Tomáš Pavlíček, moderátor
Ten 375 metrů dlouhý most byl postavený v roce 1971. Byla jeho konstrukce něčím zvláštní, neobvyklá?
Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu, ČVUT v Praze
Ten most je tvořen třemi samostatnými mostnými konstrukcemi. Dvě jsou pro běžnou dopravu a ta, která se zřítila, je pro tramvajovou dopravu a chodce. A ta konstrukce je z předpjatého železobetonu komorové nosníky a je trošku zvláštní tím, že ten konstrukční systém je tzv. Gerberův nosník. To, co spadlo, nebo ta část, která se zřítila, tak na konzolové části vycházející z pilířů je vložena střední část. To znamená, že tam byly klouby a to, co se zřítilo, tak není spojitý nosník, ale trošku speciální konstrukce.
Tomáš Pavlíček, moderátor
A právě možná tím, že to byla zvláštní konstrukce, jak vy říkáte, Gerberův nosník, tak to mohlo být důvodem jeho zřícení? Byl tam nějaký problém v konstrukci?
Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu, ČVUT v Praze
Já si myslím, že důvodem možná nikoliv. Samozřejmě takhle těžko usuzovat, ale mechanismus toho porušení, jak je vidět z různých obrázků, ukazuje, že se velmi pravděpodobně poškodila jedna konzola nad podporou. Tam je vidět takový úplně rovný lom. Náhle to prasklo. A protože tam jsou ty klouby, tak se celá mostní konstrukce zřítila do vody.
Tomáš Pavlíček, moderátor
A můžu se zeptat? Já se omlouvám, že vás přerušuji, ale šéf drážďanského silničního úřadu Holger Kalbe mluví o tom, že tam mohlo dojít ke korozi v důsledku masivního používání posypového chloridu v dobách NDR. Je to podle vás pravděpodobné?
Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu, ČVUT v Praze
K tomu jsem se chtěl dostat. Právě nad tou podporou při těch vrchních vrstvách je velké množství výztuže, kovové výztuže, ať předpínací nebo běžné, a ta samozřejmě v případě, že se tam hodně solilo, jak říkáte, a nebyla ta konstrukce úplně dokonale provedená, tak mohlo dojít k masivní korozi a následně k případnému kolapsu. Takže došlo k velkému oslabení té výztuže a porušení.
Tomáš Pavlíček, moderátor
Ale pokud něco zkorodovalo, tak to je přece něco, s čím se musí u mostů počítat a je nutné to kontrolovat. Takže se dá říct, že něco při stavbě anebo ještě spíš při pozdější údržbě bylo zanedbané?
Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu, ČVUT v Praze
Kontrola předpínacích prvků je velmi obtížná v tom smyslu, že to je uvnitř té masy betonu, takže to není přímo jednoduše ověřitelné. A jak jsem zmínil, návrh počítá s nějakými ideálními podmínkami. Při realizaci nemusely být všechny kanálky nebo ochrana té výztuže provedeny dokonalým způsobem. No a po těch x letech, myslím, že padesáti čtyřech, třech, zkrátka významná část té výztuže mohla překorodovat. A proto došlo k této havárii.
Tomáš Pavlíček, moderátor
A může se ještě i za tohoto stavu dokončit rekonstrukce mostu? Protože jeho 2/3 už byly vlastně za miliony euro opraveny.
Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu, ČVUT v Praze
Jak jsem říkal, to jsou tři samostatné mosty na sobě nezávislé. Pro osobní dopravu tam probíhaly nějaké opravné práce. Ty mosty se jmenují ABC nebo označují se v literatuře ABC. A a B byly opraveny a to céčko zkolabovalo prakticky těsně předtím, než mělo být opraveno, v roce 2025. Je to možná trošku paralela jako s tím Morandim, kde se taky vědělo, že něco není úplně v pořádku, ale už se ta oprava prostě nestihla.
Tomáš Pavlíček, moderátor
Ale v podstatě, chápu to správně, že říkáte, že ty dvě části jsou v pořádku, jsou opravené, a tuto je možné opravit také?
Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu, ČVUT v Praze
Já se obávám, že nevím, jakým způsobem. Jak provést napojení, výměnu. Nejsem si úplně jist a bojím se, že tato část nebo ta třetí samostatná konstrukce bude muset být nahrazena novou. To se podle mě opravit podle nedá.
Tomáš Pavlíček, moderátor
Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu ČVUT, odborník na mosty. Děkuji vám, na slyšenou.