhoubí neboli mykokompozit je pro stavebnictví naprosto ideálním materiálem. Může být využit pro zateplení obvodových zdí, střech i podlah, jako nenosná konstrukce domu, hodí se k eliminaci tepelných mostů a je i výborným zvukovým izolantem. Kromě toho se z něj dá vyrobit moderní nábytek či dekorace. Ve všech zmíněných oblastech může nahradit polystyren a stát se tak jeho ekologickou variantou," říká Jakub Seifert, předseda Spolku Mymo.
Autorem návrhu stavby z mykokompozitu je Tomasz Kloza, člen Spolku Mymo a student posledního ročníku magisterského studia oboru architektura a urbanismus na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Dům projektoval tak, aby svým organickým tvarem a biofilním designem (designem, který integruje přírodní prvky a principy do stavebních prostředí – pozn. red.) připomínal dvě bedly. Celá stavba je založena na jednoduchosti. Hlavní izolaci z mycelia doplňuje dřevěná nosná konstrukce. "Mycelium jsme doplnili o další přírodní a udržitelné součásti tvořící unikátní celek. Pro realizaci krytiny jsme zvolili dřevěné šindele, které jsou členěné tak, aby připomínaly jednotlivé pláty bedly. Šindele jsou doplněné o dekorativní prvky z mycelia a zážitek doplňují kulaté světlíky, které lze vyklopit," popisuje Tomasz Kloza. Díky podpoře Buřinky chce materiál dále zkoumat s odborníky z akademických sfér a objevovat další možnosti využití mycelia, jako je například vize alternativy dřevovláknité desky. "Nebránil bych se ani vizi nášlapné vrstvy podlahy," dodává Tomasz Kloza k budoucnosti mycelia.