Hlubinný habitat Hydronaut H03 DeepLab je vlastně hybridní ponorka. Sestává z jedné obytné komory a dvou tzv. balastních, které mohou být naplněné buď vzduchem, nebo vodou. "Důležité je, že má dva základní hlavní otvory – jeden nahoře, jeden dole – a jejich kombinací měníme typ toho zařízení," popisuje ředitel celého projektu PROMISE Jiří Schneider. "Když je otevřený horní otvor, je to loď a plave. Sice z ní kouká jenom úplný vršíček, ale můžeme k tomu přijet lodí a vyměnit obsah. Ve chvíli, kdy vrchní otvor zavřeme, tak se z toho stává ponorka. Vypustíme balastní nádrže, spustíme to do hloubky, jaké potřebujeme, vyrovnáme tlaky vevnitř a venku, otevřeme spodní poklop a stane se z toho keson neboli potápěčský zvon."
Chvíli loď, chvíli ponorka
Právě tento hybridní provoz Hydronauta odlišuje od ostatních podobných modulů. Navíc díky tomu, že se dá otevřít horní poklop, se jakékoli změny ve vybavení nemusí provádět potápěčskou cestou jako u většiny kesonů. Obytná komora má objem asi 20 krychlových metrů a Jiří Schneider ji pro lepší představu přirovnává k malému oválnému karavanu. "Na jedné straně máme takový velitelský můstek, kde jsou počítače, senzory, máme tam elektrický rozvaděč – všechno na 12 voltů, protože jsme pod vodou, tedy vysoká vlhkost…" popisuje. "A na druhé straně je naopak odpočinková část, kde jsou postele, pult, u kterého může posádka sedět a jíst, pít a odpočívat, dát si karty, ale zároveň, protože jsme pod vodou, taky provádět hygienu a chodit na záchod."
Voda je tak trochu stav beztíže
Hydronaut není uzpůsobený pro simulaci stavu beztíže. Tu umožňují parabolické lety, které také budou součástí projektu Česká cesta do vesmíru. V suchém doku je Hydronaut vhodný především pro izolační experimenty a simulaci práce s technikou. "Ale jinak samozřejmě když jsme pod vodou, tak se pracuje podstatně líp, protože všechny extravehikulární aktivity, to znamená výstupy do volného prostoru, jsou potom do vody a tam je pro nás jakýsi stav beztíže," dodává vedoucí projektu PROMISE.