Jiří Václavek, moderátor
Když se podíváme na ty dosud dostupné záběry toho, co se v Drážďanech stalo, co je možné z těch záběrů vydedukovat, co by mohlo být příčinou toho kolapsu?
Jiří Kolísko, Kloknerův ústav
Samozřejmě z těch pár fotografií je patrné, že konstrukce je železobetonová, monolitická, přepjatá. Na mostě jsou vedle sebe tři samostatné mostní konstrukce a spadlá ta konstrukce, kde projížděly tramvaje. To znamená v zásadě ta nejvíc zatížená. Dedukovat přesně, co se tam stalo, je obtížné. Z fotografií je zajímavé, že tady, jak ukazujete ten obrázek, je ten průřez zlomený velmi přesně, jednoznačně, to znamená, že to musel být náhlý kolaps. Ta konstrukce je železová, předpjatá, ale trošku taková zvláštní, je to pětipolová konstrukce. Pět polí, to nejdelší má 120 metrů. Jen pro představu, všichni znají Výtoňský most, tak ten jeden oblouk má 70 metrů rozpětí. Takže tohle je ještě výrazně větší a ta konstrukce je provedena způsobem tzv. GBV nosníku, to znamená, že to není spojitý nosník. To, co já jsem se snažil rychle o té konstrukci zjistit, je, že se tak trošku tušilo, že s tou konstrukcí je třeba něco provést, protože ty silniční mosty prošly rekonstrukcí a na tento most se rekonstrukce připravovala. To znamená, že příští rok se měl tento most opravovat.Takže z mého pohledu pravděpodobně tam byly nějaké korozní potíže s výztuží, ale těch informací, to se mi povedlo načerpat, tak ta konstrukce se poměrně výrazně deformovala s teplotou. A jak všichni víme, byly vysoké teploty v posledních dnech a je zajímavé, že došlo k poruše v noci, kdy došlo k velmi výrazným změnám teplot obecně, takže pravděpodobně tam na tu konstrukci zapůsobila vysoká teplota nebo vysoký rozdíl teplot. A tím pádem došlo k nějakému vysokému namáhání některých komponent.
Jiří Václavek, moderátor
Takže pokud bych to ve třech bodech shrnul, tak ten problém může spočívat v problematické konstrukci, technickém stavu toho mostu a vnějších okolnostech. Myslím tím počasí, které jste popisoval.
Jiří Kolísko, Kloknerův ústav
Ano, já myslím, že jste to shrnul.
Jiří Václavek, moderátor
Dobře. Jak obrovské štěstí bylo, že k tomu kolapsu došlo v noci, kdy na tom mostu nikdo nebyl?
JIří Kolísko, Kloknerův ústav
To, že se opravdu někomu nic nestalo, je jistě malý zázrak. Co k tomu dodat? Velké štěstí.
Jiří Václavek, moderátor
Jak dlouho podle vás teď bude trvat vyšetřování toho, co se stalo? Jak problematické to bude a po jakých momentech vyšetřovatelé půjdou?
Jiří Kolísko, Kloknerův ústav
Tak já myslím, že jak jsem zmínil, té konstrukci byla věnována jistá pozornost. Ona je z roku 1971, takže už má za sebou dlouhý život. Mám informace, že tam pravidelně sledovali právě nějaké pohyby vlivem teplot. Takže o té rekonstrukci se leccos ví. Musí se k tomu vyjádřit technici, kteří se kolem toho pohybovali. Nedokážu vám říct, jak dlouho, ale myslím si, že kdo s tou konstrukcí takzvaně žil, tak ty příčiny bude schopen popsat relativně rychle.
Jiří Václavek, moderátor
Vy jste srovnával ten most, respektive rozsah toho dílu, který zkolaboval, s Výtoňským mostem v Praze. Máme v Česku podobné mosty jako ten drážďanský, na který se teď díváme?
Jiří Kolísko, Kloknerův ústav
Já myslím, že ne, že nemáme. Nebo ne v té velikosti. Protože tam u toho maximálního pole, které se zhroutilo, vlastně na konzoli, bylo vloženo na klouby pole. To znamená, tam ta statika pak funguje trošku jinak. Asi je to těžké vysvětlovat, ale namáhání těch konstrukcí je malinko jiné. Takže jistě máme tento typ konstrukcí i u nás, ale ne v té velikosti jako v Drážďanech.
Jiří Václavek, moderátor
Ještě poslední věc. Jak často se v tuzemsku kontroluje technický stav mostů?
Jiří Kolísko, Kloknerův ústav
Podle vyhlášek a zákonů má povinnost správce mostů udělat prakticky každý rok běžnou prohlídku mostu.
Jiří Václavek, moderátor
Moc vám děkuju, mějte se dobře.
Jiří Kolísko, Kloknerův ústav
Mějte se, na shledanou a děkuji za pozvání.