Datum zveřejnění: 
16. 9. 2024
Déšť sice podle meteorologů slábne, ale zvýšené průtoky se posouvají po proudu řek. Povodňové nebezpečí tedy hrozí v níže položených místech. Můžou ho zastavit nebo aspoň zmírnit přehradní nádrže? Právě o nich teď budu mluvit s Ladislavem Satrapou, to je předseda Českého přehradního výboru, hydrotechnik z Fakulty stavební ČVUT, dobrý den.

redaktorka ČRo

Jak aktuálně fungují přehrady na dolních tocích řek?

Ladislav Satrapa, FSv ČVUT 

Pokud jsou ty přehrady vyloženě na dolních tocích, tak fungují jako regulátory. Pokud jsou trošku výše, tak jsou schopny většinou ještě odpouštět menší množství vody, než přitéká. Teď třeba na Orlíku máme přítok do nádrže 900 kubíků a odtéká 350 nebo 360. Takže to je funkce přehrad teď v té sestupné větvi. To znamená, že přidržují ty vody, které jsou nahoře.

redaktorka ČRo

Mohl byste uvést i nějaký konkrétní příklad kromě Orlíku, kde ta přehrada sehrála nějakou zásadnější regulační roli?

Ladislav Satrapa, FSv ČVUT 

Já si myslím, že sehrály zásadnější roli i přehrady na Moravě. Třeba ochrana Brna nebo zajištění Brna před stoletou vodou. Tam fungovaly jejich přehrady, taky brněnská a Vír.

redakorka ČRo

Přehrady v tom běžném provozu neslouží jenom jako chrana před velkou vodou. Podle čeho dalšího se rozhoduje o tom, jestli budou vodohospodáři spíš vodu upouštět nebo zadržovat?

Ladislav Satrapa, FSv ČVUT 

Tady je takový zajímavý rozpor. Přehrady jsou zařízení nebo nádrže, které dokážou řešit dva protichůdné účely. Jednak ochraňují proti velké vodě a pak zajišťují vodu pro zásobování. A tyhle účely musí jít proti sobě, protože samozřejmě z logiky věci pro každý ten účel potřebujeme úplně něco jiného. A potom je to rozhodování relativně složité, protože my budeme potřebovat po průchodu povodní zase zpátky mít ty nádrže plné tak, aby fungovaly pro zásobování. Takže v tom klíčovou roli hrají právě předpovědi, abychom moc nepředvypustili, ale předvypustili zároveň dost, abychom chytli povodeň.Takový docela zásadní dispečerský problém.

redaktorka ČRo

Všichni máme v hlavách porovnání třeba s rokem 1997 s těmi velkými povodněmi. Nebo potom v dalších letech, například 2002. Co se na fungování přehrad v České republice zlepšilo v těch posledních desetiletích?

Ladislav Satrapa, FSv ČVUT 

Co se týká vlastních přehrad jako objektů, tak tam na tom technickém vybavení se nezměnilo prakticky nic. Dělají se tam určité úpravy, rekonstrukce a tak dále., ale to technické vybavení je pořád stejné. Co se výrazně posunulo, tak to jsou možnosti předpovědí a vědět dopředu, co se děje v atmosféře a moct na to reagovat. To znamená, že to, co letos zafungovalo perfektně prakticky na všech povodích na celém území České republiky, kde byly nádrže, bylo to, že byla známá ta situace dopředu a opravdu podniky Povodí a jejich dispečeři byli schopni zareagovat tak, aby ty nádrže uvolnily včas. A to si myslím, že je velký plus od těch minulých povodní, kdy samozřejmě technické prostředky nebyly takové, aby ty předpovědi byly takhle dopředu.

redaktorka ČRo

A pokud jde o nás, veřejnost, tak kolují mezi lidmi třeba nějaké mýty o přehradách? Je něco, co si třeba myslíme, že přehrady umožnily, ale ve skutečnosti tak nefungují?

Ladislav Satrapa, FSv ČVUT 

Tady je takový problém. Já úplně nevím, co si lidé myslí o přehradách a ony to neumožní. Ale já bych to trošku otočil. V České republice je zásobování vodou pro průmysl, zemědělství a pro pitnou vodu, na tom je závislá velká část průmyslu. A určitě více než polovina lidí pije pitnou vodu z nádrží. To znamená z přehrad nebo z některých vodáren, které jsou vyloženě ovlivňovány přehradami. Takže to se týká poloviny obyvatelstva. Další aspekt je ten, že potřebujeme nutně špičkové přečerpávací vodní elektrárny na to, aby udržely stabilitu naší sítě, abychom vyrovnávali špičky při těch ostatních zdrojích elektrické energie, jako jsou fotovoltaiky a vítr. Bez toho bychom prostě měli blackouty. Myslím, že mýtus je ten, že když tyto přehrady nebudou fungovat, tak prostě ten stát nebude fungovat celý. Polovina lidí v tomto státě nebude mít vodu. Je potřeba říct, že pokud přehrady nebudou fungovat, tak prostě nemůžou plnit svoje účely. A nejhorší je, že prostě existuje určitá skupina lidí v civilizovaném světě nebo takové skupinky, které jsou trošku jako zbavené smyslů, protože jednak aktivně bojují proti novým přehradám, ale ještě se snaží o to, aby se ty staré přehrady zbouraly. A to je naprosto nelogické a je to škodlivé pro fungování státu a pro lidi. A bohužel často se pod to podepisují i média, protože jsou tam zajímavé ukázky. Je to třeba z Nových Heřminov, kdy tam byly zajímavé reportáže z různých obcí, které ukazovaly, jak tam chceme jako vodohospodáři vyhnat lidi a chceme tam něco stavět. To je prostě špatně. Mělo by se jdnat korektně v těchhle věcech.

redaktorka ČRo

Podle Ladislava Satrapy, předsedy Českého přehradního výboru, hydrotechnika z Fakulty stavební ČVUT, děkuju za rozhovor.  

Zdroj: 
ČRo Plus