Datum zveřejnění: 
15. 9. 2024
Pojďme se zaměřit na další aspekt současné situace, na roli vodních nádrží v případě hrozících povodní. Ladislav Satrapa z Katedry hydrotechniky Fakulty stavební Českého Vysokého učení technické v Praze je hostem speciálního vysílání zpravodajské Čtyřiadvacítky.

Dobré dopoledne. Ke včerejšímu dopoledni byl v nádržích podle ministra zemědělství Marka Výborného prostor pro téměř 879 000 000 m3 vody. Od čtvrtka se podařilo prostor zvětšit o nějakých 128 000 000 m3. Jak hodnotit tempo, kterým se vodohospodářům dařilo uvolňovat prostor pro přitékající vodu?

Ladislav Satrapa, FSv ČVUT

Tempo je perfektní, protože dokáže tenhle objem regulovat ty části plochy České republiky, které nejsou regulovatelné. Třeba teď Vltavská kaskáda krásně odreguluje situaci na Sázavě a nestřetne se to potom v Praze. Takže ty objemy samozřejmě jsou důležité, ale hlavní je, že tuhle možnost spolehlivého odpouštění umožňuje dobrá předpověď. To je situace, která se prostě vyvinula před pár dny.

Jiří Václavek, moderátor

Jak obtížná je ta manipulace na vodních nádržích? Co všechno vodohospodáři musí zohlednit při tom odpouštění?

Ladislav Satrapa, FSv ČVUT

Ta manipulace je složitá, protože jdou ty zájmy proti sobě. Nádrže, které se používají pro různé účely, to znamená zásobování vodou i ochranu před povodněmi, tak tyhle dva účely jdou proti sobě. Pro zásobování vodou bychom potřebovali co nejvíce té vody v nádrži a naopak pro protipovodňovou ochranu zase co nejméně vody v nádrži a teď vodohospodáři musí tohle sladit. Já bych tady namaloval jenom takové krátké schéma. Když máme řeku, teče zhora dolů a my teď tady na té řece provedeme nějakou stavbu, jako přehradu. Teď známe z nějakých výpočtů, kolik potřebujeme vody pro zásobování obyvatelstva a z dalších výpočtů víme, kolik potřebujeme objemu pro nějakou manipulaci s povodněmi. Tak třeba takhle nám vyjde, že máme úroveň hladiny, kterou potřebujeme pro zásobování pitnou vodou, zemědělství a nějakého průmyslu. A proto, abychom tohle dokázali ovládat, tak máme tady dole potrubí, kterému říkáme spodní výpusť, a tím můžeme odvádět vodu pryč a manipulovat a dělat třeba to, co se teď děje na vodních dílech, že se snižuje hladina. Potom dalšími výpočty zjistíme, že potřebujeme určitý objem vody pro ochranu před povodněmi a ten většinou posazujeme takhle nadto. Takže tohle je ten ochranný objem, který nám slouží pro ochranu před povodněmi, kam tu vodu trošku schováme a transformujeme. Tady nahoře potom máme další otvor, veliký, kterým odpouštíme zeshora v případě, že té vody už teče hodně, aby se nám přehrada neskácela. A teď samozřejmě to, co umožňuje manipulace na Vltavské kaskádě, je to, že když je kvalitní předpověď, tak můžeme tady s tou hladinou sjet takhle dolů a ten objem pro tu povodeň udělat takhle veliký. Takhle můžeme řešit povodeň, ale zase musíme dávat pozor, abychom to nevypustili moc, protože po povodni budeme zase potřeba vodu pro zásobování.

Jiří Václavek, moderátor

Čili to je to, co v těch posledních dnech i v těchto hodinách musí vzít v potaz vodohospodáři třeba právě na Vltavské kaskádě.

Ladislav Satrapa, FSv ČVUT

A problém je ten, že to musí vzít v potaz dopředu, když je ještě voda v atmosféře a nevíme, kolik toho spadne, to nám poskytne ČHMÚ, a tentokrát to probíhá úplně dokonale. A pak zase musíme vzít v potaz to, že to potřebujeme dostat zpátky na zásobní úrovně, abysme měli vodu třeba pro pitné účely.

Jiří Václavek, moderátor

Co je maximum možného, co se efektu týče u této manipulace? Je tento efekt třeba v tom, že se zabrání rozlití vody z koryta řek pod vodními nádržemi? Nebo maximum možného je mít pokud možno pod kontrolou to, co se bude dít a ovlivňovat načasování té povodňové vlny?

Ladislav Satrapa, FSv ČVUT

Maximum možného je to, že když mám včasnou předpověď, tak maximálně můžu touhle výpustí dole odpouštět takové množství vody, které ještě neškodí pod vodním dílem, a vypustit hodně. Tady je problém ten, že to musím dělat hodně dopředu a že je potřeba třeba dva dny předem už vypouštět, protože my pak nemáme tu možnost vypustit neškodně velký objem vody. Takže je to potřeba dělat takhle před povodní. S tou dobrou předpovědí maximum možného je maximálně odpouštět co nejdéle dopředu a co nejvíce vytvořit tenhle objem, ten dodatečný v zásobním prostoru.

Jiří Václavek, moderátor

Ten časový prostor tentokrát byl poměrně větší. Ta první informace, tuším, přišla na začátku týdne, ta podrobnější informace potom někdy uprostřed týdne a od čtvrtku se opravdu masivně upouštělo. Je to podstatný rozdíl proti situaci, která tady byla na vodních dílech při těch obrovských povodních v roce 1997 a 2002? Je toto ten podstatný rozdíl?

Ladislav Satrapa, FSv ČVUT

Já si myslím, že předpověď je určitě lepší, že je přesnější. Myslím si, že v roce 2002 asi bylo té vody moc, ale já nejsem klimatolog nebo hydrolog, já to nemůžu komentovat. Ale myslím si, že i kdyby čtenáři nebo posluchači sledovali situaci na Orlíku, tak tam je to krásně vidět. Já jsem se dneska ráno ještě díval, Orlík je ještě hluboko pod přelivy, to znamená, že Orlík neustále přesně kontroluje situaci pod vodním dílem a je schopen reagovat na Sázavu. Jak jsem teď slyšel ve zprávách, postupně se začíná zvyšovat přítok do Orlíka, ale v Orlíku je ještě ohromný objem vody na to, abychom ovládali celý ten systém odtoku pod přehradou Orlík a do Prahy.

Jiří Václavek, moderátor

Vy jste to už zmiňoval. Sázava je typicky řeka, na které podobné vodní nádrže nejsou, není možné na ni manipulaci provádět. Tak jakým způsobem se manipuluje na Vltavě? Kde ty vodní nádrže jsou tak, aby se současně vyřešila i situace se Sázavou? Jde o to, dát nejdřív prostor Sázavě protéct do Vltavy a odtéct a posléze pustit tu vodu z nádrží na Vltavské kaskádě?

Ladislav Satrapa, FSv ČVUT

Přesně to je ono, jak se to dělá. Ale zase, aby toto se mohlo udělat, tak musí být známá předpověď. Samozřejmě problém Sázavy, že tam není žádná nádrž, tam je až nahoře, ve Žďáru nad Sázavou jsou tři nádrže Malé, Pilská Strž a Staviště, a pak je tam pár rybníků, ale Sázava je neovlivnitelná. Takže tam si teče, co chce. A tahle včasná dlouhodobá předpověď umožnila to, že se ten systém takhle krásně nastavil.

Jiří Václavek, moderátor

Vy jste mluvil už o tom, že i samotné vodní nádrže mají vícero rolí, že ta protipovodňová ochrana není jediná role, že je to zásobárna pro vodu, cestovní ruch, turistický ruch, koneckonců to je rekreace, další role. Na jihu Moravy, konkrétně u Brněnské přehrady na Svratce, jsme slyšeli kritiku některých starostů pod Brnem, že vodohospodáři odpouštěli Brněnskou přehradu příliš pomalu. Proti tomu argumentovalo Povodí Moravy, že nejdříve bylo nutné zastavit provoz lodí na Brněnské přehradě a lodě zakotvit na bezpečném místě. Když slyšíte jeden a druhý argument, tak co o tom soudíte? 

Ladislav Satrapa, FSv ČVUT

Já bych tady to nechal na kolegy z Povodí Moravy, protože já nemám ty informace.

Jiří Václavek, moderátor

Tak jak relevantní argument to je?

Ladislav Satrapa, FSv ČVUT

Samozřejmě je potřeba dělat to, aby povodí nebo řeka pod vodním dílem byla připravená na to, že tam pustím z přehrady nějaký zvýšený průtok. Protože samozřejmě když by pustili vodohospodáři dolů moc, pak by ta voda nahoru nepřišla, nadělali by škody dole a pak by ještě neměli v nádrži vodu. Takže je to problém, musí se to připravit. Jak jsou relevantní ty argumenty, to vám řeknou kolegové z Povodí Moravy, ale jsou to relevantní argumenty pro každou situaci jako příprava na to odpuštění. 

Zdroj: 
ČT24