......
Barbora Kroužková, moderátorka ČT
Ladislav Satrapa z katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT, dobrý večer i vám přeju.
Barbora Kroužková, moderátorka ČT
My se teď, pánové, s vámi všemi zaměříme na jednu hodně diskutovanou konkrétní záležitost. Ukazuje se, pane Satrapo, že nádrž Nové Heřminovy akutně Česká republika a lokalita, která teď je velmi výrazně zasažena, potřebuje.
Ladislav Satrapa, vedoucí katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT v Praze
Ano, ukazuje se to. Jednoznačně ano, protože výpočty, které jsem získal od kolegů z Povodí Odry, jednoznačně prokazují, že ta situace by byla zvládnutá vodním dílem Nové Heřminovy.
Barbora Kroužková, moderátorka ČT
Řekněte mi za vás. Udělalo se dost pro to, aby vznikla?
Ladislav Satrapa, vedoucí katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT v Praze
Jde o to, kde se udělalo dost. Vodohospodáři udělali dost, dokonce na vodním díle Nové Heřminovy v tom profilu byly navržené dvě varianty. Nakonec se nějakými postupy přibližování i z hlediska ochrany přírody a z hlediska požadavků místních samospráv našla výsledná varianta, která je trošku menší, nicméně všechny vodohospodářské funkce splňuje. Je připravená už dávno z hlediska projektování a vodního hospodářství a jediné, co chybělo, je dotáhnout do konce stavební řízení, které by bylo úspěšné. To se nepodařilo z důvodů, které už byly prezentovány v médiích, hlavně z důvodů oddalování a obstrukcí s tím, že byly určité představy, že to je megalomanská stavba. To ale není. Prostě vodohospodářská realita je úplně jinde. Bohužel naše argumenty jsou málo poslouchané širší veřejností i tou politickou.
Barbora Kroužková, moderátorka ČT
Vy máte na mysli určitě Hnutí Duha. Ta debata je velmi bouřlivá. Zástupci Hnutí Duha neradi slyší to slovo obstrukce, dokonce mají pocit, že situace a debaty odborné se posouvají tím směrem, že by se mohly použít jiné alternativní cesty. Matěj Hollan je odpůrce té přehrady. Nebo byste si za nějakých okolností dovedl představit její stavbu?
Matěj Hollan, zastupitel Brna /nestr. za ŽTB/
Já bych sám sebe nenazval jako odpůrce té stavby, ale to, co málo zaznívá v téhle debatě, je, že už od roku 2005 tady existuje velmi kvalifikovaný alternativní návrh na zajištění ochrany Krnova, zejména Krnova před stoletou i vyšší povodní, který taky dělali profesionální vodohospodáři. Ten návrh je velmi kvalitní a bohužel to nesouvisí s touto vládou, ale ty vlády minulé, zejména vláda Petra Nečase a ministři Drobil a Chalupa odmítli, aby se v rámci procesu EIA a v dalších stupních řešily i alternativní možnosti, které by už dávno Krnov i Opavu mohly ochránit. Ty studie pocházejí od organizace Unio pro řeku Moravu, která od roku 1994 řeší vodohospodářské úpravy na Moravě, Bečvě, Opavě, Odře a dalších tocích a třeba díky tomuto sdružení je dneska výborně ochráněná Olomouc.
Barbora Kroužková, moderátorka ČT
A jenom mi řekněte, ta alternativní cesta, pokud byste si teď měl stoupnout doprostřed těch vyplavených oblastí, ta alternativní cesta, pokud by tedy byla zvolena, tak by teď zachránila domy těch vyplavených lidí?
Matěj Hollan, zastupitel Brna /nestr. za ŽTB/
Podle výpočtů té studie ano, stejně jako ta přehrada. To, že stát 30 let od povodní neudělal žádná opatření, to je to selhání, které asi vidíme všichni podobně. Bylo tady osm let vlády, kdy mělo ministerstvo životního prostředí na starosti hnutí ANO, předtím to byla ODS, teď chvíli je to pod lidovci a Petrem Hladíkem. Tam ta zodpovědnost zcela určitě není teď za těch posledních jenom pár let, ten proces se strašně dlouho táhne.
Barbora Kroužková, moderátorka ČT
Já vám děkuji. Ta zodpovědnost tam určitě je. Příští rok jsou parlamentní volby. Pane Hladíku, vy v té funkci nejste po celou dobu trvání vlády Petra Fialy, ale musíte v tuto chvíli vědět, kam se tedy postoupilo a pokud se nepostoupilo, proč?
Petr Hladík, ministr životního prostředí /KDU-ČSL/
Tak za prvé je potřeba uvést, že naprosto prioritní je ochránit majetek a občany České republiky. Je tam potřebná ta nádrž, ale je potřebná samozřejmě kombinace všech ostatních opatření, suchých poldrů, hrází. Není to tak, že by se tam nic neudělalo.
Barbora Kroužková, moderátorka ČT
Co se udělalo během fungování vlády Petra Fialy?
Petr Hladík, ministr životního prostředí /KDU-ČSL/
Proinvestovalo se tam řádově stovky milionů korun a částečně to pomohlo. Já jsem stál na hrázi před Hlučínskou štěrkovnou, tam jsou velmi dobře udělané suché poldry, ty ochránily celou řadu obcí pod Opavou, včetně Hlučína samotného. Hlučín vyplavený nebyl. A včetně domova seniorů. Jsou tam opatření, která se udělala. Ale to zásadní pro ochranu Opavy, Krnova je určitě vodní nádrž Heřminovy a tady musíme říct, že to zdržovala celá řada organizací za těch víc jak 20 let. Od vlastních občanů té obce, přes majitele pozemků, územně plánovací dokumentaci. Samozřejmě některé kroky státu byly také velmi pomalé, od povolovacích orgánů, až samozřejmě těch neziskových organizací. Není možné dneska svalovat vinu na jednoho člověka nebo jednu organizaci. Opravdu tady se postupovalo velmi pomalu. Dneska jsme konečně před tím, že bude územní rozhodnutí, které je platné, ale není ještě pravomocné. Jakmile bude, bude muset být ještě vykoupeno poslední tři nemovitosti a jakmile toto bude zrealizováno, bude stavební povolení a začne se stavět.
Barbora Kroužková, moderátorka ČT
Pane Satrapo, ta cesta je kombinace. Teď jsme slyšeli zmínku i o alternativních návrzích na zajištění Krnova. Třeba konkrétně pan Hollan mluvil o tom, že pokud by byla tak, jak byla v plánu, tak by tuto oblast zachránila a nebyla by ta povodeň tak rozsáhlá. Jsou ty výpočty přesné, protože jsou poměrně už staršího data, ne?
Ladislav Satrapa, vedoucí katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT v Praze
Já teda úplně přesně nevím, ale slyšel jsem, že ta ostatní opatření byly nějaké oddálené hráze, které by chránily širší údolí řeky místo přehrady Nové Heřminovy. Ono jde i o tu spolehlivost protipovodňové ochrany. Když postavíte desítky kilometrů oddálených hrází, tak z toho prostě bude vždycky problém. Protože já jsem nedávno řešil u soudu jeden případ, kdy se nějakému tvořivému občanovi nelíbilo, že musí přejíždět traktorem přes ochrannou hráz před povodněmi, tak ji trošku prokopal a tak tam tudy potom natekla při povodni voda a řešilo se to u soudu. A tuhle tvořivost můžete očekávat v různých částech nekonečnou a spolehlivost toho vodního díla z hlediska zajištění příslušné funkce tak, aby to fungovalo tak, jak má, aby se ta transformace provedla správně, tak je určitě vyšší. Takže tady není o tom moc velká diskuze. Ale je tady jeden problém historický. Já si kolikrát myslím, že my jako přehradáři jsme největší škůdci světa. Dokonce si i myslím, že váleční zločinci jsou často až za námi. Takže bych chtěl říct, že přehrady nejsou špatné věci, špatné prvky, protože teď všichni očekávají, že poteče neustále pitná voda z kohoutku, že žádné povodně nám to nepokazí. Vodohospodáři, kterým teda mimochodem nikdo nepoděkoval za celou dobu povodní, tak současně s tím, že řeší průběh povodně, tak řeší i to, že až ta povodeň projde a bude pryč, tak musí okamžitě nastoupit vodní díla opět do původních funkcí. To je zásobování vodou průmyslu, obyvatel, výroba elektrické energie. A nikdo se jich neptá na to, jaké úsilí to bylo, aby tyhle funkce měly. ČHMÚ nám dalo perfektní informace. Nicméně za to, jak povodeň probíhá v těch nádržích a v těch vodních tocích a jak potom ty funkce vodních děl a vodních toků budou zajišťovány, tak za to odpovídají podniky povodí. A to nikdo nechce pochopit.
............
Barbora Kroužková, moderátorka ČT
Pane Satrapo, myslíte si, že obyvatelé, kteří teď přišli o své domovy a jsou v těžkých situacích, a také třeba experty v uvozovkách, když to řeknu lidově, zajímá, nemůže stát ještě jít rychleji navíc v kombinaci s tím, že se bavíme i o změně klimatu? Jestli věci, na kterých teď stavíme, a jsou to studie třeba staré i 20 let, bavíme se tady opravdu o dávné historii, kdy se to dílo začalo připravovat, jestli nejsou pasé?
Ladislav Satrapa, vedoucí katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT v Praze
Tak to jste mě dostala. Myslím, že ty studie, které se dříve dělaly, nejsou pasé, protože je relativně jednoduché je přepočítat. Ale třeba já bych se vyjádřil ještě ke studii jiných opatření, než jsou Nové Heřminovy, a to jsou hráze. Myslím si, že jak pan kolega říká, že už by to dávno postaveno nebylo, protože ve chvíli, kdyby se řeklo, jde se stavět, tak ty desítky kilometrů hrází by majetkoprávně nikdo nevypořádal. To by se prostě nepostavilo. Takže je to mylná představa. A pokud jde o klimatické účinky, tak tam je problém v tom, že stavíme suché poldry. Já mám ze suchých poldrů nepříjemný pocit, protože mě osobně vždycky zachvátí pocit dehydratace, když slyším tady ten pojem. Nicméně pokud se k tomu vyjádřím vážně, tak kdyby ty suché poldry byly aspoň trošku mokré, tak by to bylo lepší i pro technickou stránku věci těch poldrů. A vznikly by tam třeba rybníky nebo malé rybníky, které by byly výhodné. A samozřejmě i to zvyšuje zásobu vody v krajině a případně to může pomoci klimatickým účinkům.
Barbora Kroužková, moderátorka ČT
Pane ministře, vám se to nelíbí?
Petr Hladík, ministr životního prostředí /KDU-ČSL/
Já musím reagovat na pana Satrapu ve dvou věcech. Za prvé jsem chtěl zmínit ještě z té předešlé řeči, že podnikům povodí jsme poděkovali a já jim tady poděkuji znovu, protože spolu s odborníky z ČHMÚ to byli další důležití lidé, kteří velmi dobře zvládli tu situaci a velmi intenzivně spolupracovali, stejně jako složky IZS. To jsou hrdinové, kteří ochránili celou republiku, Pardubice, Jihočeský kraj, Vysočinu a další a další města, včetně Olomouce. Takže těm dík určitě patří a my jsme jim děkovali a budeme děkovat dál. A druhá věc, u těch suchých poldrů. Možná ta terminologie někoho napadne jako vysychající, ale to tak přece není. Suchý poldr je louka, může být louka květnatá, podmáčená, na které se hospodaří, nebo naopak, na které se pasou zvířata, ale zároveň je tím rozlivným územím, které má třeba před tím intravilánem obce nebo města hráz tak, aby nepřetekla, a naopak, aby se samovolně ta vlna rozlila. Já dám jeden příklad. Vemte si Olomouc, nad ní je Litovelské Pomoraví. Tak nad tím Litovelským Pomoravím teklo o 150 kubíků vteřinových více, než kolik doteklo nakonec do Olomouce, protože právě v Litovelském Pomoraví jsou velmi široké úžasné lužní lesy, tak se ta voda rozlila. Stejným způsobem zafungoval soutok Moravy a Dyje. 45 kubíků vteřinových jsme neposílali níže po toku Moravy na Slovensko, ale rozlily se naprosto bezpečně, protože tam nikdo nežije, není tam žádný majetek, žádné území, žádné budovy, žádní lidé, tak se rozlil do těchto lužních lesů. A to jsou ty suché poldry nebo možnost nějakých nivních rozlivů jako takových.