Daniel Stach, moderátor ČT
Bavit se totiž budeme o tom, jak poznat, co je potřeba udělat s domem, kolem kterého nebo skrz který prošla velká voda. Máme tady fotografie, které jsou záměrně z roku 2002, abychom nepoužívali aktuální fotografie, protože někdo by mohl tak poznat svůj dům, do kterého se třeba ještě sám neměl šanci dostat. Pane profesore, začínáme pohledem na to, kde vidíme, kde byla hladina. Tady je jednoznačně vidět, kam dosáhla voda. Jaký je rozdíl v tom, pokud prošla voda kolem, to znamená, byl tam proud, a nebo proti tomu, kdy se voda rozlila a zalila dům?
Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu, ČVUT v Praze
Rozdíl je v namáhání konstrukce. Tekoucí voda s sebou přináší dynamický impuls a má výrazně větší sílu, naráží, může narazit na stěny, může povalit, prorazit atd. Když voda nastoupá pozvolna, tak zavlhčí stavební materiál nebo namočí stavební materiál. Voda jako taková v obou případech může ovlivnit vlastnosti stavebního materiálu. To znamená, že i ta voda, která jenom nastoupá, může být pro danou konstrukci nebezpečná, může změnit mechanické vlastnosti zdících prvků materiálů a může ohrozit i stabilitu, statiku, bezpečnost domů.
Daniel Stach, moderátor ČT
Bohužel, viděli jsme už několik fotek, další budou přicházet, domů, které jsou velmi výrazně poničené. Tady bude demolice nutná?
Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu, ČVUT v Praze
Evidentně. Tady ty obrázky vlastně simulují povodňovou vlnu. Došlo tady k dynamickému nárazu, kdy se protrhla hráz, voda narazila do těch konstrukcí a smetla je z povrchu zemského.
Daniel Stach, moderátor ČT
Když se podíváme na fotografie, které ukazují výrazné poničení a na první pohled by si člověk mohl říct, to bude nutná demolice. Musí to tak nutně platit, pane profesore?
Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu, ČVUT v Praze
Je to případ od případu. Je vždycky potřeba to zhodnotit zkušeným odborníkem nebo odborníkem na danou problematiku, statikem, autorizovaným inženýrem, ale myslím i člověkem, který se ve stavařině pohybuje. A ne vše, co vypadá úplně katastrofálně, by muselo býti strhnuto, zničeno. Konstrukce se dá opravovat. Tady je vidět, že hned po havárii se někdo pokusil zajistit střechu podporami a při jisté opatrnosti, třeba tahle situace, by byla možná opravit.
Daniel Stach, moderátor ČT
To, co se bude určitě často objevovat, jsou praskliny, to víme naprosto jednoznačně. Vidíme tady jednu prasklinu svislou a tady je vidět, kam se voda dostávala. Tedy z toho fyzika jednoznačně říká, tudy přišla ta síla, která tlačila na daný dům.
Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu, ČVUT v Praze
To je takové zásadní pravidlo, že trhlina, nebo síla, která vyvolala tu trhlinu, působila kolmo na ni. Podle toho se lze orientovat při hodnocení trhlin. Ne každá trhlina znamená katastrofu pro ten daný dům. Ale to asi je na posouzení skutečně někoho odborně zdatného, to úplně ne vždy může udělat laik. Tady je vidět, že zase voda podemlela roh a hmota té konstrukce vyvolala trhlinu. Tady na tom obrázku je pohled na strop a ten obrázek vypadá velmi dramaticky. Při bližším ohledávání se ale zjistilo, že to je dilatační spára v železobetonové konstrukci. Takže pohybem v podzákladí se spára rozevřela, ale to neznamená žádné ohrožení konstrukce. Takže ty trhliny je potřeba vyhodnocovat individuálně.
Daniel Stach, moderátor ČT
Platí, že v okamžiku, kdy ty trhliny jsou v různých směrech, tak je to horší situace, protože působily různé síly na ten dům?
Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu, ČVUT v Praze
Ano, jak jsem zmínil, trhlina vzniká vždy kolmo na směr působícího namáhání. Takže když je ta konstrukce rozpraskaná, tak to mohlo nastat jednak působením v mnoha směrech, ale u příček třeba mohly být různé výšky hladiny záplavové vody a ten tlak vody je velmi silný. Ono se to nezdá, ale voda má ohromnou tlakovou sílu.
Daniel Stach, moderátor ČT
Tady máme dva případy podemletí, kdy vznikne určitá kapsa. Velmi nebezpečné i pro budoucí stabilitu domu.
Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu, ČVUT v Praze
Tohle je právě nebezpečné z toho titulu, že to nemusíte ani běžnou prohlídkou vůbec odhalit. To, co se děje na povrchu a viditelně ta voda teče, tak při různých zeminových prostředích ta voda proudí i v tom podzákladí. Takže může dojít k vymletí základů, vznikání kaveren, které nevidíte na první pohled, a teprve po nějaké době se to může projevit. To znamená, že může dojít k podemletí základů nosné stěny v Karlíně. Tahle situace je obtížně diagnostikovatelná a může se projevit až po nějaké době. Proto taky, když se ty domy diagnostikují, proběhne nějaká první prohlídka, ale pak je vhodné ty domy nějakou dobu sledovat. Protože neznamená to, že když jeden dům nebo v daném okamžiku povolíte přítomnost, může se něco přihodit po nějaké i relativně dlouhé době.
Daniel Stach, moderátor ČT
Tedy platí pravidlo, nejsem si jistý, raději se zeptat odborníka?
Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu, ČVUT v Praze
Určitě ano. V republice je v této chvíli cca 2500 autorizovaných statiků. Takže Česká komora autorizovaných inženýrů je připravená pomoci. To znamená kontakty na České komoře, na internetových stránkách lze získat adresy, kontakty a vřele doporučuju, neobávat se zeptat se odborníka.
Daniel Stach, moderátor ČT
Prof. Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu ČVUT v Praze. Pane profesore, moc vám děkuji, na shledanou.